Dakarský kamion a závoďák na vlastní kůži: Jak chutná jízda s dakarskými hvězdami Macíkem a Prokopem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dveře bouchnou, v převodovce to kovově cvakne, autem to drsně trhne, motor mocně zaburácí a rodeo začíná! Právě sedím na sedadle spolujezdce ve Shrekovi, dakarském speciálu Martina Prokopa, s nímž vybojoval fantastické páté místo. Skoro čtyři stovky koní jeho dvakrát přeplňovaného šestiválce roztočí všechna čtyři kola a Shrek vyrazí vpřed se zuřivostí hodnou dakarského dobyvatele.

Přesto drtivá rychlost není středobodem celého zážitku – tím je preciznost, s jakou Martin Prokop dokáže tuhle téměř dvoutunovou bestii krotit. Proplétá se zatáčkami a ve smyku ji hází ze strany na stranu skoro stejně hravě, jako to dělá se svou rallyovou Fabií RS Rally2. Úplně nejlepší na Shrekovi je ale jeho podvozek, který s přehledem dokáže spolykat ten nejdrsnější dakarský terén. Ten však kromě jednoho skoku a několika terénních zlomů, které Shrekovy tlumiče s přehledem požraly, nedokáže crossová trať v Přerově věrně simulovat…

„Chystáme se do Polska, tam se dá najezdit spousta testovacích kilometrů. Máme úplně nové diferenciály a potřebujeme jim dát zabrat,“ vysvětluje Martin Prokop. „Také chystáme změny na karoserii, snižujeme hmotnost a hrajeme si s jejím rozložením. Konkurence na Dakaru s novými továrními týmy vzrostla a my na ni budeme připravení.“

Jakkoliv byl zážitek se Shrekem strhující, jízda s Čendou, vítězným dakarským kamionem, ho ještě trumfne. Čenda ze svého naftového šestiválce vymáčkne přes tisíc koní, což je na skoro devítitunový závodní stroj impozantní hodnota. Ještě impozantnější je ale zátah pět tisíc newtonmetrů, který v sedačce opravdu fyzicky cítíte – drtí vás při každém zadupnutí plynu (i když tentokrát to tolik nebolelo). „Toto jede, to je paráda,“ pochvaloval si Martin Macík jr. za volantem Čendy, když do něj přesedl z Franty, historického stroje, s nímž stále dokáže sbírat vavříny.

Skutečně fascinující je ale to, jak ho Martin Macík dokáže vodit. Řeže zatáčky a maluje smyky podobně jako Prokop se Shrekem, akorát že to provádí se strojem o velikosti rodinného domku. A vy na to koukáte z okna ve druhém patře, což bizarnosti celého zážitku jen přidává na intenzitě. Čenda je prostě monstrum! Rozený dakarský vítěz…

Přesto ho Martin Macík jr. poslal o dům dál (konkrétně do Nizozemí do péče týmu Firemen Dakarteam). „Právě totiž stavíme úplně nový kamion, který bude mít to nejlepší z Čendy a k tomu další vylepšení, abychom byli na příštím Dakaru ještě rychlejší. Spolu s novým sponzorem a v nových barvách ho představíme už v září a v říjnu vyrazíme testovat na rallye do Maroka.“

Takovéhle zákulisní informace se můžete dozvědět právě jen na akci Posedlí Dakarem Open Air. Také jste se od Milana Engela mohli dozvědět, že 80 % Dakaru se jede na kamení (na rozdíl od romantické představy plavby v dunách), a motorkáři jsou tak neustále na hraně krizovky. David Švanda, mechanik posádky Martina Macíka, zase prozradil, že výměna kola dakarského kamionu má přesně sehranou choreografii a zabere pět minut a že matky jsou na poušti tak rozpálené, že nejdou vzít do prstů. A navigátor Viktor Chytka pro změnu přiznal, že s nikým jiným než s Martinem Prokopem by do auta nenasedl.

Posedlí Dakarem Open Air je zkrátka naprosto jedinečná příležitost, jak se setkat s těmi největšími českými dakarskými borci, jak vidět jejich stroje v plném kalupu, jak nasát dakarskou atmosféru a ukrátit si čekání na nový ročník. Ten startuje již 5. ledna 2025 a my budeme zase u toho. Sledujte Garáž.cz.