Článek
Desetiprocentí úmrtnost při střetu motorového vozidla a vlaku je výrazně vyšší než průměr u ostatních dopravních nehod, kde je úmrtnost asi 0,6 %, přičemž obdobně tomu je i v rámci těžkých zranění, kde je 8% podíl v rámci nehod na přejezdech a 2,5% podíl u ostatních dopravních kolizí. V naprosté většině bouraček na železničních přejezdech je pak zavinění na straně osádky vozidla.
A není divu, protože vlaky jezdí rychle, jsou těžké, takže vyvíjí obrovskou kinetickou energii. Do toho tyto masivní soupravy špatně brzdí (zastavují i několik set metrů), takže strojvůdce nemá šanci v případě krize zastavit takzvaně na fleku.
Podle Portálu nehod, který nehodová data sesbíral a vyhodnotil, jsou rizikové železniční přejezdy zejména v hustě obydlených oblastech, v blízkosti křižovatek, čerpacích stanic, obchodních domů a u hlavních dopravních tepen.
Absence závor a dalších bezpečnostních prvků jsou spolu s nezodpovědným chováním řidičů (hlavně jízda na červená výstražná světla) a vysokou frekvencí dopravy dalšími faktory, které riziko střetu výrazně zvyšují.
Nejrizikovější přejezdy
Tím se dostáváme k tuzemským železničním přejezdům, kde jsou kolize vlaků a vozidel nejčastější. Příčinou těchto nehod pak vždy bylo nedání přednosti vlaku.
Zlín
Smutné prvenství má s pěti nehodami s jedním úmrtím a jedním těžkým zraněním za pět let železniční přejezd poblíž železniční zastávky Zlín-Podvesná, který je v městské zástavbě. Navíc z jedné jeho strany je výjezd z čerpací stanice a garáží dopravního podniku a z druhé výjezd z parkoviště u prodejny Lidl.
Přejezd je zabezpečen světelným signalizačním zařízením, ovšem bez závor, což z něj dělá velmi rizikové místo.
Vysoké Mýto
Další rizikový přejezd najdeme ve Vysokém Mýtě na Litomyšlském předměstí, skrze nějž vede frekventovaná ulice Prokopa Velikého. Místo je specifické tím, že železniční trať z obou stran lemuje Jiráskova ulice, takže svým charakterem připomíná spíše tramvajovou trať a navíc vede středem křižovatky.
Přejezd je zabezpečen pouze výstražným křížem, což z něj vzhledem k jeho umístění dělá vysoce rizikové dopravní místo. Podle dat Portálu nehod se na něm za posledních pět let staly čtyři nehody automobilů s vlakem.
Odrlice (Olomouc)
Třetí rizikový přejezd protíná silnici 44912 a je umístěn u železniční zastávky Odrlice nedaleko Olomouce. Cesta je totiž rovná, proto vybízí k rychlejší jízdě, ovšem v blízkosti přejezdu navíc bývá vysoká vegetace, která zčásti cloní výhled na koleje. Statistika poté udává, že za pět let se na místě staly čtyři nehody s vlakem.
Neratovice
Přímo v centru Neratovic je železniční přejezd, který protíná ulici Kojetická, a hned za ním leží křižovatka k dopravně vytížené ulici Mládežnická. I přesto, že přejezd je vybavený výstražným světelným zařízením, došlo zde v posledních pěti letech ke čtyřem nehodám s vlakem.
Běšiny (Klatovy)
Pátý nebezpečný přejezd platí dle Portálu nehod za typickou ukázku kombinace rizikového umístění a nezodpovědného chování řidičů. Inkriminovaný přejezd leží na okraji obce Běšiny v okrese Klatovy na sjezdu z vytížené silnice E53, která vede přes Železnou Rudu na hranice s Německem.
Řidiči proto mají při odbočení z E53 poměrně málo času na to, aby zareagovali na výstražná světla zabezpečující tento přejezd. Za poslední pětiletku se zde staly čtyři nehody.
Tušíte ovšem, co dělat, když na takovém přejezdu uváznete? Doporučujeme vám TENTO článek, kde se dozvíte, jak se správně zachovat, čemu se vyvarovat a co naopak udělat jako první. Pamatujte, závory nejsou zeď, ale červená na přejezdech nesvítí jen tak pro nic za nic.