Padouch, nebo hrdina: Proč musel skončit šéf koncernu Volkswagen a kdo ho nyní nahradí?

Je červenec roku 2015 a novým šéfem automobilky Volkswagen se stává tehdy sedmapadesátiletý Herbert Diess. Není to žádný zelenáč, předtím totiž působil v nejvyšších manažerských pozicích značky BMW, kde se zasloužil třeba o vývoj městského elektromobilu i3, který předběhl svou dobu, a také o vytvoření celého elektrického sub-brandu BMW i. Pro VW tak byl ideálním člověkem, který měl konzervativní značce vdechnout trochu víc života…

Jenže v září téhož roku propukla aféra Dieselgate a značka VW s celým koncernem se začíná topit v největším průšvihu automobilové historie. Jenže Diess prokázal své mistrovství, když splnil závazek vůči Martinu Winterkornovi, tehdejšímu šéfovi koncernu, a snížil náklady o 5 milionů eur ročně a umně vybruslil ze situace, kdy měl Volkswagen před celým světem z ostudy kabát (ani nemluvě o hrozbě masivních pokut, hromadných žalob a bojkotu zákazníků). Kdo si dnes vzpomene na nějakou Dieselgate…?

Volkswagen se ze své viny částečně vykoupil odpustky, ale především slibem zelené elektrické budoucnosti. A pro její definování a realizaci nebyl nikdo lepší než Diess – proto byl v roce 2018 jmenován šéfem celého koncernu VW Group. A hned do toho začal šlapat. Podpořil a zajistil financování pro vývoj rodiny elektrických produktů, zasadil se o vznik softwarové divize CARIAD (digitalizace a autonomie), kromě produktů samotných kladl důraz i na celý ekosystém služeb. Už totiž nevnímá automobilku jen jako výrobce aut, ale komplexní technologickou firmu, která bude mít větší relevanci pro dnešní mohutně digitalizovaný trh.

Proto nesrovnává VW s ostatními tradičními značkami jako Toyota nebo GM, ale vzhlíží k Tesle, která se z ambiciózního start-upu bojujícího o holý život za poslední roky změnila v celosvětového lídra elektromobility a automobilových technologií a jejíž tržní hodnota vystřelila do nebe – za poslední čtyři roky se zčtyřnásobila a činí teď desetinásobek hodnoty Volkswagenu.

Není tedy divu, že se Diess v přístupu Tesly zhlédl. Obdivuje vize Elona Muska a jeho tah na bránu, fascinuje ho efektivita celé automobilky – výrobní (postavit jeden Model Y trvá 10 hodin, zatímco u ID elektromobilů je to 30 hodin), vývojová (Tesla se nejrychleji přizpůsobila čipové krizi) i rozhodovací (co Musk řekne, to dostane – už jen proto, že manažerských vrstev je u Tesly bezpochyby výrazně méně). Proto neváhal a loni přizval Elona Muska (alespoň vzdáleně) na jednání manažerů VW, aby jim dal lekci v efektivitě.

Tím si však nejspíš mnoho přátel ve VW neudělal. A neměl je ani v odborových organizacích (protože si vydupal dohodu o snížení počtu zaměstnanců o 30 tisíc kvůli přechodu k elektromobilitě) a postupně mu ubývali i věrní členové managementu, představenstva a nakonec i dozorčí rady. Jeho ambiciózní plány totiž ne vždy dopadly dobře – stačí připomenout opožděný příchod nové generace produktů na trh (ať už Golfu/Octavie/Leonu/A3 se spalovacími motory nebo elektromobilů ID/Enyaq/Born/Q4 e-tron), které byly navíc kritizovány pro svou kvalitu, a především velice problematický software. Ten ostatně není zcela v pořádku dodnes a zpozdí například příchod nového elektrického Porsche Macan…

Do toho si připočtěte v posledních letech obrovské problémy s covidem, nedostatkem čipů a dalších komponent a současnou situaci kolem ruského trhu, což dohromady způsobilo postupný pokles cen akcií a reputace značky. Pak jistě pochopíte, proč zakládajícím rodinám Porsche a Piechů, současným majoritním akcionářům, došla s Diessem trpělivost. Už na konci loňského roku ho dozorčí rada VW Group zbavila některých odpovědností (především za softwarovou jednotku CARIAD, která evidentně vyžadovala více intenzivní pozornosti) a nyní ho vyhodili z kola ven úplně (ačkoliv prý u koncernu zůstane jako poradce).

Načasování tohoto kroku je dosti nešťastné, protože v těchto těžkých časech by celý koncern Volkswagen potřeboval pevnou ruku a jasné vedení. To má podle názoru představenstva přinést Oliver Blume, veterán koncernu VW, který hned po absolvování strojní univerzity v roce 1994 nastoupil k Audi na zkušenou a postupně vystoupal přes několik manažerských pozic v produktovém plánování u Audi, Seatu a Volkswagenu až do vedení Porsche. Do čela koncernu nastoupí 1. září letošního roku.

Podle dozorčí rady tak Blume prokázal své operativní i strategické kvality a posledních sedm let velice úspěšně řídil Porsche po finanční a technologické stránce i z pohledu firemní kultury. A právě to nyní celý koncern nutně potřebuje – soustředit se na produkt, zklidnit firemní prostředí, zapojit odbory do hry, vytvořit reálné plány a uskutečnit je. Tedy místo ambiciózních vizí se soustředit na to, co Volkswagen umí nejlépe: stavět auta.

Bude to ale pro úspěšnou budoucnost automobilky Volkswagen a celého koncernu stačit…?