Dingo 2: Bojový pancéřák se základy z Unimogu, který uveze osm vojáků a váží jako čtyři BMW X7

Dingo 2 je pancéřované kolové vozidlo vyráběné německou zbrojařskou firmou Krauss-Maffei Wegmann, která má svědomí i populární tank Leopard 2. Model postavený na bázi náklaďáku Mercedes-Benz Unimog se skládá z podvozku, bezpečnostní buňky pro osádku a nákladového prostoru.

Vůz pojme až osm osob, přičemž vpravo vedle řidiče má své místo velitel, zatímco vzadu uprostřed sedí střelec obsluhující zbraňové systémy, například kulomet nebo granátomet. Další sedadla jsou pak určena pro zbylou posádku.

Vozidlo Dingo 2 CZ A2 je možné přepravovat letecky s využitím strojů Transall C-160 a Airbus A 400, nicméně přemístit jej lze i po železnici nebo s využitím těžké nákladní dopravy. Přece jen jeden „dingouš“ váží více než 11 tun, což je čtyřnásobek hmotnosti jednoho obřího BMW X7 M60i.

Vojenské Dingo je přizpůsobené k přepravě protiletadlového raketového kompletu RBS-70, což je zbraňový systém sloužící k ostřelování nízkoletících cílů. A nutno dodat, že smrtící, jelikož vypálená raketa dosahuje v nejrychlejší fázi letu rychlosti přes 2300 km/h. Pro srovnání, ze stíhaček JAS 39 Gripen se dá vymáčknout rychlost až 2470 km/h.

Ve výbavě vozu nechybí ani komunikační a informační systém, hovorové zařízení pro komunikaci okolo vozidla a couvací kamera.

Kromě celkového pancéřování má Dingo druhé generace ochranu proti zbraním hromadného ničení a také centrální filtroventilační zařízení, jehož úkolem je čistit vzduch vstupující do vnitřního prostoru bezpečnostní kabiny od prachu a škodlivin.

Rytmus života udává autu nad přední nápravou uložený vznětový řadový čtyřválec Daimler-Chrysler o objemu 4,8 litru, jenž díky přeplňování a vstřikování PLD (čerpadlo-potrubí-tryska) dosahuje výkonu 222 koní. Neméně důležitý faktor – točivý moment – pak činí nejvýše 810 Nm při 1200 až 1400 otáčkách za minutu.

Motor plní emisní normu Euro 3, což je ovšem pro vojenské účely legislativně v pořádku. Provozní teplotu má pohonná jednotka od 80 do 95 stupňů Celsia, kompresní poměr činí 17,4 : 1, spotřeba pak odpovídá cca 30 litrům na jednu motohodinu a jízdní dosah po silnici může být díky 260litrové nádrži až 1000 km. Asi je vám tedy jasné, že jde spíše o malý náklaďák nežli velký osobák.

Tomu odpovídá i nestandardní samočinná převodovka, která je robustní, plně synchronizovaná, doplněná o pomocné převodovky. Soustava tedy disponuje osmi rychlostními stupni vpřed a šesti rychlostními stupni vzad. Ústrojí navíc nabízí čtyři pracovní režimy – automatický, manuální, manuální s vyklopeným pedálem spojky a nouzový.

V automatickém režimu se převodovka ovládá pouze plynovým a brzdovým pedálem, zatímco v manuálním režimu, kde se rychlosti mění posunem řadicí páky, je možné ještě využít připravený výklopný pedál spojky. Nouzový režim pak slouží k odtažení vozidla nebo nouzovému dojetí při poškození/poruše převodovky.

Zajímavostí je, že se točivý moment u převodových stupňů 1 až 4 převádí přes hlavní převodovku k vložené planetové převodovce a potom k převodovce s diferenciálem. U převodových stupňů 5 až 8 však probíhá převod točivého momentu přímo přes hlavní převodovku k převodovce s diferenciálem.

Pancéřovaná vozidla Dingo 2 byla v minulosti používaná vojáky Armády České republiky v zahraničních misích. V současnosti je mají k dispozici příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích, přičemž náročnými podmínkami prověřené speciály slouží rovněž při výcviku nováčků ve Vyškově.

A protože jsme ve Strakonicích byli na výzvědách, odchytili jsme jednoho ze zkušených řidičů obrněného Dinga a trochu jsme jej vyzpovídali. Naší „obětí“ se stal desátník Stanislav Hnaníček, který hned na úvod pochválil vysokou terénní mobilitu vozu.

„Žádný terén není vozidlu cizí, nicméně občas v něm můžete zažít i adrenalinovou jízdu. Když vůz projíždí přes terénní překážky, trochu víc to houpe, ale na to jsme my vojáci zvyklí,“ říká s úsměvem desátník Hnaníček.

Hnaníček ovšem Dingo neřídil jen u nás doma, jeho vlastnosti důkladně otestoval i během zahraniční mise v Litvě. „Zatímco u nás jezdíme po polních cestách, v Litvě nás čekal mnohem drsnější terén. Bláto, písek, zmrzlá půda, vyježděné brázdy od tanků – s tím vším se v rámci našich řidičských výcviků příliš často nesetkáváme. Nicméně dnes můžu zhodnotit, že se Dingo s tamním terénem popralo velmi dobře,“ konstatoval desátník.

„Během nasazení v Litvě jsme si my řidiči oprášili a prohloubili manévrovací schopnosti. Určitě jsme se tam naučili víc, než kdybychom jezdili jen v rámci naší republiky,“ dodal.

Pochopitelně nás napadl i faktor bezpečnosti. „Člověk se v Dingu cítí bezpečně. I kdyby se převrátilo, tak je posádka mimo nebezpečí. Samozřejmě za předpokladu, že jsou lidé uvnitř předpisově připoutáni a materiál řádně upevněn,“ upřesňuje vojenský řidič Stanislav Hnaníček.

Co si budeme povídat, Dingo 2 je vlastně takové sympatické vozítko vážící stejně jako čtyři mastodontní bavoráky, co vás proveze extrémním marastem a vykouzlí vám přitom úsměv na rtech. Pokud jde do tuhého, jeho pancíř vám zase kryje záda, zatímco volitelně nainstalovaný kulomet umožní poslat nepříteli ráznou zpětnou vazbu. Je to takový kamarád nejen do deště…