Článek
Ačkoli je hlavní koupací sezóna spíše za námi, jsou areály, kde je příjemně prakticky celoročně. Jde tak o ideální příležitost pro všechny, kteří milují zejména teplou vodu a nechtějí kvůli tomu cestovat desítky hodin autem nebo hodiny letadlem.
Jedním takovým místem, kde mají dokonce moře, je slovenská Tatralandia ležící v obci Liptovský Mikuláš. Z Ostravy jste na místě za 2,5 hodiny (197 km), z Olomouce a Brna za 3,5 hodiny (257 km, resp. 301 km), z Hradce Králové a Prahy za 5,5 hodiny (410 km, resp. 503 km).
Z jmenovaných českých měst je k hranicím dobré dálniční spojení nebo alespoň jde o silnice první třídy. Na Slovensku se do Liptovské ho Mikuláše dostáváte i skrze různé „kotěhůlky“, protože jsou hlavní tahy zavřené (práce na silnici), ucpané nebo nedostavěné.
My jeli z Hradce a vyhnuli se Žilině, protože navazující úsek mezi obcemi Strečno a Lipovec je vytížený a momentálně opravovaný, takže o dlouhé kolony není nouze. Cestou nás provázel SsangYong Korando, v Česku poměrně oblíbené SUV, které jsme tím zároveň podrobili zkoušce na delší trase.
Ačkoli navigace při volbě severní cesty často vedou přes Žilinu, my jeli raději skrze Malou Fatru (odbočení v Krásno nad Kysucou), Terchová a Ružomberok.
Na naší cestě vedoucí přes Olomouc, kolem Ostravy, nad Žilinou, skrze pohoří Malá Fatra a Ružomberok nebyla na hlavních tazích nouze o benzinky. Na slovenských okresních cestách lemovaných krásnou krajinou, u hranic s Českem ovšem znatelně opotřebených (asfalt), pak byly čerpací stanice prakticky jen ve městech.
Zkoumali jsme i ceny právě ve městech, kde bývá tankování levnější než třeba na dálnicích. Na značkové pumpě typu OMV stál litr naturalu 95 E10 v přepočtu 37,5 Kč a litr motorové nafty zase okolo 35,7 Kč.
Ceny pohonných hmot nejsou na Slovensku tak skokově odlišné jako u nás.
Ceny na Slovensku se tedy oproti těm našim zase tolik neliší, ovšem je třeba brát v potaz, kde pumpa stojí. Jakmile jde o nějaké atraktivní/frekventované místo/město, pohonné hmoty stojí více.
Doba pokročila, takže se už nejezdí podle autoatlasu, ale máme satelitní navigace. Tovární v autě jsme zapnuli jednou a to omylem. Nemá smysl jí řešit, kdy máme kabelové spojení Apple CarPlay/Android Auto.
Carplay do budíků umí jen hodně málo aut na trhu.
Korando s digitální přístrojovkou navíc umí tu parádu, že vám promítne Carplay obraz (s Androidem nám to nešlo) přímo před oči. To v současnosti zvládá jen několik málo jiných aut. Cestou jsme tak využili jak Google navigaci, tak i podrobnější seznamácké Mapy.cz. A poslali si je pěkně před oči.
Termály i moře
Podzimní Tatralandia má určitou výhodu v tom, že máte teoreticky kde bezplatně zaparkovat blízko vchodu. Nemůžete si úplně vybírat, ale vrchní parkoviště vždy nějaké to místečko nabídne. Areál totiž žije i mimo hlavní sezonu, ovšem podstatně méně než přes léto.
Tomu odpovídají i ceny a otevřené atrakce. Mimo léto totiž nejedou čtyři venkovní bazény, pět tobogánů a čtyři skluzavky. Ale zase ušetříte.
Ceník parku Tatralandia na podzim 2024 od pátku do neděle plus svátky. Ostatní dny je vstupné o něco levnější.
Zatímco v létě stojí vstup pro dospělého 39 eur (980 Kč), mladistvého 33 eur (830 Kč) a dítě 29 eur (730), tak v rámci podzimní sezony je rozdíl, jestli přijedete ve svátek, v pátek a o víkendu, nebo ve všední den.
Od pondělí do čtvrtka totiž dospělí za vstup zaplatí 33 eur (830 Kč), mladiství 27 eur (680 Kč) a děti 23 eur (580 Kč). O víkendech, svátcích a pátcích je vstupné dražší o 3 eura (75 Kč).
Parkování bylo zdarma. Spodní parkoviště plné, vrchní (na snímku) pár míst nabízelo.
Další drobné můžete ušetřit, když si koupíte jen tříhodinový vstup. Celodenní vstupné jde pak snížit o 3 eura (75 Kč) díky nákupu on-line. Případné fronty vás neminou, jdete stejným vstupem jako ti, kteří si kupují lístky na místě.
