Louwman Museum – Návštěva lepší společnosti

Psal se rok 1934 a Peter Louwman, tehdy obchodník s novými automobily značky Dodge, zakoupil luxusně vybavený veterán Dodge 30 Touring z roku 1914 a umístil jej do svého showroomu – to proto, aby lépe upoutal pozornost potenciálních klientů.

Lidé tak do prodejny chodili, nakupovali nové vozy a ty staré, jaké se Louwmanovi líbily, následně bral na protiúčet, čímž svoji sbírku postupně rozšiřoval. Roku 1969 do toho práskl naplno a převzal automobilovou kolekci nizozemského Národního muzea, což v témže roce vyvrcholilo otevřením soukromého Národního motoristického muzea (National motor museum).

Museum Louwman, jaké známe teď a jaké bylo vybudované na úplně novém místě v Haagu, slavnostně otevřela 2. července 2010 samotná nizozemská královna Beatrix. V současné době se v majestátních prostorách od architekta Michaela Gravese nachází 275 autentických vozidel od více než stovky značek. A že je o prohlídky zájem, dokazuje rovněž návštěvnost, která činí 160 000 lidí ročně.

Samotná dvoupatrová expozice vypráví komplexní příběh motorismu, a to od jeho počátků do cirka 70. let. Možná si pamatujete nedávno publikovaný článek o tamních motoristických mistrovských dílech, nicméně to byla jen kapka v širém oceánu.

Jen první hala komplexu je 19 metrů dlouhá, 15 metrů vysoká, 15 metrů široká a poskytuje přístřeší vybraným reprezentantům z jednotlivých zemí, označených národní vlajkou. Na úvod tak lze spatřit třeba japonskou Toyotu 2000GT, francouzský Citroën DS, švédské Volvo PV444, německý Lloyd Alexander TS, severoamerický Chevrolet Corvette, československou Tatru T 87 nebo nizozemský prototyp DAF 600.

Nechybí tu ani vrcholový tuning, který reprezentuje značně upravený Lincoln Zephyr 1939, do nějž můžete nastěhovat motocykl značky Harley-Davidson z roku 1992.

Muzejní túra o délce jednoho kilometru (!) začíná kočárem z roku 1775, ukázkou původní opravárenské díly a představením jednoho z nejstarších dochovaných automobilů na světě – parního kvadricyklu De Dion-Bouton et Trépardoux (1887).

Nechybí zde ani ukázka jednoho z prvních „hybridů“, kterým se později přezdívalo Horseless Carriage. Šlo o kočáry poháněné motorem, avšak se zachovanou možností zapřažení koní. Modelově se bavíme o Peugeotu Type 6 Phaeton (1894) postaveném na trubkovém rámu, jímž procházela chladicí kapalina.

K těmto kočárům bez koní se váže jedna zajímavost. Zatímco v Anglii byly považovány za nebezpečné a při průjezdu městem před nimi musel běžet pikolík s červeným praporkem, ve Francii zase znamenaly svobodu a těšily se podpoře.

K počátkům automobilismu máme várku nepříliš profláknutých faktů:

Další část expozice ukazuje unifikovanější provedení nabízená v pozdějších letech, tedy mimo zvláštně tvarovaných výjimek typu Hupmobile 32 Coupé, který je vybaven například elektrickým stěračem a střešním oknem. Jak rostla obliba vozů, začaly se objevovat rovněž aerodynamické karoserie, nicméně ty zprvu nebyly úplně kladně přijímány.

Následná přehlídka poválečné produkce demonstrujte řadu různých lidových vozidel (třeba i Citroën 2CV 4x4), přičemž některá z nich mají karoserii z plastu nebo hliníku, jelikož ocel byla tehdy silně nedostatkovým zbožím.

Když se podíváte na Baker Electric Roadster z roku 1908, patrně byste neřekli, že jde o 100% elektromobil. Vozy na baterie totiž svého času vzhledem splývaly s ostatními („spalovacími“) automobily. V každém případě předmětný model ujel na jedno nabití až 160 kilometrů a pro jeho startování nebylo nutné otáčet klikou, díky čemuž si jej oblíbili zejména ženy nebo někteří taxikáři.

Následná kolekce obsahuje parní automobily a neméně zajímavý (nikoli první regulérní na světě) hybridní vůz Woods Dual-Power, jenž využíval elektromotor jako startér pro svůj 1,1litrový zážehový motor.

