Článek
„Ty jo, přesně tohle potřebuju,“ prohlásí jeden z kolemjdoucích. Představit v pořadí již devátý žákovský projekt jménem Roadiaq, obytný vůz na bázi elektromobilu Enyaq iV, novinářům z celé Evropy právě u Proboštských jezer u Staré Boleslavi se ukázalo jako mistrovský tah Škodovky. Jezero je totiž v tento slunečný a teplý den poseté trénujícími wakeboardisty, kteří se ukazují jako ideální cílová skupina: „Vypadá to super, dá se v tom spát?“
No jasně! Vyhozením zadních sedadel a propojením s kufrem totiž vznikl životní prostor, do kterého se vejde nejen dvoumetrové lůžko (spíše jednomístné, pokud dvojice spáčů nepreferuje pozici „sardinky v konzervě“), ale také spousta poliček a skříněk a dalších šikovných úložných a odkládacích prostor pro zavazadla, oblečení, příslušenství a bezpočet dalších drobností, které člověk k pohodlnému kempování nutně potřebuje.
V zadní části je také pracovní prostor vybavený 27palcovým polohovatelným monitorem s integrovanou dokovací stanicí, bezdrátovou klávesnicí a myší a pochopitelně s online připojením. Na místě spolujezdce je pak ještě speciální rameno uzpůsobené pro připevnění tabletu. Roadiaq tak může snadno fungovat nejen jako místo pro přespání, ale rovněž jako kancelář pro práci na cestách. „No, my wakeboardisti se snažíme spíš nepracovat, ale líbí se mi to,“ komentuje koncept tentýž zvědavec.
Součástí výbavy je také solární sprcha, venkovní posezení, LED osvětlení interiéru, Bluetooth reproduktor, svítilny nebo sada pro přežití pro dobrodružné cestovatele. Nezapomnělo se ani na elektrické rozvody, k nimž můžete připojit chladničku, vařič, kávovar na espresso a další kuchyňské a domácí spotřebiče – přídavnou 12V baterii pak můžete nabíjet klasickou kempovací přípojkou (vyvedenou na bok) nebo pomocí přídavných solárních panelů.
Tohle tedy není projekt jen tak na oko, ale skutečně funkční a velice propracovaný koncept obytného vozu kombinovaného s kanceláří na kolech. Což je fascinující, protože ho mají na svědomí studenti třetích ročníků Středního odborného učiliště Škoda Auto v Mladé Boleslavi – nevím, jak vy, ale já v jejich věku „konstruoval“ tak akorát papírové modýlky z „ábíčka“ a většinou končil s beztvarou hmotou přilepenou k ruce.
Jasně, na pomoc si přizvali společnosti CARGOdesign a KPS Automobile, tedy specialisty na obytné vestavby a kempovací vybavení obecně. Ti jim však jen pomohli s realizací jejich vlastních nápadů – třeba poctivá truhlařina se nevyučuje již od dob, co dřevěné rámy v automobilovém průmyslu vyšly z módy.
Na studentech ale byla kromě vytvoření návrhu samotného také fyzická úprava karoserie sériového Enyaqu – což znamená řezání střechy kvůli integraci nástavby (a následné zpevňování konstrukce), výroba zcela nových pátých dveří (ty původní by nevytvářely dostatečný nástupní prostor), zaslepení zadních dveří na straně řidiče (nemají kliku, protože nejsou určeny k nástupu ani výstupu, za nimi je totiž lůžko), kontrastní dvoubarevné lakování (zelená Emerald a bílá Moon) s polepy a mnoho dalších úkonů – a integrace celé obytné vestavby do interiéru vozu.
V kabině jsou pak využity také 100% recyklované materiály ve formě polyesteru na novém čalounění (sedadel, palubní desky a výplní dveří) a doplňcích ve spacím prostoru (potah matrace, povlaky na polštáře a deky – ty byly navíc vyrobeny speciální bezodpadovou metodou 3D pletení) barevně sladěných se zelenobílým lakováním exteriéru. Myslelo se tu prostě na vše.
Zpátky do školy!
Podnikové Střední odborné učiliště Škoda Auto založila automobilka ve svém sídle v Mladé Boleslavi již v roce 1927, má tedy téměř stoletou tradici. Od roku 1991 je soukromým zařízením společnosti Škoda Auto a do dnešního dne prošlo jeho dveřmi více než 24 000 absolventů. Střední odborné učiliště Škoda Auto nabízí tříleté a čtyřleté učební obory, v současné době jich zajišťuje 15 s hlavním zaměření na strojírenství a elektrotechniku a se zvláštním důrazem na technologie budoucnosti – aktuálně nejoblíbenějšími obory jsou eAutomechanik a IT Mechatronik.
Celek působí nesmírně profesionálně a naprosto funkčně – stačilo by jen přinést si vlastní spacák a nastěhovat se. „Kolik by to tak stálo,“ čte mi myšlenky nadšený wakeboardista. No, auto bratru za milion a půl, obytná vestavba další milion, k tomu laminátová nástavba, vybavení a stanové doplňky, pak práce a další materiál… „Takže tak za pět míčů,“ pokyvuje smutně hlavou právě odrazený vážný zájemce.
Jakkoliv reálně Roadiaq působí, do produkční nabídky Škodovky se tak nejspíš nedostane, na to je moc komplexní, specializovaný a náročný (čti drahý). Ale svůj úkol splnil na výbornou: Studenti při jeho tvorbě získali spoustu neocenitelných praktických zkušeností (včetně prezentace své práce médiím), automobilka přitáhla ke svému učilišti spoustu pozornosti (Už jste si podali přihlášku ke studiu?) a všichni, kdo se s Roadiaqem setkali, byli upřímně nadšení. Představenstvo Škodovky, novináři i náhodní kolemjdoucí. „Smekám klobouk, je to fakt super, dobrá práce! A gratulace vašim učitelům, co vás naučili,“ loučí se wakeboardista. Lépe bych to neřekl…