Samohybný minomet české armády možná vypadá jako muzejní kousek, dostřelí však až 8 km daleko, utéct mu prakticky nelze

Nevýhoda klasických tažených minometů je, že je mechanická i lidská síla musí někam dotáhnout, tam veškeré nádobí rozbalit a začít pálit. Je-li nutná okamžitá změna pozice, nějaký čas to vojákům zabere, než celou soupravu přesunou.

Toho si byli českoslovenští inženýři vědomi, proto v 80. letech v Dubnici nad Váhom vyvinuli samohybný minomet vzor 85, který byl postaven na upraveném podvozku bojového vozidla pěchoty první generace, a tudíž potenciální nevýhody tažených minometů eliminoval. Jelikož tedy jde o unikát, zajeli jsme se na něj podívat do Přáslavic k 72. mechanizovanému praporu 7. mechanizované brigády „Dukelské“, kde tento vůz slouží.

Oficiální popis užití tohoto vozidla vás přinejmenším pobaví - používá se k umlčování a ničení živé síly, techniky a palebných prostředků protivníka rozmístěných volně v terénu, v krytech a úkrytech. Dále se používá k boření zákopů, lehkých dřevozemních staveb a k vytváření průchodů v drátěných zátarasech.

Nás pobavilo ono umlčování, nicméně nedivíme se, protože kanon minometu má ráži 120 mm, na svoji dobu unikátní automatické nabíjení, kadenci 18 až 20 ran minutu a střelbu v rozsahu náměru 40° až 85° na vzdálenost 504 až 8 036 m. A když na vás začne padat tento minometný déšť, prakticky nemáte šanci uniknout a už vůbec vám není do mluvení/zpěvu.

A pokud přece jen ano a dostali byste se do blízkosti tohoto vysoce mobilního čtyřmístného minometu (řidič, střelec, velitel, nabíječ), jeho integrovaný kulomet ráže 12,7 mm s kapacitou 720 nábojů udělá sýr ementál z každé živé síly a lehčí bojové techniky. Překvapením však může být, že na vás vykoukne ještě protitankový komplet 9K113 Konkurz, pancéřovka RPG-75, ruční granáty nebo moderní útočné pušky BREN 2.

Vozidlo navíc umí plavat, veze si vlastní zásobu min (až 80 ks), disponuje samočinným hasicím systémem, vlastní radiostanicí s dosahem až 5 km a účinným filtračním vzduchovým zařízením. Z toho důvodu může ShM vz. 85 operovat i v zamořených oblastech.

Pohonnou jednotkou vozidla je vpředu uložený vodou chlazený vznětový vidlicový šestiválec s přímým vstřikem paliva, zatímco o řazení se stará pětirychlostní manuál s jednou zpáteční rychlostí. Maximálka na silnici je 63 km/h a operační rozsah až 550 km, a to zejména díky dvěma palivovým nádražím o celkovém objemu 500 l. Sympatická je i spotřeba v terénu, která činí sto na sto.

Model se ovládá řídítky a pedály jako v autě. Pásový vůz umí taktéž zatáčet na místě. Na cestu si minomet může svítit dvěma halogenovými lampami, navíc disponuje přísvitem pro noktovizor pro pohyb v noci.

Vůz nebyl nikdy v bojové akci, nicméně podle jeho řidiče Michala Doseděla ze 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic je připraven k boji prakticky kdykoli. Jediné specifikum této techniky je podle něj kontrola zadního napínacího kola pásu, jinak stroj prý šlape jako hodinky.

Navíc jde o vzácnost, jelikož bylo vyrobeno celkem pouze dvanáct kusů tohoto samohybného minometu, z toho jeden je pouze trenažer umístěný ve vojenském muzeu v Lešanech. Zbylých jedenáct kousků ovšem funguje a jsou v aktivní službě, z toho osm u nás a tři na Slovensku.

Stroj je to vskutku pěkný, nicméně pořád tak nějak doufáme, že do ostré akce nebude muset nikdy vyjíždět. Ovšem pokud ano, je dobré mít takhle schopného parťáka na své straně.