Podívejte se, jak vypadají nejnovější auta mířící do autoškol a čím vším pomáhají začátečníkům

V České republice už řadu let působí spolek jménem Asociace autoškol, který sdružuje společnosti a živnostníky zabývající se výcvikem nových i stávajících řidičů. Toto uskupení čítající asi 200 subjektů má jednak větší vyjednávací sílu potřebnou pro úpravu silničních zákonů a také lepší výchozí pozici pro debaty s výrobci automobilů.

A právě Asociace autoškol přesvědčila mladoboleslavskou Škodovku, aby vznikl speciální program pro provozovatele autoškol, který mimo jiného zahrnuje výhodnější nabídky na nové vozy. Díky tomu si pak žadatelé o řidičák mohou praxi užít v moderním výcvikovém automobilu, který je zejména začátečníkům v lecčem nápomocný.

Na realitu samotné výuky jsme se zeptali přímo šéfa Asociace, Aleše Horčičky, jenž nám prozradil, kterými auty se jezdilo dřív, co mladým nebo vybodovaným při jízdách nejde a kudy se budou autoškoly ubírat do budoucna.

Naše první výzvědy mířily směrem k mladým začátečníkům, na což Horčička reagoval překvapivou, ale pravdivou realitou – zvyšuje se podíl těch, které už nebaví řídit. „Před patnácti lety se takřka všichni mladí do autoškoly těšili, chtěli řídit, zajímali se. Dnes sem chodí čím dál více lidí spíše z povinnosti a my je učíme něco, co vlastně znát nechtějí. Tuhle skupinku uchazečů tak spíše než řidičák zajímá TikTok,“ popisuje všeobecnou situaci Horčička.

Co se týče problematiky nejčastějších začátečnických omylů, tak ty jsou podle šéfa Asociace stále stejné – koordinace myšlenky a fyzické aktivity, např. při řazení jedničky a rozjezdu. Hodí se zde doplnit, že některé moderní vozy mají výhodu v tom, že se jejich počítače snaží zabránit „zdechnutí“ podtočeného motoru tím, že do válců pustí více paliva. To u starších modelů zkrátka platí, že málo plynu = zhasnutí motoru.

A co šoféři, kteří si jdou pro řidičák po jeho ztrátě (ve smyslu zabavení)? Tak tady je to o poznání zajímavější. „Ve většině případů přijdou lidé o řidičák za alkohol za volantem, nicméně když se rovnou vrhnou na praktickou zkoušku bez předchozí kondiční jízdy, tak z 99 % neuspějí,“ vysvětluje Horčička.

„Dospělí (starší) jedinci, kteří přišli o řidičák, už většinou netuší, jak takové finále v současnosti vypadá a co vše se bude dít. Navíc málokdo se dokáže během závěrečné zkoušky s komisařem po celou dobu 100% soustředit, proto se zkoušení dříve či později přepnou do svého běžného režimu a začnou drobně porušovat pravidla silničního provozu,“ říká Horčička.

My jen dodáme, že to žadatelům o vrácení papírů nejčastěji ujede rychlostně, případně zapomenou použít blinkr nebo zastavit na stopce.

V Česku byly mezi autoškoláky vždycky oblíbené škodovky, proto není s podivem, že téměř každý z nás získal oprávnění na B za volantem 120, Favoritu, Felicie nebo Fabie. Ale co nyní, čím se jezdí dnes?

„Autoškoly nejčastěji využívají modely typu Škoda Fabia a segmentově podobné. Takhle tomu většinově bylo vždycky a bude i do budoucna, kdy se pozvolna přejde na elektropohon,“ vysvětluje šéf Asociace, který je zároveň zkušeným lektorem autoškoly.

Před testovací jízdou s instruktorem jsme se Aleše Horčičky ještě optali, které asistenční systémy mladým řidičům pomáhají. „Mimo ABS a ESP jednoznačně hlídání jízdních pruhů nebo mrtvého úhlu. Rovněž si v rámci Asociace pochvalujeme hlídání provozu před vozidlem spojené s autonomním nouzovým brzděním. Přece jen i instruktor je jenom člověk.“

Naopak jako nevhodný prvek vidí Horčička systém stop/start, který dle jeho názoru nováčky zbytečně mate. My však připomínáme, že díky stop/start může žák nechtěně zdechnutý motor oživit pouhým sešlápnutím spojky, což může být v jistých krizových situacích naprosto klíčové.

Ve finále jsme usedli za volant zbrusu nové výcvikové Fabie čtvrté generace a zavzpomínali na to, co všechno jsme ve výcvikovém autě tenkrát (ne)měli my. Testovaná autoškolská „fábka“ se totiž pyšní např. krásně čitelnými budíky, výhřevem sedaček, automatickou klimou, anatomickými sedačkami, příjemným koženým volantem, lehkým a přesným řazením nebo třeba automatickými světly.

Jezdit v takovém prostředku je pak radost. I když jde o obyčejné malé auto, nabídne královský vnitřní prostor i vyspělou ergonomii pro celou posádku. Místo nad hlavou tedy mají i dlouháni, na pedály dosáhnou všichni včetně drobných slečen, topení jede hned, klima chladí účinně, nikoli však agresivně… Podle nás jde o posun tím správným směrem.

Samotnou autoškolskou přestavbu má na starosti vždy specializovaná firma, Škodovka dodává „jen“ sériové auto tak, jak jej zná klasický zákazník. Mimochodem, věděli jste, že si autoškola může vybrat počet pedálů, které má instruktor k dispozici? V případě automatické převodovky může dokonce stačit jen jeden, plyn totiž není povinný. A to ani v případě manuálu.

Ale co si myslíte vy? Měli by se mladí učit v moderních vozidlech, nebo naopak v těch starých, bez nadstavbových pomocníků? Sdělte nám váš názor do ankety pod článkem a do komentářů, prosíme, připište, v jakém autě jste dělali svůj řidičák skupiny B.