Nemiňte ani Panhard & Levassor X19 Labourdette Skiff-Torpedo v uměleckém provedení ve tvaru lodě, případně se zdržte u sbírky motocyklových automobilů, které představují předchůdce později populárních mikroaut.

Celou tuhle módu levné mobility odstartoval model Bédélia BD2 MG (1913), jenž vznikl vlastně omylem. Dva francouzští studenti-inženýři (Robert Bourbeau a Henri Devaux) havarovali se svojí motorkou a rozbili ji na maděru. Jelikož neměli peníze na opravu, rozhodili se postavit si vlastní mašinu z různých nálezových dílů, čímž stvořili nejen BD2 MG, ale také celý segment moto-aut.

Muzeum nezapomíná ani na milovníky velkých korábů, jimž naservíruje vzácné limuzíny od Cadillacu, původní Humber Pullman sira Winstona Churchilla, vyšperkovaný Cadillac Fleetwood Elvise Presleyho nebo dvanáctiválcový Lincoln, co si zahrál ve filmu Kmotr.

První patro začíná uměleckou expozicí plnou automotive obrazů vedenou Mercedesem 190 pomalovaným od nizozemského umělce jménem Karel Appel. Nicméně znáte opodál stojící model Armstrong Phaeton z roku 1896? Patrně ne, ovšem pravděpodobně jde o první hybridní automobil světa, kombinující práci 6,5litrového zážehového dvouválce a elektromotoru. A to není vše, hned vedle něho má své místo veleslavný elektromobil z roku 1899 od Columbia Electric.

Následující sekce patří všem sportovním/závodním vozidlům, jimž dominuje policejní Porsche 356B Cabriolet. Mezi další skvosty pak patří Rolls-Royce Silver Wraith s vlastním televizorem a toaletou (!), první sériově produkované auto od Lamborghini – 350 GT s 3,5litrovým dvanáctiválcem – nebo Aston Martin DB5 s originální nadstandardní výbavou agenta 007.

Vyznavače motorsportu jistě nadchne Nascar Toyota Camry nebo legendární Plymouth Road Runner Superbird s gigantickým zadním křídlem (oboje na úvodní fotce). Poměrně rozsáhlá sbírková sekce poté zahrnuje staré italské závoďáky značek Ferrari, Maserati či Alfa Romeo.

V poslední sekci nesoucí název Velké vozy (Great cars) najdete skutečné mastodonty a spolu s nimi i ty nejvrcholovější a nejdražší veterány, jaké kdy byly vyrobeny. Nabízíme stručnou, ale přehlednou galerii s výběrem toho nejzajímavějšího.

Kdo by neznal první osobní auto japonské Toyoty – model Toyoda AA? Inu v nizozemském muzeu si budete moci naživo prohlédnout originální kousek v nálezovém stavu a díky přiloženému videu objevit, jak se super raritní auto dostalo z Ruska až do Louwmanova „království“.

Kolekci ve finále uzavírá sbírka talbotů a veteránů od Bugatti, opět ve vzácných provedeních s takřka nevyčíslitelnou hodnotou. Jakmile skončíte prohlídku, objevíte se v místní restauraci, kde můžete okusit například nizozemské národní jídlo zvané kroket, což je obalovaná kořeněná haše s trochou masa.

Louwman Museum je otevřené mimo několika dnů v roce prakticky celoročně, a to kromě pondělků každý den od 10:00 do 17:00 hodin. Na místě se dá běžným osobním autem zaparkovat pouze v podzemních garážích, ovšem za poplatek 6 eur (154 Kč). Jestliže dorazíte veteránem starším 40 let, máte stání bezplatné a vyhrazené přímo před vchodem do muzea. Autobusy pak mají svá dedikovaná místa (bez poplatku) lokalizovaná na okraji areálu.

Pokud existují místa, která musíte během života určitě navštívit, pak vězte, že jedním takovým je právě Louwman Museum. Jde o lepší veteránskou společnost plnou historických skvostů vyprávějících úchvatný příběh o vývoji motorismu, navíc podpořený neskutečným množstvím dobových komponentů, doplňků, propriet či uměleckých děl, úzce spojených s rozličným a pozoruhodným automobilovým světem.