Hlavní obsah

Den s řidičem u hasičů: Jediný nemusí mít přilbu a nejsložitější je řídit žebřík

Foto: Jan Majurník

Práce hasiče je hodně komplexní, nicméně my se primárně zaměřili na tu řidičskou část

Frekventovaná brněnská ulice Lidická nabídne kromě několika jízdních pruhů a tramvajových pásů také pár výjezdových garáží, před nimiž se tyčí dvojité duo červených světel. Správně tipujete, že tentokrát jsme zavítali k profesionálním hasičům, abychom vám představili, jak vypadá pracovní den šoféra červených náklaďáků.

Článek

Vcházíme do skromných dveří umístěných mezi obřími vraty výjezdové základny Hasičského záchranného sboru, která se nachází kousek od centra Brna.

Foto: Jan Majurník

Hasiči provádějící pravidelnou údržbu vozidel

Vítá nás pohled na hasiče provádějící údržbu vozidel a blížící se Stanislav Kalvoda, zkušený řidič-strojník a náš denní průvodce.

Jako tradičně zjišťujeme, jaké podmínky musí uchazeč o práci u hasičů splňovat. Mimo svéprávnosti a plnoletosti je nutné mít středoškolské vzdělání s maturitou, být bezúhonný a na místo řidiče také vlastnit řidičák skupiny C.

Foto: Jan Majurník

Stanislav Kalvoda nám ukazuje optimální trasy na mapě

Do toho je potřebná zdravotní způsobilost i zvládnutí rozšířených psychologických a fyzických testů. Po přijetí pak ještě následuje odborný výcvik. Zní to sice náročně, nicméně na pozice u hasičů bývá obvykle spíše přetlak než nedostatek.

Pokud jde o samotnou práci šoféra, tak tu lze ještě rozdělit na pozici řidič a řidič-strojník. Druhý zmíněný mimo řízení ještě obsluhuje různé agregáty, výškovou techniku nebo třeba čerpadla a podílí se na opravě i údržbě techniky, na což potřebuje patřičná školení.

Foto: Jan Majurník

Řidič-strojník má navíc na starosti další techniku

Pomyslným vrcholem „strojničiny“ je pak obsluha jeřábů, což umožní dané osobě manipulovat i s vyprošťovacími speciály.

Lekce z hasičské hantýrky

Co je to jeřábové počasí? Jde o období prvního sněhu, které překvapí nejednoho řidiče. Mnozí pak v takových podmínkách havarují a překáží v provozu, proto je nutné jejich vozidlo odklidit, což se obvykle provádí jeřábovou technikou.

A protože hasiči jezdí pod modrými, případně modročervenými majáky, musí šoféři příslušných vozidel absolvovat kurz na jejich používání a ovládání. Zajímavostí taktéž je, že nákladní vozidla hasičů (nad 3,5 tuny) nemají tachograf, a tudíž jejich řidiči nemusí vlastnit profesní průkaz.

Foto: Jan Majurník

Vrcholem strojničiny je obsluha jeřábů a dalších vyprošťovacích speciálů

Jak tedy takový pracovní den začíná? „V rámci republiky sloužíme jednou za tři dny 24hodinovou šichtu. Když přijdu do práce, podívám se na denní rozkaz, kde najdu obsazení techniky na daný den a takzvaně si převezmu směnu,“ popisuje úvodní kroky Kalvoda.

„Následně jako řidič provádím denní kontrolu techniky, provozních kapalin a ověřuji funkčnost výbavy. Zkrátka si musím být jistý, že je vozidlo 100% připraveno k výjezdu včetně předepsané hladiny paliva i hasiva v příslušných nádržích,“ dodává Kalvoda.

Foto: Jan Majurník

Řidič zodpovídá za to, že je vozidlo 100% připraveno k výjezdu

My dodáme, že mimo těchto úkonů řidiči kontrolují techniku nad rámec denních činností, rovněž provádí čištění, drobné opravy a také absolvují kondiční jízdy, aby uměli řídit všechny typy na základně přítomných vozidel. K tomu se ještě konají pravidelné kurzy bezpečné jízdy na akreditovaných polygonech, kde se šoféři učí správně řešit krizové situace.

Do toho je třeba si uvědomit, že hasič v práci vlastně dočasně žije, proto si musí obstarat stravu na celý den, praní pracovního oděvu a další běžné činnosti, které my ostatní obvykle řešíme doma.

Foto: Jan Majurník

Hasiči na základně v podstatě žijí, je jejich druhým domovem

Maturita s žebříkem

Ale co když padne zásah? Spolu s kolegou Kalvodou se přesunujeme k nachystané cisterně a bedlivě posloucháme, co se dozvíme: „Spolu se sirénou se ozve hlášení, jaká technika pojede a kam, přičemž musíme vyjet do dvou minut. Nejprve se všichni oblečeme do vedle aut nachystaných ochranných oděvů a pak vyrazíme,“ popisuje dění zkušený řidič-strojník.

Foto: Jan Majurník

Hasiči k zásahu vyjíždí do dvou minut

Řízení hasičské techniky je tedy rozmanité, nicméně prošli jsme si tři základní výjezdová vozidla a zjistili specifika jejich šoférování a obsluhy.

Cisterna

Standardně se staví na třech typech podvozků – silničním, smíšeném a terénním. Dle toho má vůz nastavené těžiště. Při jízdě se u vozidla s plnou vodní nádrží nestabilita nijak zvlášť neprojevuje, pouze při průjezdu zatáčkami je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Předpis rovněž říká, že se smí jezdit výhradně s plnou, anebo naopak s prázdnou vodní nádrží.

