Máte rádi dinosaury? Kousek od hranic najdete tematický park. Tak trochu Jurský park. Nestojí moc a průvodce je v češtině

Původní idea parku pro dinosaury se začala rodit od konce 70. let na zahradě sochaře Franze Gruße, který měl vášeň pro dinosaury, a tak si jejich plastiky vyráběl pro radost. Postupem času zájem o jeho zvětšující se sbírku rostl, nicméně ten největší boom nastal až v roce 2001, kdy plastiky i ideu převzala soukromá firma, která začala budovat Saurierpark tak, jak jej známe dnes.

V současnosti tak Saurierpark ležící v německém městě Budyšín v části Kleinwelka (nad severem Čech) nabízí přes 200 plastik dinosaurů a řadu doplňkových aktivit k tomu. A protože dinosvět čerstvě zahájil po zimní pauze sezonu 2025, nastartovali jsme tichý elektromotor rodinné Kie EV9 a vyrazili za dobrodružstvím.

Cesta do parku není dlouhá, takže ji snadno zvládnou i děti. Z Prahy to do Kleinwelky trvá asi 2,5 hodiny, z Karlových Varů necelé tři hodiny, z Hradce Králové taktéž necelé tři hoďky. Cesty z Brna a vzdálenějších měst už zaberou čtyři a více hodin.

U příjezdu do parku vás uvítá mimo nápisu a vlajek také velký dinosaurus, takže místo nelze přehlédnout. Před samotným vstupem je velké bezplatné parkoviště pro auta, motorky, autobusy i obytné vozy, nicméně bez dostupných nabíjecích stanic pro elektrovozy.

Po zaparkování zamíříte k zvláštně tvarované hlavní budově nazvané Mitoseum, která má znázorňovat buněčné dělení, a tudíž vznik života. Lístky koupíte na místě nebo jako my online. Pro dospělého a dítě od tří let vstup stojí bezmála 500 Kč na osobu.

Jakmile projdete turniketem, dostanete se do samotného areálu a vyfasujete papírovou mapu. Tu můžete klidně schovat do kapsy, ovšem ještě předtím si rozhodněte stáhněte pomocí QR kódu oficiální aplikaci Saurierparku, která je lokalizovaná slovem i hlasem do češtiny.

Ta vás totiž parkem provede pomocí hravého kvízu, jehož moderátory jsou dinosauři Bodo a Lana. Navíc pokud odpovíte na všechny otázky, tak vás provozovatel parku odmění drobným dárkem. My dostali dinosauří hračku.

Každopádně díky aplikaci se dozvíte, že úvodní plastiky, co vypadají jako nějaké přírodní termální lázně, jsou vlastně takzvanou prebiotickou polévkou, kde se prapůvodně podle jedné z teorií rodil život a vznikaly první organismy.

Celý areál je stavěný formou procházky po cestách, takže se uvnitř rozhodně nemůžete ztratit. Plastiky jsou blízko sebe a nechybí ani informační tabule, ovšem s popisky v angličtině či němčině. Appka v češtině vám tak stručně přiblíží, co vlastně vidíte.

První malou zastávkou je dinosauří kino popisující jejich vývoj, klimatické změny včetně doby ledové způsobené pádem meteoritu (jeho prach zastínil sluneční paprsky) nebo líhnutí. Škoda jen, že film mluví pouze německy a je bez titulků.

V rámci parku jsou rozesety různé prolézačky a skluzavky (na plastiky se lézt nesmí), nicméně hlavní herní zóna je zhruba ve středu dinoparku. Dominuje jí mlhoviště, dvě naučné kopule, stánek s občerstvením nebo krátká stezka s různými povrchy (kamení…), po které se můžete projít bosí.

Opodál ve fotokoutku si přijdou na své milovníci selfie, popřípadě zde najdete kryté posezení s grilem. Zejména děti však bude zajímat stíněné pískoviště, kde můžete objevit kostru dinosaura či jeho dráp, anebo se vrhnout do tvarování plastik v sousedící modelářské dílně.

V plastice Triceratopse lze zhlédnout krátké video s českým dabignem pojednávací o historii parku, kterou jsme ostatně v úvodu velmi stručně popsali. Dozvíte se třeba i to, že první plastiky vznikaly tak, že si Franz Gruße zhotovil základní železný skelet, na který „plácal“ hlínu.

