Šetřit musí všichni, dokonce i automobilky. Škoda nám ukázala, jak se to dá dělat chytře a odpovědně

Elektromobily svět nespasí, to je jisté. Nevysadí zpět vykácené deštné pralesy, nevyčistí oceány od plastového odpadu ani nepomohou ochladit planetu o potřebných pár stupňů, aby se klima vrátilo k normálu. Ale určitě pomohou planetě trochu ulevit (kromě toho, že sníží naši závislost na ropě a v neposlední řadě také zvýší jízdní komfort), navíc je to jen jedna z mnoha ekologicky prospěšných aktivit, které automobilky vyvíjejí.

Tou hlavní je úspora – proč zbytečně plýtvat energiemi a surovinami, když se tak navíc jen vyhazují peníze z okna? Vždyť v závodě ve Vrchlabí se díky efektivnímu hospodaření s energiemi jen za rok 2020 podařilo automobilce ušetřit více než 2 000 MWh tepelné energie a téměř 1 500 MWh elektřiny. Ruku v ruce s tím jde využívání energie z obnovitelných zdrojů (například nahrazením zemního plynu CO₂ neutrálním metanem z bioplynových stanic) – její podíl v roce 2020 činil přibližně 90 %, což snížilo emise CO₂ ze 45 000 na 3 000 tun ročně. Zbývající emise byly vyváženy kompenzačními opatřeními a odpovídajícími certifikáty z globálních projektů na ochranu klimatu, a díky tomu je vrchlabská továrna (bilančně) CO2 neutrální.

Cílem automobilky je CO2 neutralita pro všechny tři tuzemské závody (Mladá Boleslav, Kvasiny, Vrchlabí) do roku 2030. Právě úspory a využití energie z obnovitelných zdrojů mají být prostředkem dosažení tohoto cíle: V závodě v Kvasinách využívají již nyní více než 90 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, v Mladé Boleslavi je to kolem 50 % (20 % pokrývá fotovoltaika v Kosmonosích fungující od roku 2019, dalších 30 % „zelené“ energie je z externích zdrojů). Mladoboleslavští však ve spolupráci s energetickou společností ČEZ připravují na přelom 2022/23 instalaci třetího největšího fotovoltaického systému v České republice, který ročně vyrobí více než 2 200 MWh elektrické energie. Navíc tamní teplárna z 30 % spaluje biomasu, do konce desetiletí se má v elektrárnách používat pouze CO₂ neutrální biomasa a bioplyn.

Další emise šetří dva elektrické tahače určené pro vnitřní přepravu v rámci závodu v Mladé Boleslavi (oproti vozidlům se spalovacími motory vyprodukují ročně o 60 tun CO2 méně), další nákladní vozidla jezdí na CNG a LNG, značný efekt má také optimalizace tras a maximalizace využití dopravních kapacit. Továrny automobilky Škoda také už od roku 2020 neprodukují žádný odpad určený na skládku, k čemuž pomáhají i recyklovatelné obaly k přepravě dílů a součástek.

Ostatně recyklace je další široké téma, které přispívá k ochraně přírody i úsporám peněz. V provozech automobilky se tak recykluje voda, oleje i ředidla. Některé surové materiály jsou na nákup již tak drahé, že je daleko lacinější a přínosnější je recyklovat (například hliník). Recyklují se ale také staré nárazníky ze šrotišť (bez rozdílu značek), z nichž se pak vyrábějí nárazníky nových aut – na své Octavii tak klidně můžete mít nárazník původem třeba z Mercedesu.

Recyklované plasty mají už dnes významný podíl v nově vyrobených vozech, do budoucna bude ještě růst. Nejlepším zdrojem jsou v tomto případě PET lahve, z nichž se již dnes vyrábějí koberečky nebo čalounění – často s příměsí dalších, většinou přírodních materiálů, jako je střižní vlna, traviny a jiné rostliny nebo třeba vlákna z cukrové řepy, která jsou vedlejším produktem cukrovaru v Dobrovici nedaleko Mladé Boleslavi. Cukrovarské řízky také našly uplatnění v novém dekorativním materiálu (který si automobilka nechává patentovat) ozvláštňujícím interiér oranžovou barvou – „udržitelné“ interiéry nových aut tak budou nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale také svým pojetím svěžejší a materiálově různorodější.

Recyklace přijde ke slovu i na konci života automobilu – již dnes podle evropské směrnice musí být nejméně 85 % hmotnosti vozidla recyklovatelných a dalších 10 % musí být alespoň energeticky využitelných, Škoda se dokonce snaží dosáhnout více než 95 % materiálového využití a interní recyklace. Kovy se používají k výrobě nové oceli a hliníku pro nové odlitky. Odpadní sklo se využívá k výrobě nových oken nebo izolačního materiálu ze skleněných vláken. Plasty se používají přinejmenším k výrobě nových výrobků každodenní potřeby, jako jsou ramínka na šaty nebo květináče. Zkrátka skoro všechno najde své další využití.

A to bude platit i v případě elektromobilů a především jejich baterií, o jejichž osud mají samozvaní ekologové takovou starost. Až tedy bateriové balíky v automobilech doslouží (což může s ohledem na odolnost jednotlivých modulů a jejich zaměnitelnost klidně až na samotné hraně životnosti auta jako takového, tedy po 15 až 20 letech), resp. jejich kapacita poklesne pod únosnou mez (čili nějakých 50-60 %), najdou další využití ve formě stacionárních energetických úložišť – třeba v nabíječkách elektromobilů, kde není k dispozici tak vysoký výkon, v průmyslu pro vykrývání odběrových špiček, nebo v domácnostech, kde se budou lacino nabíjet nočním proudem či fotovoltaikou, a přispívat tak k energetické soběstačnosti (v případě výpadků) a šetřit účty za elektřinu (což je v dnešní době zvláště důležité).

A až doslouží i v rámci svého druhého života (což může být klidně další dekáda a déle), přijde na řadu jejich recyklace. Linky na získávání cenných surovin z baterií se teprve rozbíhají (protože prostě ještě nejsou žádné použité baterie k recyklaci, všechny ještě slouží v autech), ale už nyní se jejich efektivita blíží 95 % a cílem je dosahovat 99 %. Určitě tedy nehrozí, že by byl svět zavalený použitými bateriemi z elektromobilů…

Jak sami vidíte, pojem „udržitelnost“ vlastně není žádné marketingové čarodějnictví – schovává se za ním odpovědné nakládání se zdroji, které máte k dispozici. Šetříte energiemi a snažíte se je získávat z obnovitelných zdrojů, suroviny pokud možno recyklujete, místo abyste je vyhazovali na skládku. Žádná velká věda, jen to chce vzít rozum do hrsti a vyvinout trochu snahy, abychom si naše životní prostředí udrželi pěkné a zdravé.

Co to znamená pro nás? Zbytečně neplýtvat elektřinou, teplem a vodou (doma ani v práci) nás naučil pouhý pohled do měsíčních záloh, k tomu můžeme třídit odpad (hlavně PET lahve, obyčejný papír, sklo a nejlépe i hliníkové plechovky). Začátečníkům doporučujeme aspoň nevyhazovat odpadky na zem, ale udělat pár kroků k odpadkovému koši. A nestyďte se cestou zvednout z chodníku cizí odhozenou plechovku nebo lahev a vyhodit ji spolu s vašimi odpadky, neubude vás, navíc vás bude hřát vědomí, že jste udělali něco pro své okolí – a tím celá ta ochrana životního prostředí začíná…