Foto: Jan Majurník

Jako cisterna se představuje například tato moderní Scania

Technický automobil

Vůz je obvykle postaven na terénním (zvýšeném) podvozku, má tedy vyšší těžiště a v zatáčkách je kolébavý. To musí řidič 100% zohlednit.

Foto: Jan Majurník

Technický automobil je obvykle postaven na terénním podvozku, tudíž má vyšší těžiště

Zajímavosti

  • Drtivá většina výjezdových aut má provoz snímající kamery
  • Při řízení vyšších aut zejména ve městech musí řidič dávat pozor na výšku mostů a tunelů
  • Když nějaký zaparkovaný vůz blokuje cestu k zásahu, hasiči jej kolikrát musí vlastními silami posunout
  • K rychlému odsunutí obyčejné fabie o cirka půl metru je potřeba šest lidí
  • Řidič musí umět řídit rozličné typy vozidel s různými druhy převodovek
  • Jsou určité světelné křižovatky, kde si hasiči mohou pro svůj směr pustit zelenou
  • Řidič jako jediný nemusí mít při jízdě k zásahu nasazenou ochrannou přilbu

Automobilový žebřík

Řidičská maturita je ovšem automobilový žebřík, a to z důvodu vysoko situovaného těžiště, zejména u provedení s výsuvem až 50 metrů. Do toho onen žebřík ve složeném stavu přesahuje asi 80 cm před kabinu vozidla, takže je nutné dát pozor například na dopravní značení či lampy veřejného osvětlení.

Pokračujeme na dvůr a obdivujeme další vozidla, zejména širokou tatrovku, kterou si hasiči chválí pro její stabilitu a rychlost v zatáčkách.

Foto: Jan Majurník

Žebřík čouhá asi 80 cm před kabinu vozidla

Dále se dozvídáme, že po návratu z výjezdu řidič zodpovídá za bezpečné zaparkování vozidla, uložení prostředků a za stav pohonných hmot i nádrží na vodu. Pokud došlo v rámci zásahu k zašpinění vozu, je řidič povinen jej umýt.

Hned po tom, co se nám na dvoře brněnských hasičů v celé kráse představila cisternová automobilová stříkačka na podvozku Scania (viz úvodní foto), míříme na Standu Kalvodu klasickou sérii otázek. Začínáme tím, co jej na práci řidiče baví.

Foto: Jan Majurník

Řidič zodpovídá také za zaparkování vozu, uložení techniky a za stav nádrží

„Mimo klasické práce hasiče mě baví rozmanitost vozového parku a taková ta nejistota, že nevím, kam pojedu a na co. Zkrátka adrenalin,“ vyzdvihuje pozitiva Kalvoda.

„Teď se určitě zeptáte, co mě nebaví. Tak v každodenním provozu mě nebaví bezohlední řidiči, případně neukáznění lidé se sluchátky. To je zlo. Dále musíte v rámci této profese počítat se zmatkujícími lidmi, ale to mě zas tolik netrápí, protože už tak nějak vím, co od nich očekávat,“ osvětluje negativa.

Foto: Jan Majurník

Kalvoda ukazuje, že jsou motory vozů předehřívány a brzdy zásobovány vzduchem. To vše kvůli tomu, aby vozidla mohla ihned vyjet

Zajímaly nás také trasy, zejména při pohledu na dotykový tablet v kabině. Standa však neváhal a hned nás do navigačních tajů zasvětil. „Téměř všechna auta mají tyto tablety s navigací, které podporují on-line konektivitu a komunikaci s ostatními vozy napojenými do toho systému,“ vysvětluje Kalvoda.

„A pokud jde o uzavírky či omezení, tak ty si musí každý řidič v předstihu nastudovat. Plus taky je vhodné, aby dotyčný šofér znal místopis,“ dodal.

Školí se hasiči na nová auta?

Pochopitelně ano, a to i na elektromobily. Rovněž se dozvídají, jaké nové materiály se z hlediska konstrukce vozů používají a jaké jsou optimální postupy pro vyproštění posádky. Totiž „stříhat“ 20letou nebo dvouletou škodovku je obrovský rozdíl.

Foto: Jan Majurník

Hasiči se učí nové postupy i v rámci vyprošťování osob z aut

Ještě než úplně zmizíme pryč, žádá nás kolega Kalvoda jménem všech složek IZS o předání důležitého poselství.

„Chtěl bych požádat nejen za hasiče, když jedeme pod majáky za vámi a vy nám budete uhýbat, dejte nám o tom vědět, například blinkrem. Dále prosíme, abyste zbytečně nezmatkovali, koukali se kolem sebe a vždy nám nechali místo na projetí,“ říká Stanislav Kalvoda, zkušený řidič-strojník z brněnské výjezdové stanice Lidická.

Tolik k náročné, dlouhé, ale také potřebné práci řidiče velkých hasičských vozidel. Na závěr snad jen dodáme, že hasičskou cisternu či speciál obvykle neuvidíte bezhlavě frčet na hraně fyzikálních možností.

Ne snad že by uniformovaní profesionálové nepospíchali, nicméně jejich prvním primárním cílem je na místo zásahu vůbec v pořádku dojet. Bez toho by totiž ani nemohli začít dělat ty činnosti (častokrát záchranné), kvůli kterým jsou do akce vysláni…

Načítám