Boty (ne)vhodné na řízení: Základem je pevná podrážka. Pantofle či jízda bos? Koledujete si o malér!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nadhodíme-li téma bezpečnost silničního provozu, někteří lidé s oblibou říkají, že jich se to netýká. Posléze, co karta osudu takovým motoristům udělí krizovou lekci, slyšíme vesměs jen, „já nechtěl, já nejel rychle, já za to nemůžu“.

Tím nechceme na úvod strašit, ale jízda autem je řečí statistických čísel daleko nebezpečnější než třeba létání letadlem, proto je skutečně namístě si při řízení vozidla připustit potenciální rizika a ideálně jim předcházet. Třeba tím, že zvolíte vhodné boty.

Jaké to jsou? A mohu si na dlouhou cestu vzít pantofle? A co jízda bos? Spolu se specialistou Markem Kohoutkem z Polygonu Most jsme pro vás dali dohromady úplné základy motoristického obouvání.

Za vhodnou obuv lze považovat takovou, která má pevnou podrážku, pevnou patu, potažmo zpevněný kotník. Typicky jde třeba o tenisky a podobné boty. Důvod je prostý, ne snad tolik kvůli citlivosti dávkování plynu nebo spojky, ale pro krizové brzdění.

S pevnou obuví a pevnou podrážkou jste totiž schopni vyvinout a během krizového brzdění neustále vyvíjet potřebný tlak na brzdový pedál. A to je jedna z velmi důležitých zásad správné krizové brzdy. Jen si vzpomeňte, jak často v provozu musíte náhle brzdit? Určitě častěji než řešit třeba smyky.

Lze za vhodnou obuv považovat i vysoké pevné boty typu „kanady“? Víceméně ano, ovšem zde je riziko vzhledem k velikosti bot, že při krizové brzdě sešlápnete zároveň plynový a brzdový pedál. To může zejména u starších aut způsobit to, že kola na jednu stranu brzdí a na tu druhou je síla motoru roztáčí.

Závodníci teď jistě vykřiknou, že oni ale mají tenké a lehké závodnické boty. Jistě, ovšem bavíme se o obuvi pro běžné použití, nikoli o sportovním náčiní. Navíc zejména pokročilí (a takřka vždy ti profesionální) jezdci mají dost často upravené i pedály na míru u svých závodních speciálů, což se v běžných sériových autech prakticky nevyskytuje.

Takže je vhodné si na běžné řízení včetně dálkového brát drahé a lehké ryze závodnické boty? Teoreticky ano, v praxi je to naprosto zbytečné s takřka nulovým efektem.

Mezi spíše nevhodnou obuv na řízení řadíme sandály, přičemž je celkem nepodstatné, jestli v nich máte, či nemáte ponožky. Když už skutečně musíte jet v sandálech, tak je namístě, aby byly pevně fixované zejména v oblasti kotníku, ovšem ani to není 100% jistota.

Krizová brzda v sandálech totiž může způsobit jejich vyzutí. Tedy prudce dupnete na brzdu, chodidlo (zejména bosé a zpocené) vám v nich podklouzne a vy si tuto obuv jako by obujete/vyzujete/vysvléknete směrem na lýtko.

Následek je bohužel ten, že nevhodně a málo brzdíte, což znamená delší brzdnou dráhu. A to je ve chvílích, kdy potřebujete co nejdřív zastavit, naprosto nežádoucí.

U pantoflů hrozí podobné. U žabek pak ještě hůře, protože fixace jejich podrážky s horní „přezkou“ je častokrát komická, takže se „přezka“ v krizi může utrhnout. U tohoto typu bot (pantofle, žabky apod.) navíc kromě nedostatečného vyvinutí a vyvíjení tlaku na brzdový pedál hrozí, že se vám přední část podrážky dostane pod brzdový či plynový pedál a malér je na světě.

Co tolik oblíbené „kroksy“, tedy obvykle plně plastové boty s fixačním páskem na patě? Obuv vhodná na koupaliště, nikoli na řízení. Zde je opět riziko jednak podklouznutí nohy v botě a hlavně toho, že se zadní pásek při krizové brzdě jednoduše utrhne.

Což takhle bez bot? Neduh zejména kamioňáků a jiných řidičů, kteří za volantem tráví mnoho hodin. Tady je skutečně pochopitelné, že život v kabině 2 × 2 metry není snadný a řídit devět hodin v pevných uzavřených botách je přinejmenším náročné.

Na druhou stranu bez bot je vaše brzdná dráha v krizi v drtivé většině případů delší, protože bos není možné vyvinout na brzdový pedál tak potřebný tlak, což znamená nežádoucí prodloužení brzdné dráhy.

Navíc krizové brzdění všeobecně fyzicky bolí i s vhodnou obuví, protože když vaše noha skutečně přiletí na brzdový pedál (byť krytý gumovým návlekem) a tvrdě jej zadupne, tak to zkrátka fyzicky pocítíte. Pokud toto uděláte bos, tělo zareaguje na bolest a povolí tlak vyvíjený na pedál. Výsledek? Málo brzdíte.

Co tedy s tím? Zkuste pevnou, ale dýchatelnou (třeba síťovou) obuv. Ta poskytne přijatelný kompromis mezi pro řízení vozidla vhodnou a prodyšnou obuví.

Dámské podpatkové boty nebo tzv. jehly rovněž řadíme k nevhodné obuvi pro řízení. Ne snad proto, že by se řízení v nich nedalo naučit, ale kvůli tomu, že přendání nohy z plynového na brzdový pedál obvykle trvá delší dobu, a to kvůli nutnosti nohu více zvedat.

Čím déle přesun z plynu na brzdu trvá, tím delší je tzv. reakční doba, čímž se prodlužuje dráha zastavení složená z reakční doby a samotné brzdné dráhy. Totiž půlsekundové zpoždění v rychlosti 100 km/h znamená 14 ujetých metrů navíc.

Jistým řešením této problematiky může být takzvaná brzdová pohotovost, nicméně ta není spásná za každé situace. Lépe se proto před řízením přezouvat do vhodné obuvi.

Vhodnou obuv byste tedy měli mít při řízení za každých podmínek, a to i v rámci krátkých městských tras, kde si mnozí řeknou, že je to jen kousek a po městě, kde se jezdí padesát. Víte ovšem, kde se statisticky stává nejvíc dopravních malérů? Právě v zastavěných oblastech…