Největší nápor v jinak nepřelidněném parku nebyl překvapivě u stánku se zmrzlinou, kde berou pouze hotovost, nýbrž na velkých dřevěných lanových prolézačkách tyčících se nad rybníkem vedle 15metrové plastiky brachiosaura.

Viděli jste film Jurský park? Tak tady mají takový mini „Jurský parčík“, jemuž říkají Zapomenutý svět. Jde o volnou zónu napodobující džungli s audiovizuálními efekty, kde slyšíte zpěv ptáků, ale také se vedle vás klidně začne třást křoví. V tomto malém světě ještě najdete dva bunkry nebo staré terénní auto s podivným přístrojem na korbě.

Saurierpark je tak vlastně taková příjemná rodinná procházka (nachodíte kolem čtyř kilometrů) v obležení dinosaurů, která není nijak náročná a zvládnou ji všechny věkové kategorie. Hodně potěší česká aplikace, bezplatné parkování a fakt, že místo není ani o teplých jarních víkendech přelidněné. Ostatně na česky lokalizovaném webu saurierpark.de/cs můžete vidět, kolik je na daný den volných lístků.

Otevřeno je navíc každý den od 10:00 do 18:00 hodin, a to od dubna do listopadu. Letos byl provoz zahájen 5. dubna a plánovaně má končit 2. listopadu 2025.

Do Saurierparku jsme vyrazili vlajkovou Kií EV9, s níž jsme už pár tisíc kilometrů najezdili a detailně ji prozkoumali, proto jsme se na názor ohledně obřího elektrického SUV zeptali někoho jiného. Konkrétně ekonomky Aleny Štěpánkové.

Ta v prvé řadě pochválila design auta. „Líbí se mi, jak je kia obří, bílá, hranatá, ale vlastně zaoblená. Takhle tvarované auto jsem ještě neviděla,“ říká ekonomka. Dále vyzdvihla netradiční design litých disků a výsuvné kliky dveří.

Za praktický považuje kufr, líbí se jí jeho velikost a nevidí problém v absenci krycího plata této sedmimístné varianty. Bez předního kufru by se klidně obešla, ovšem uznává, že pro nabíjecí kabely jde o vhodné místo.

„Možná jen nějaký držák v kufru na nabíjecí kabel podobně, jako mají škodovky nebo mitsubishi, by přišel vhod, pokud člověk často nabíjí na pomalých stanicích třeba v obchoďácích,“ dodala a upřesnila, že na takových místech člověk neustále používá kufr, takže je praktičtější mít kabel vzadu.

V interiéru auta sklidila ovace přední sedadla. Jednak pro svůj tvar a také pro výhřev i ventilaci. „Líbí se mi také relaxační režim, kdy se sedačka nastaví do pololehu, to je příjemné na krátký odpočinek třeba při nabíjení,“ komentuje funkce sedadel Alena.

Ve druhé řadě Kia EV9 ženským pohledem zaujala kvůli prostoru pro nohy, ovšem pár bodů ztratila kvůli místu nad hlavou. „U takhle velkého vozu bych si představovala pár centimetrů nad hlavou navíc, ale zase chápu, že vzadu budou jezdit převážně děti a pro ty je tady velekrálovsky prostorno,“ hodnotí vzdušnost vozu Štěpánková.

„Kromě toho mi vzadu chybí nějaké větší místo pro odpadkový koš, především kvůli vození dětí, které pořád produkují nějaké odpadky,“ dodala.

Vpředu se pak zalíbily sdružené displeje, digitální středové zpětné zrcátko, odkládací prostor ve středovém tunelu, nosiče nápojů a především kosmetické zrcátko s osvětlením. To je pro nás muže sice naprosto nepodstatná věc, ovšem bylo nám vysvětleno, že ženy na tyhle praktické doplňky koukají úplně jinak.

Jízdně pak absolutně zvítězilo pohodlí na českých silnicích, to nám Alena zdůraznila několikrát. A hodnocení zakončila tím, že se v EV9 cítí bezpečně.

My připomeneme, že se základní Kia EV9 se zadním pohonem, baterií 76,1 kWh a dojezdem 443 km prodává od 1 599 980 Kč, ovšem my testovali a vřele doporučujeme zadokolku s velkou baterkou 99,8 kWh a dojezdem až 563 km začínající od 1 749 980 Kč. Pokud trváte na čtyřkolce, tak ji nejlevněji pořídíte s velkou baterkou 99,8 kWh a dojezdem až 512 km za 1 909 980 Kč.