Článek
Slovo gastrodemence už je mezi některými záchranáři zavedený pojem. Zní sice legračně, ovšem jeho průběh, rizika a konečné následky mohou být fatální. O co tedy jde, která skupina řidičů je ohrožena a jak tomu předcházet? To vám na následujících řádcích vysvětlíme s asistencí renomovaného lékaře Martina Vavruši ze šluknovské privátní kliniky Xyrix.
Co je gastrodemence?
Znáte to, máte vyrazit na cestu nebo už jste na cestě, ale dáváte si pauzu a přepadne vás hlad. Inu, proč ne. Najíte se, vyrazíte, ale za pár (desítek) minut začnete pociťovat otupělost, snížené reakce, únavu a v nejkrajnějším případě na vás dolehne mikrospánek. Ovšem ne třeba ten pozvolný, ale náhlý, razantní a bez varování.
Co všechno může mikrospánek způsobit, asi netřeba vysvětlovat, nicméně kdo je viníkem tohoto jevu jménem gastrodemence? Vy a vaše špatné stravování.
Proč vzniká gastrodemence?
Jelikož není medicína náš obor, přizvali jsme si našeho dvorního doktora Martina Vavrušu, aby nám všem osvětlil gastrodemenci po medicínské stránce. Tedy co se v těle po jídle děje? MUDr. Vavruša odpovídá.
„Těsně po jídle hrají roli především dva patofyziologické procesy. První je nízký krevní tlak po jídle, tedy postprandiální hypotenze. Ta vzniká proto, že obsah přítomný v žaludku a v tenkém střevě vyvolá v krevním řečišti změnu hormonálního složení, což vede k roztažení cév v žaludku a střevech.“
„Důvod je prostý, aby se dávka jídla zpracovala a cévním řečištěm dovedla k následné kontrole do jater. Vzniká tedy masivní poptávka po velkém objemu krve v trávicím traktu, což vede k tomu, že ona přesouvající se krev bude chybět někde jinde. Organismus si totiž neumí z minuty na minutu vytvořit další tři litry potřebné krve, takže si ji musí někde půjčit – typicky od svalů, kůže a jiných tkání.“
„Lidské srdce na přechodný pokles tlaku, než si tělní systémy mezi sebou krev vypůjčí, reaguje zvýšením tepové frekvence za minutu, takže se snaží do oběhu poslat více krve a tím pokles tlaku kompenzovat.“
„Jenže, jedním z cílových orgánů, který může být relativním nedostatkem krve a tedy i živin a kyslíku postižen, je mozek. Absence potřebné krve se může projevit únavou, případně poruchami pozornosti, zejména u dehydratovaných řidičů, nebo až mikrospánkem.“
A my dodáme, že zde platí přímá úměra – čím větší objem potravy v žaludku, tím více tento efekt nastoupí. Cesta k efektivnímu mikrospánku tak vede skrze to, že se před jízdou lidově nafutrujete.
Další příčina gastrodemence
Mluvili jsme ovšem o dvou patofyziologických procesech, přičemž ten druhý nám opět popíše doktor Vavruša.
„Číslem dvě je postprandiální hypoglykemie, při níž trávicí trakt reaguje na přítomnost cukrů a karbohydrátů, především těch s rychlým účinkem. Čím více rychlých cukrů pozřeme, tím více stimulujeme trávicí trakt, který ze slinivky břišní vyplaví do oběhu inzulin.“
„Inzulin je pomocník, který má za úkol všechen do oběhu vstřebaný cukr či glukózu dovézt až do buněk a k něčemu kloudnému je použít. Problém je ovšem v časovém zpoždění obou procesů a následných efektů. Nejprve se nám do těla vyplaví hodně cukru, což zvedne hladinu glukózy a povolá do akce inzulin, a to hladinu glukózy zase stabilizuje, ovšem inzulinový efekt přetrvává dál i poté, co je hladina cukru v krvi už v normě. Inzulin tedy dál živí buňky, čímž ovšem vyvolá takzvanou hypoglykemii, tedy nízkou hladinu krevního cukru v krvi.“
„Jde tedy o paradox – přestože jste po jídle, máte málo cukru v krvi. Takže čím více sladká jídla a nápoje konzumujete, tím více se efekt posílí. Průběh je rovněž zajímavý, zprvu díky cukru přichází euforie a poté kvůli jeho absenci únava.“
„Běžným tkáním dočasný nedostatek krevního cukru neublíží, umí si vypomoci z jiných zdrojů, ovšem některé orgány bez krevního cukru zkrátka nefungují tak, jak mají. Mozek například. Takže si dejte dohromady, že mozek strádá na krvi kvůli nízkému tlaku a vzhledem k nízké glykemii se mu dostává ještě méně glukózy, než by mělo.“
Nástup gastrodemence
Obecný popis gastrodemence však nelze paušalizovat na každého člověka. Podle Martina Vavruši jde o silně individuální věc. Někdo efekt nepocítí, jiný zase brzy přejde do silné únavy.
„Čím mladší a sportovnější jedinec je, tím silnější má kompenzační mechanismy a umí se s tímto efektem snáze vyrovnat. Ohrožení jsou pak starší lidé, diabetici či kardiaci, u kterých se tyto neblahé efekty mohou projevit s větší razancí,“ vysvětluje Vavruša.
A my pro vás máme navrch ještě jedno varování. Velký pozor si dejte na tradiční nápoj řidičů – kávu. Proč? Má močopudné účinky a tělo odvodňuje. Jestliže jste dehydratovaní, nastoupí výše vypsané procesy s větší razancí. Takže další paradox – kávou a nevhodným jídlem se můžete probojovat opět až k mikrospánku.
Jak předejít gastrodemenci?
Proti efektům gastrodemence se lze bránit jednak dostatečnou hydratací ideálně vodou a jídlo zvolit v podstatě jakékoli, které nepatří do kategorie „junk food“ (nezdravé jídlo). Lepší je také menší množství jídla a bez rychlých cukrů (zmrzlina, dortíky, čokolády, bonbony, sladké nápoje a jiné). Vhodné jsou potraviny obsahující bílkoviny (např. maso), které tyto neblahé projevy gastrodemence trochu brzdí, nicméně nemusíte pohrdnout ani těstovinami s čerstvou zeleninou.
Dejte tedy na tento jev pozor a před jízdou nebo v rámci jízdní pauzy zvažte, co budete jíst. V dnešní době už se dá zdravější jídlo (byť omezeně) pořídit na lepší benzince, a dokonce i v řetězcích rychlého občerstvení (saláty, bezlepkové burgery bez majonéz). Případně prostě z dálnice sjeďte a zvolte nějakou blízkou obec, kde už budou vařit takříkajíc „normálně“.