Uvnitř se připravte na malé skříňky a málo převlékacích kabinek, takže v sezóně půjde trochu o boj. Všeobecně kdo nemá rád mumraj, vyrazí sem před zavíračkou (10:00 hodin až 20:00 hodin či 21:00 hodin v pátky, soboty, svátky), kdy je lidí nejméně.
Pohled na podzimní část. Venku termály, tobogánová věž a uvnitř různé bazény. Dva z nich mají slanou vodu.
My sem dorazili koncem září, takže letní areál nám byl zapovězen. Ačkoli to vůbec nevadilo, protože hned u vstupu je tropická sekce, kde je udržovaná příjemná venkovní teplota 30 stupňů a je zde několik bazénů vyhřátých na 32 až 34 stupňů Celsia. Dva z nich jsou plněny slanou vodou, takže se uvnitř budete cítit jako v moři. Do toho se zde nachází několik barů i občerstvení (mimo i přímo v bazénech).
Po opuštění tropické sekce přejdete přes dětské oddělení s nafukovacími prolézačkami až k celoroční tobogánové věži. Ta nabízí dva tobogány bez použití nafukovacího kruhu a dva, kde je pro sjezd nutný.
Nás nicméně nejvíce oslovila venkovní část, kde jsou termální bazény. Jeden má luxusních 40 stupňů a je zde doporučen nanejvýš 20minutový pobyt. Hned vedle najdete 36stupňový relaxační a za nimi plavecký 30stupňový se dvěma oddělenými dráhami pro ty, kteří plavání berou spíše jako sport/trénink.
Sekce Tropical Paradise má stálou vnitřní teplotu 30 stupňů Celsia a bary přímo ve vodě. Dominuje jí pirátská loď.
Termální voda pochází z 2,5 kilometru hlubokého vrtu a je lehce sirná. Výhodou je, že i když ukazatel venkovní teploty spadne klidně na 5 stupňů na nulou, tak vám bude v termální vodě naprosto báječně.
Areál nabízí též různé akce (hlavně přes léto) a má samostatně placenou saunovou sekci. Přes podzimní sezonu (letos začala 9. září) nejde o kdovíjak velký areál, proto kdyby vás Tatralandia úplně nenadchla nebo byla přecpaná, nabízí se zkusit 18 km vzdálený koncepčně podobný vodní park Bešeňová, popřípadě si zajet hodinu na východ do AquaCity Poprad.
Jestli vyrazíte do Liptovského Mikuláše na víkend, můžete teoreticky zkusit oba, ne-li všechny tři vodní parky. Ubytování zde koncem září nebylo tolik nastřelené, pro dva dospělé se snídaní v rozmezí 1 500 až 2 000 Kč.
Tatralandia tedy platí za slušný průměr, který celoročně potěší svými termálními prameny a v létě rozmanitostí tobogánů i skluzavek, což ocení zejména děti. V Liptovském Mikuláši je pak kompletní obchodní vybavenost včetně kina a restaurací, všude jste za 10 minut, obvykle netrčíte v kolonách a máte krásný výhled na hory.
Žíznivé, ale pro lidi
A co SsangYong Korando? Vůbec se nedivíme, že je toto SUV tak prodávané. K srpnu 2024 se u nás prodalo 1 311 kusů a vůz letos prozatím obsadil v obřím segmentu SUV-C krásné 9. místo ze 104 možných.
Automobil s cenou od 549 900 Kč sice nezapře své koncepční stáří a přetéká leskle černými plastovými dekory, které jsou na údržbu naprosto nepraktické, ovšem svým poměrem cena/užitné hodnota předčí i svá negativa.
Ta jsme našli v zásadě dvě. Prvním je vyšší spotřeba zastavěné benzinové patnáctistovky o 163 koních, která byla v našem případě spárovaná s šestirychlostní automatickou převodovkou. Výsledný průměr za více než tisíc testovacích kilometrů byl k deseti litrům na sto.
Povinný asistent upozornění na překročení rychlosti by měl SsangYong přepracovat. V současném nastavení jde o nepříjemného otravu.
Druhá věc, kterou tuze nemusíme, je upozornění na překročení rychlosti. V EU povinný systém, se kterým se SsangYong nepopral moc šťastně. Auto totiž při překročení načtené rychlosti nejenže nepříjemně pípá, ale taky zvučí pokaždé, když se načte jiná rychlost. To leze na nervy a vypnutí systému je otázkou vícero kroků přímo v digitální přístrojovce.
Na druhou stranu Evropa míří do hi-tech elektrické doby, která už stačila ukázat své stinné stránky. Takže koncepčně starší Korando sice může „žrát, pípat a vyžadovat pravidelný servis“, ovšem ve své podstatě jde stále ještě o normální cenově dostupné SUV pro běžné lidi, kteří chtějí jezdit na benzin, mít pumpu „na každém rohu“ a natankováno za pět minut.