Svatozář ve Formuli 1 – Jezdci ji nechtěli, teď jim zachraňuje životy

Svatozář nebo systém Halo, chcete-li, je titanový oblouk, který chrání hlavy jezdců v otevřených monopostech. Původně je měl ochránit hlavně před možným zásahem ulomených kol, ale jak se za tři a půl sezony ukázalo, jeho přínos je podstatně větší. Opakovaně pomohl jezdcům při kolizi s jiným monopostem, ale taky zachránil život Romaina Grosjeana při děsivém nárazu do svodidel v Bahrajnu a teď čerstvě mu za život vděčí čínský jezdec Kuan-jü Čou po nehodě během minulého víkendu na okruhu v Silverstonu.

Je zajímavé, že proti systému Halo (anglicky svatozář) byl Niki Lauda, který přitom vždy vystupoval v zájmu maximální bezpečnosti jezdců. „Zavést takovou ochranu je od základu špatně. Není to pořádně otestované. Postavili jsme nová auta, která jsou pro fanoušky i jezdce atraktivnější, a teď jim tam přidáme titanový skelet. Přitom monoposty jsou už teď bezpečné a riziko je mimořádně malé. Z hlediska bezpečnosti je to přehnaná reakce.“

Jak už hlasování týmů napovídá, nebyl zdaleka sám. A není bez zajímavosti, že hlavním důvodem byl… Vzhled. Ano, většina lidí z F1 při dotazu na Halo tehdy zmiňovala na prvním místě design, a sice že svatozář bude hyzdit klasické tvary otevřeného auta. Až pak se rozpovídali o tom, že to bude bránit ve výhledu a že to bude vytvářet rizikové situace. „Nakonec to není tak hrozné, jak se myslelo,“ říká Vladimír Netušil, který jezdí v monopostu Formule 3. Ta dostala systém Halo taky. „Ve skutečnosti ho vlastně vůbec nevnímáte, stejně se koukáte dál a ta příčka ve výhledu vás vůbec neruší, za oči vás může vzít maximálně, když monopost stojí na místě.“

Další stížností bylo, že svatozář může zabránit v časném vyproštění jezdce. „To rozhodnutí je proti DNA F1,“ tvrdil rezolutně Helmut Marko z Red Bullu. „Po bezpečnostní a technické stránce to ještě není vyladěné a neexistují závěry, jestli taková ochrana nebude dokonce nevýhodou, když budeme z hořícího auta vysvobozovat zraněného jezdce.“

I to se nakonec ukázalo jako liché, a to právě při Grosjeanově nehodě v Bahrajnu, který strávil v hořícím monopostu dlouhých třicet sekund, aby se pak právě za ochranný oblouk přitáhl a z formule se dostal vlastními silami. Kdyby nebylo svatozáře, bylo by mu už asi všechno jedno. Při následném rozboru nehody se totiž ukázalo, že systém prvně ochránil jeho hlavu, když rozrazil svodidla. Teprve pak se za něj přitáhl a vystoupil jen s drobnými popáleninami na rukou a nohou.

Jak se od roku 2018 ukázalo mnohokrát, naposledy teď při Čouově nehodě, systém Halo zdaleka neplní jen roli ochrany jezdce před letícími předměty, jako může být třeba utržené kolo, kus závěsu monopostu nebo kusy kapotáže. Supluje i ochranný oblouk. Obrovskou rýha v asfaltu okruhu Silverstone vyryla právě svatozář, která částečně přebrala i tuto roli. A při Velké ceně Itálie v roce 2021 ochránila hlavu Lewise Hamiltona, když se po vzájemném souboji vyšplhal monopost Maxe Verstappena na Red Bull a na fotkách bylo vidět, jak by jinak zadní kolo Maxovy formule přistálo přímo na Lewisově hlavě. Charles Leclerc pak zase svatozář chválil po hromadné nehodě v Belgii v roce 2018. A jen několik málo hodin před Čouovou nehodou v F1 zachránil systém Halo život ve Formuli 2, když po incidentu neovladatelný vůz Dennise Haugera z boku trefil monopost Roye Nissanyho tak, že by kolem zasáhl přímo jeho přilbu.

„Už při zavedení bylo jasné, že jde o správnou věc. Od svého uvedení v roce 2018 zachránila spoustu životů v různých formulových sériích,“ říká k tomu zatím jediný český jezdec ve Formuli 1 Tomáš Enge. A za zmínku stojí, že on byl pro, už když se svatozář objevila na autech prvně.

Ano, jak už zaznělo, Halo můžeme vidět ve všech formulových sériích, byť nejvíc je jeho přínos vnímám právě v F1, ale používá se i americké sérii IndyCar. Prvně vyzkoušel svatozář Mercedes v roce 2015, oficiální testy provedla Mezinárodní automobilová federace (FIA) v roce 2016 a následně v červenci 2017, od sezony 2018 už je tento bezpečnostní prvek povinný. Když s ním experimentoval Mercedes, byl oblouk ještě z vysokopevnostní oceli a pneumatické dělo proti němu vystřelovalo kolo s pneumatikou rychlostí 225 km/h.

Pak byla svatozář přepracována, hlavně přední příčka byla ztenčená, aby nebránila ve výhledu. Hodně se dbalo taky na to, aby při nehodě nedošlo ke kontaktu oblouku s hlavou jezdce a aby nebránil při případném vyprošťování. Změněn byl taky materiál, Halo je z titanu a je potažený karbonem. Unesl by patnáct monopostů F1 vyskládaných na sebe.

Bezpečnost se v motorsportu řeší neustále a řešit se bude dál. Jak ta pasivní, tak ta aktivní. Únikové zóny, svodidla, helmy, oblečení… Po Čouově nehodě jistě přijdou na přetřes hlavně dvě věci, a to výška ochranných sítí a taky mezera mezi plotem a bariérou z pneumatik, kde monopost Alfy Romeo zůstal po nehodě zaklíněn. Kdyby vůz začal hořet, neměl by čínský jezdec jedinou šanci dostat se ven. A o ochranných sítích se chvíli mluvilo v roce 2015 po nehodě Nissanu GT-R závodníka Janna Mardenborougha v pasáži Flugplatz na Nordschleife, kdy se pod auto dostal vzduch, to doslova vzlétlo, přeletělo svodidla a přistálo až na diváckém svahu, kde jeden člověk zemřel a několik dalších bylo zraněno. Teď se jejich výška bude zřejmě řešit znovu.

Je neuvěřitelné, jak jsou dnešní monoposty nejen ve Formuli 1 bezpečné, ale po nehodě v Silverstonu pořád nemůže nikdo říct, že absolutně. Teprve když vidíte závodění v „efjedničkách“ zblízka a na vlastní oči, uvědomíte si tu rychlost. A pokud povedené sportovní auto na běžných silničních pneumatikách generuje boční přetížení až 1,7 G, pak monoposty F1 umí běžně v zatáčkách i přes 5 G.

A jaký máte na Halo a jiné bezpečnostní systémy názor vy? Podělte se s námi v diskuzi.