Článek
Zprávy o tom, že řidič nadýchal tolik a tolik promile, si můžete přečíst denně. Někdy tyto hříšníky vychytá policejní hlídka, jindy podnapilí šoféři způsobí nějaký malér. Rovněž se ví, že problematika alkoholu není černobílá, o čemž svědčí třeba tzv. zbytkový alkohol, kde není hlavním problémem alkohol jako takový, nýbrž únava.
Abychom zjistili, po čem všem ještě jde nadýchat a jestli to je nějakým způsobem pro řidiče nebezpečné, zajeli jsme za odborníkem, soudním toxikologem. A ve finále vlastně byli překvapeni, jak jednoznačné to je.
Ačkoli je aktuálně sychravo a zima, můžeme se na skok vrátit do léta k různým nealkoholickým pivům, ať už ochuceným či ne. Pojem nealkoholický totiž není úplně přesný, jelikož nealko nápoje mohou mít do 0,5 % alkoholu a stále půjde o nealkoholické nápoje.
Takže stane se něco, když za sebou vypijete dvě nebo tři nealko piva, sednete za volant a hned vás policie lapí? Ne. Abyste se dostali na úroveň jednoho desetistupňového piva, museli byste ve velmi krátké době do sebe otočit asi 9 nealko piv.
A to je 4,5 litru tekutiny za extrémně krátkou dobu, což je pro drtivou většinu lidí fyzicky nemožné. Další věcí je, že tělo začne alkohol ihned odbourávat (ve finále ho přemění na energii). Takže sice pijete (intoxikujete se), ale zároveň tělo odbourává (čištění).
Soudní toxikolog nám vyprávěl o jistém pokusu s pěti nealko pivy, kde se různí lidé snažili co nejrychleji vypít pět takových piv. Někteří ani nedopili, nicméně těm, co se to povedlo, byla následně odebraná krev a provedena dechová zkouška. Výsledky? Samé nuly. Žádné ovlivnění.
Půl kila pralinek
Padla otázka i na pralinky, ať už rumové nebo jiné plněné. Podívali jsme se na složení několika běžné prodávaných pralinek a soudní toxikolog nám vypočítal, aby se vůbec nějaká hodnota na alkohol testeru objevila, musel by člověk spořádat za velmi krátkou dobu asi půl kila běžných pralinek.
A to je opět to ALE. Kdo z vás dokáže na posezení za velmi krátkou dobu do sebe naházet půl kila pralinek? Pravděpodobně málokdo.
Dalším potenciálně malérovým okruhem mohou být léky s obsahem alkoholu. Takové kapky na kašel v sobě můžou obsahovat třeba 40 % alkoholu. Takže si dáte svých předepsaných dvacet kapek, sednete za volant a? A nic.
Aby se na přístroji měřícím alkohol něco objevilo, bylo by nutné vypít najednou celou lahvičku. Dvacet kapek třikrát denně na vás vážně nebude mít vliv.
A co taková kapalina do ostřikovačů? Při souhře náhod typu jste čistí, ostříkli jste okno, nadechli se oné směsi a ihned šli dýchat do přístroje? Ano, tehdy něco nadýcháte. ALE, jakmile vystoupíte z auta, třikrát se hluboce nadechnete a vydechnete, bude další měření nula.
Při vdechnutí výparů z ostřikovací směsi vám látka na krátký čas zůstane v plicích a vy ji nádechy a výdechy jednoduše vyměníte za čerstvou nálož vzduchu. Kromě toho by podle soudního toxikologa mělo správné měření alkoholu dechovou zkouškou probíhat MIMO AUTO.
Co z toho vyplývá? Že reálně nadýcháte skutečně jen po „chlastu“. Kromě toho pár zjištěných údajů pak odborníkům na toxikologii stačí k tomu, aby zjistili, kdy jste začali pít a jaké zhruba množství. Tím se pak lehce určí, jestli jste si „cvakli“ z placatky až po nehodě nebo před ní.
Navíc jsou dnešní certifikované měřicí přístroje na alkohol na poměrně vysoké úrovni a zřídkakdy se pletou (ale může se stát). Pokud náhodou ano, ověřovací krevní zkouška je pak prakticky neprůstřelná.