Přivezli jsme do České republiky první čistě elektrické SUV coupé od Cupry. A byl to opravdu intenzivní zážitek!

Značka Cupra je doma v Barceloně, a tak dvě Cupry Tavascan VZ přebíráme nedaleko výrobního závodu Seatu, kousek od přístaviště. Čekají nás dva dny na cestě Katalánskem, Francií a Německem s přestávkou na přespání a několika nabíjeními. Sami jsme zvědaví, jak to bude vypadat se spotřebou a dojezdem, protože většinu trasy pojedeme po dálnici.

Naše první kilometry vedou k ikonickému fotbalovému stadionu Camp Nou, kde má svůj domov FC Barcelona. Stadion prochází kompletní rekonstrukcí, která navýší jeho kapacitu na úctyhodných 105 000 míst, a s přehledem tak obhájí pozici největšího fotbalového stadionu v Evropě. Vozy Cupra nedávno dostali hráči místního FC Barcelona, takže nebyl problém domluvit vjezd až ke kolonádě u stadionu, kde se nachází i nádherný třípodlažní fanshop. Mimochodem, pokud návštěvu Barcelony plánujete, určitě se tady stavte – je to unikátní zážitek.

Uličkami katalánské metropole svištíme bez větších zdržení. Elektromobil je ve městě příjemným společníkem – to oceňujeme nejen při popojíždění v zácpách, ale hlavně když potřebujeme svižně přeskočit z pruhu do pruhu. Tavascan dokáže vystřelit jako raketa a snadno se zařadit do odbočovacího pruhu.

Odpich zajišťují elektromotory, které dávají energii do všech čtyř kol při maximálním výkonu 250 kW a točivém momentu 545 Nm. Tohle prostě nikdy neomrzí a na elektroautech jde o vůbec největší benefit. Ve městě se ale nechceme dlouho zdržovat, protože nás čeká během dvou dnů ohromná porce kilometrů.

Fotíme Tavascan a nejsme sami – lidé se za námi otáčejí, Cupru si fotí i natáčejí. To se nám pak děje během celé cesty. Design auta se opravdu povedl a vzbuzuje pozornost. S krátkou zastávkou u jedné z mnoha Gaudího staveb (pavilon Finca Güell) opouštíme město a míříme na sever směrem k Pyrenejím. Po krátkém přesunu po dálnici to za Gironou stáčíme k pobřeží a podnikáme krátkou zastávku v malebném městečku Castelló d'Empúries, které kromě uzoučkých uliček nabízí úchvatný pohled na místní baziliku.

Poté už si vychutnáváme jízdu pobřežními serpentinami a mírně kopcovitým terénem. Když jsem zmiňoval pohodlí elektromobilu ve městě, tady se ukazuje jeho další přednost – nízké těžiště díky baterii v podlaze. Společně s precizním nastavením podvozku, které ještě umocňuje přepnutí do sportovního režimu Cupra, připomíná jízdu motokárou. A to se přitom jedná o SUV. Cesta pěkně utíká a zanedlouho překračujeme hranice a jsme ve Francii.

Cupra má v rámci středové třináctipalcové obrazovky infotainmentu pěkně vyřešené plánování zastávek na nabíjení. Vidíte tak přesně, kam auto dokáže dojet s rezervou v baterii, a systém sám navrhne, kde se zastavit.

Jsme ve městě Perpignan a první nabíjení zvládáme už po ujetí 248 km, kdy má baterie ještě 32 % s dojezdem 149 km – chceme si totiž dát pauzu na jídlo. Při kombinaci jízdy městem, po dálnici a mimo město je průměrná spotřeba 19,3 kWh / 100 km. Tavascan by při využití maximální kapacity baterie v tomto stylu jízdy zvládl slušných 397 kilometrů.

Během 25 minut máme dobito na 80 % s předpokládaným dojezdem 359 km. Více nemá smysl, protože po této hranici se rychlost nabíjení výrazně zpomaluje. Tento den bude ještě dlouhý – chceme se dostat až za Lyon, který je vzdálený přes 450 kilometrů. Čekají nás tedy minimálně dvě rychlonabíjení. Odtud už pojedeme až do Prahy po dálnici a jsme zvědaví, jak se to projeví na spotřebě.

Před Lyonem jsme se opravdu zapotili – baterie nám ukazuje pouhých 6 % a u vybrané nabíječky se nám nedaří spárovat aplikaci. Mimochodem, pokud budete chtít od každého nabíjení účtenku, kterou vám provozovatel pošle e-mailem, budete si muset stáhnout hned několik různých aplikací. A ne všechny dobře komunikují se stojanem.

Přesouváme se proto k další nabíjecí stanici, kde už vše funguje a můžeme jet dál. Blížíme se k místu přespání, kde plánujeme auta přes noc nabíjet přímo v areálu hotelu. Jenže ouha – provozovatel si sice strhne v přepočtu přes 700 korun za nabíjení, ale stojan nefunguje. O tyto peníze jsme zatím přišli, a navíc budeme muset ráno přejet jinam, což znamená nejméně půlhodinové zdržení.

Druhý den už naštěstí žádné trable s nabíjením nemáme. Časy se pohybují kolem půl hodiny, což se hodí na občerstvení nebo oběd. Přehled nabíjení po celé cestě najdete v tabulce.

Na dálnici oceňujeme pohodlné, sportovně laděné sedačky, které zajišťují komfort. Za celých 1800 kilometrů nás záda nebolela. O to víc si ceníme asistenta pro sledování jízdy v pruzích a hlavně hlídání mrtvého úhlu, které nám jednou pomohlo vyhnout se nepříjemnému setkání s autem v levém pruhu. Adaptivní tempomat funguje skvěle a kilometry svižně ubíhají. A když už se dostaneme do typické německé zácpy, užíváme si pohodlí elektromobilu při popojíždění.

Po dálnici jedeme podle předpisů – ve Francii nejčastěji 120 km/h, v Německu na neomezených úsecích 130 km/h. Průměrná spotřeba za celou cestu se ustálí na 21,3 kWh / 100 km. Poslední zastávku děláme při nabíjení u Berouna – do Prahy už zbývá necelých 40 kilometrů.

Dva dny za volantem Cupry Tavascan utekly a bylo to příjemné svezení. Celkem jsme za dva dny strávili nabíjením necelé čtyři hodiny. Při tak dlouhé cestě s tím prostě musíte počítat. Jízda v Tavascanu byla pohodlná, ale i zábavná. Obě auta jsou první svého druhu v Česku – a my se s nimi musíme rozloučit.