Článek
Přesně tohle auto českému trhu chybělo. Opel ho vmáčkl přímo do mezery mezi kompaktní Mokku a velký Grandland. Řekli byste, že tedy přesně na místo Crosslandu, a máte pravdu – Frontera je totiž jeho přímým nástupcem. Oproti němu je však delší a širší, takže se i na zadní sedadla vejdou dva vzrostlí dospěláci. A také má větší kufr – a to český zákazník ocení.
Frontera | Crossland | Rozdíl | |
---|---|---|---|
Délka | 4 380 mm | 4 217 mm | +163 mm |
Šířka | 1 795 mm | 1 825 mm | -30 mm |
Výška | 1 627 mm | 1 605 mm | +22 mm |
Rozvor | 2 671 mm | 2 604 mm | +67 mm |
Objem kufru | 460/1 600 l | 410/1 255 l | +50/345 l |
Má dokonce tak velký kufr, že si do něj můžete objednat třetí řadu sedadel. Ta je sice jen pro děti, ale občas by se vám mohla hodit. Jen škoda, že nejsou vyjímatelná (podobným zklamáním je nemožnost posouvat sedačky druhé řady), v kufru jsou napevno a jdou pouze sklopit – pak s pomocí podlážek vytvoří rovinu se sklopenými opěradly sedadel druhé řady (dělených v poměru 60 : 40), kdybyste třeba chtěli v autě přespat.
Radost by vám ale měla dělat, i když s ní budete chtít prostě jezdit. Za volantem se totiž pohodlně uvelebíte v příjemně ergonomické sedačce a snadno si najdete ideální řidičskou pozici, před sebou máte 10palcový digitální přístrojový štít a hned vedle 10palcový dotykový infotainment integrující všemožné funkce, přesto tu zůstal samostatný ovládací panel klimatizace a pár dalších šikovných tlačítek, která zjednodušují soužití s vozem.
Vedle mnoha odkládacích schránek (s celkovým objemem 23 l) je tu také pár chytrých a praktických nápadů – třeba flexibilní pásek kolem středové konzoly nebo kapsy na mobil na zadní straně předních opěradel. Materiály v kabině nerozmazlují prémiovou kvalitou, ale působí odolně (což je pro rodinné auto důležitější) a jsou v mnoha případech recyklované (ostatně celá Frontera je z 85 % recyklovatelná).
Po prvním krátkém statickém seznámení s předprodukční Fronterou vám samozřejmě ještě nemůžeme říct, jak jezdí a jak se vám bude řídit, ale můžeme vám prozradit, co ji bude pohánět. V první fázi budete mít na výběr mezi benzinovým motorem s 48 V mild-hybridním ústrojím nebo čistě elektrickým pohonem.
Mild-hybrid s výkonem 100 nebo 136 koní kombinuje známou tříválcovou přeplňovanou dvanáctistovku s malým elektromotorem schopným dodat krátkodobě výkon až 28 koní a 55 Nm, kterými podpoří spalovák při silné akceleraci, případně ho rovnou zhasne a bude splývat nebo se plížit čistě na elektřinu. Výsledkem má být spotřeba o 15 % nižší (papírově 5,2 litru v kombinaci), nevýhodou je pak kombinace pouze s dvouspojkovým automatem. Jestli Opel nabídne i lacinější variantu tohoto motoru bez hybridu a s manuálem, to zatím není jasné, technicky by to ale mělo být možné.
Elektrická verze pak spoléhá na 113koňový elektromotor roztáčející přední kola čerpající energii z baterie s kapacitou 44 kWh umožňující dojezd 306 km (díky technickým úpravám má v příštím roce se stejnou technikou poskočit na 400 km). Možná se vám to zdá málo, ale delší dojezd u takhle kompaktního auta většina majitelů nepotřebuje (díky dobíjení výkonem až 100 kW, kdy efektivní nabíjení na 80 % zabere pouze 26 min, by ale ani delší cesty neměly být problém) a velká baterie by byla zbytečně těžká a drahá.
Frontera byla totiž navržená především s ohledem na náklady, takže je prostá módních výstřelků a cingrlátek, naopak se soustředí na to skutečně důležité – prostor, praktičnost, nezbytnou výbavu a úsporné motory – a měla by to být schopná nabídnout za rozumné peníze.
Jak rozumné, na to si budeme muset ještě pár týdnů počkat. V Německu začíná na částce lehce pod 600 tisíc korun, ale české zastoupení Opelu naznačilo, že by tuzemské ceny měly být zajímavější, tak nezbývá než doufat…