Při koupi nových pneumatik pozor na energetické štítky. Bývají zavádějící a o vlastnostech pneumatik toho moc neřeknou

Každý rok se zastavíme v pneuservisu Proxima v Hradci Králové, abychom vyzpovídali majitele a zkušeného odborníka Milana Krupičku. Letošek nebyl výjimkou, ovšem tentokrát jsme neřešili zimní nebo celoroční pneu, ale energetické štítky.

Zdánlivě užitečná věc se totiž proměnila v něco, co vám jako spotřebitelům vlastně nic moc neříká, dokonce až škodí.

Abychom vás uvedli do problematiky, jak takový štítek může zapříčinit to, že některé státní organizace jezdí na neznačkových čínských gumách pochybné kvality, ponoříme se do tématu štítků hlouběji a začneme zdánlivě nesouvisejícím výběrovým řízením.

Totiž, když státní složky nakupují pneumatiky, tak od určité částky musí uspořádat výběrové řízení. Zadavateli kritérií jsou lidé, kteří se z logiky věci řídí energetickými štítky. Tedy něčím, co spotřebiteli říká, jak je pneumatika hlučná, jakou má brzdnou dráhu, jaký má valivý odpor a jak ten ovlivní spotřebu.

Dodavatelé pneu si přečtou podmínky výběrového řízení a namísto toho, aby mohli sáhnout po osvědčených vyzkoušených značkových (a tím nemyslíme nutně prémiových) pneumatikách, musí občas jít do vod neznámých, mnohdy čínských.

A hle, výsledkem nakonec je, že státní organizace nakoupí podle štítku excelentní neznačkové obutí, které ovšem v praxi nemusí fungovat tak dobře jako značkové. Zejména další roky provozu, kdy se u neznačkových gum projevuje skoková ztráta vlastností proti novým.

Jak je tohle možné? Proč např. Celní správa, ale třeba i běžný spotřebitel zvolí namísto něčeho osvědčeného a fungujícího velkou neznámou asijské produkce? Udělal chybu zadavatel nebo spotřebitel, co se řídil štítky? Ne nutně…

Hodnoty, které jsou na energetických štítcích uvedeny, totiž nejsou povinně testovány nezávislou evropskou organizací nebo akreditovanými zkušebnami. Je sice daná metodika testování (tedy jak testovat), ale zkoušky si provádí / nechává provádět každý výrobce sám.

A renomované značky jsou na sebe spíše přísné, nechtějí si ohrozit jméno a pověst, takže leckdy uvedou na štítek raději horší hodnotu (když je to na hraně), než aby se prsily tou lepší a riskovaly. Neznámému čínskému výrobci? Tomu je to mnohdy úplně, ale úplně jedno.

Navíc málokdo rozumí, co vlastně hodnoty štítků A, B, C, D, E znamenají. Jak moc velká propast mezi nimi je. Rozhodujete se mezi „áčkovou“ a „béčkovou“ hodnotou? Tak čtěte dál.

Náhledem do technického prospektu od Pirelli jsme totiž zjistili, že je rozdíl ve spotřebě kvůli valivému odporu pneu vysloveně zanedbatelný.

Vidíte ty minimální rozdíly? A pokud jde o elektromobily, které mnohdy nosí eko gumy s nižším valivým odporem, co přidají na dojezd až x km… je to trochu pohádka. Tento údaj sice platí, ale jen za určitých podmínek, při určitém (zpravidla vyšším) tlaku, který zase může negativně ovlivnit jízdní komfort.

Dále se taková eko pneumatika může rychleji opotřebovávat. A co je vůbec největší „radost“? Nízkého valivého odporu je dosaženo nejen směsí, ale i menším továrním dezénem. Můžete tak pořídit novou letní eko pneu, co má krásný nový vzorek jen 5,5 mm.

Na druhou stranu je třeba říct, že čím má pneu hlubší dezén, tím se rychleji opotřebovává. Takže nové pneu s dezény 9 mm a 7 mm se poměrně brzy potkají na stejném dezénu. Ale 9 mm a 5,5 mm spíše nikdy.

Zejména u zimní gumy je valivý odpor něco, na co nehleďte. Zimák ze své podstaty potřebuje být měkčí, více se bortit, aby ve sněhu, na rozbředlém sněhu nebo mokru/kluzku fungoval.

Zimák s excelentně nízkým valivým odporem bude mít zpravidla horší vlastnosti právě v momentech, kdy potřebujete, aby skutečně fungoval.

Na co má (tedy spíš mělo) smysl se na štítku koukat? Brzdná dráha z rychlosti 80 km/h na 20 km/h (ne do zastavení) na mokru. A to jak u letní, tak zimní gumy.

Prospekt Pirelli nám opět odhalil rozdíly mezi A, B a C hodnotami.

Jenže… v roce 2023 se brzdná metodika měnila (přísnější, průměrují se zkoušky), ale nedošlo k přeštítkování a znovutestování už na trh uvedených starších pneumatik. A to vyvolalo chaos a zmatení spotřebitele.

Takže takový Bridgestone Blizzak LM005 (uvedení 2019), tedy vývojově dnes už starší pneumatika, má podle štítku lepší brzdné vlastnosti na mokru než čerstvý model Blizzak 6 (uvedení 2023). Ale ne proto, že by šestka byla reálně horší (naopak je lepší), ale proto, že už byla testovaná jinou metodikou.

Spotřebitel vybírající jen podle štítku tak může sáhnout po starším modelu, který se papírově bude tvářit jako lepší, ale skutečnost bude jiná. Tohle zmatení bude trvat tak dlouho, dokud se neobmění většina modelového portfolia na trhu s pneumatikami, což může trvat i několik let.

A co hluk? Ten nemá de facto význam. Jde o vnější hluk produkovaný gumou, který vás jakožto řidiče v autě tolik nepumpuje. Tedy pokud nejste architekt protihlukové stěny nebo zadavatel výběrka gum pro státní organizaci, která bude mít potenciálně tišší, ale v krizi možná hůře fungující obutí.

Realita je tedy taková, že energetické štítky v současné podobě jsou spíše matoucí a jako spotřebitel už musíte zkoumat, jestli je brzdění na mokru podle nové, nebo staré metodiky. To jediné je pro vás reálně důležité. Valivý odpor méně a hluk ještě méně.

Co ale dělat dál? Sledujte testy – pravidelně vám přinášíme zprávy z tohoto odvětví. Nechte si poradit od odborníků a vycházejte ze zkušeností vícero řidičů, třeba i na internetu. Známý a uznávaný je například portál tyrereviews.com/tyre/.