Článek
První generace Amaroku se za 12 let na trhu prodalo více než 830 tisíc kusů, takže jednoznačně šlo o úspěšný model. Jenže dnešní složitá ekonomická situace přesto přinutila mamutí Volkswagen při vývoji nástupce spojit síly s další značkou. „Nebýt spolupráce s Fordem, nový Amarok by nevznikl,“ potvrzuje krutou realitu Petr Šulc, produktový manažer Volkswagen Užitkové vozy, který byl za projekt nového Amaroku přímo odpovědný.
Spolupráce obou značek podléhá přísným podmínkám a nařízením mezinárodního práva zamezujícího kartelovým dohodám (VW s Fordem na jednu stranu jsou partnery, ale stále zůstávají konkurenty), takže vývoj Amaroku byl skutečnou výzvou. Volkswagen si však jasně nadefinoval, jak má jeho vůz vypadat a co má splňovat, a Ford pověřený vývojem a výrobou Amaroku i Rangeru se musel činit, aby vše splnil.
Mají stejný technický základ, ale určitě si je nespletete
Výsledkem jsou dvě podobná, ale rozhodně ne stejná auta. Už design exteriéru je výrazně odlišný – a vůbec nejde jen o logo na kapotě a tvar světel. „Jednou ze základních podmínek bylo, že jsme nechtěli jen stejné auto s jiným logem. Chtěli jsme udržet kontinuitu, aby Amarok byl na první pohled Amarokem,“ vysvětluje Šulc. „Proto jsou všechny díly karoserie Amaroku od Rangeru odlišné.“
Designové rozdíly Amaroku oproti Rangeru nejsou jen jiná světla
Není to jen o Amaroku
Spolupráce Volkswagenu s Fordem se neomezuje jen na společný vývoj pick-upu, produktem této obchodní dohody je také Caddy/Tourneo Connect (projekt vedl VW) a Transit/Transporter (projekt vedl Ford). Ford také od VW získal platformu MEB, na níž postaví své nové elektromobily.
Na úspěšnou spolupráci si potřásli rukou Herbert Diess (VW, vlevo) a Jim Hackett (Ford, vpravo)
Designéři VW si tak kromě světel s jasným LED podpisem prosadili také pro Amarok typickou linii ramen vedoucí od kapoty až k zadním oknům a hranaté blatníky s ochrannými plasty, k tomu svalnatě tvarovanou kapotu (vypadá drsněji, a navíc je pevnější) nebo embossovaný nápis AMAROK na krytu korby. Shodnou tak mají oba modely pouze střechu, kryty zrcátek a kliky dveří. Na ulici si je tedy určitě nespletete.
Amarok se liší i designem zádi (nejen embossovaným nápisem)
Totéž platí i pro interiér, kde zůstala společná architektura, ale detaily jsou jiné. „Chtěli jsme, aby design i materiály odpovídaly standardům značky,“ potvrzuje Šulc. Volant je tedy typicky „fauvéčkový“ (kůže, tlačítka, logika ovládání), ačkoliv jeho střeva jsou shodná s Fordem – ostatně Volkswagen nedodává Fordu žádné díly, americká automobilka si vše musela poptat u svých dodavatelů dle přísných požadavků německé strany. Volkswagen si také prosadil vlastní provedení sedadel, dekorů a čalounění. Hardware digitálního přístrojového panelu a infotainmentu je rovněž shodný s Fordem, grafika však odpovídá stylu VW (u přístrojů více, u infotainmentu méně). Všechny tyto prvky utvářejí výsledný dojem za volantem.
Amarok je první VW s vertikálně orientovaným displejem infotainmentu
„Také jsme od Fordu požadovali, aby Amarok uvezl 1,2 tuny a utáhl 3,5 tuny, získal pět hvězd v Euro NCAP a měl ty a ty asistenční systémy. A také že musí mít naftový šestiválec, protože ten u minulé generace tvořil více než 60 % prodejů,“ popisuje Petr Šulc. Ani motor však VW nedodává hotový v krabici Fordu, který by ho jen namontoval pod kapotu Amaroku – Ford musel všechny pohonné jednotky podle požadavků (výkonových a emisních) vyvinout a vyrobit. Totéž ostatně platí pro pohon i převodovky.
Také konstrukce nosného rámu a komponent podvozku byla v režii Fordu, Volkswagen musel pouze stanovit své požadavky. „To pro nás byla největší výzva. Normálně se s dodavateli domluvíme na jednotlivých vlastnostech dílů, teď jsme Fordu museli vysvětlit, co vlastně chceme – proto jsme do Austrálie vyslali vlastní tým expertů, aby se s vývojáři Fordu domluvil na technických parametrech, který Ford poptal u svých dodavatelů,“ vysvětluje složitý proces Šulc.
Nový Amarok se terénu nebojí a na silnici se neztratí
Právě vývoj podvozku je však zároveň podle Petra Šulce ukázkou perfektní synergie při spolupráci: „Ford jsme pro spolupráci vybrali záměrně, protože má kvalitní podvozek s dobrými terénními vlastnostmi. Naše expertíza do toho pak vnesla precizní nastavení daných komponent.“ Výsledkem je tak pravděpodobně nejlepší podvozek ve své třídě na silnici i v terénu.
Solidní technický základ Fordu doladili inženýři VW k dokonalosti
Samozřejmě ne všechno šlo podle požadavků Volkswagenu změnit. Amarok tak má pro VW netypickou funkci vnitřních klid dveří (schovávají se v madlech dveří, což je sice praktické a prostorově úsporné, ale poněkud nezvyklé), neobvyklý volič automatické převodovky (který nemá nejpraktičtější logiku řazení a nešikovná tlačítka manuálního řazení na boku, na druhou stranu umí při zařazeném „Drive“ po otevření dveří samočinně odřadit do bezpečné pozice „Park“) nebo mělké držáky nápojů na středové konzole – změnit tyhle drobné, ale trochu otravné detaily by však bylo příliš komplikované (v překladu drahé).
Volič převodovky je trochu nešikovný, ale zvyknete si na něj
Celkově designéři a inženýři Volkswagenu věnovali velkou snahu tomu, aby společná technika měla specifickou podobu a vyvolávala v řidiči pocit, že sedí ve skutečném VW, nikoliv ve Fordu s vyměněným logem. A to se jim – alespoň podle našich prvních dojmů – docela podařilo. Jsme zvědaví, jestli to po usednutí za volant Amaroku budete vnímat stejně…