Článek
Když vám přinášíme nějaký prodejní přehled anebo v článcích zmiňujeme jednotlivé třídy, čtenáři častokrát namítají, že takový Superb nemůže být o třídu výše než Passat, malý Kamiq nemůže sdílet segment s velkým Kodiaqem anebo že Dacia Logan vážně nepatří do nižší střední třídy po bok i30 od Hyundaie.
A protože nejsme žádní spekulanti, vzali jsme si ranec otázek a vyrazili přímo za zdrojem těchto dat, které má na svědomí Svaz dovozců automobilů (SDA). Zazvonili jsme, otevřel tajemník Josef Pokorný a my na něj vše vybalili.
Základy z devadesátek
Co se na první pohled zdálo jako brnkačka však skončilo zjištěním, že SDA už od vzniku statistik rozdělilo automobilové třídy podle skladby českého trhu. Návrh jako takový pochází už z 90. let, přičemž svého času kopíroval obecné principy používané v zahraničí. Tenkrát zkrátka žádný sjednocený evropský systém neexistoval, takže si to zástupci SDA udělali, ostatně jako všichni kolem, po svém.
„Návrh byl konzultován s tehdejšími členy SDA podle jejich případných doporučení. Základním kritériem byla výsledná shoda na zařazení jednotlivých modelů. Od té doby se přírůstky nových modelů řešily tak, že se porovnávaly parametry nového modelu s již zařazenými a výsledek se verifikoval se zástupcem značky, který zařazení případně upřesnil podle určení vozidla na trhu v ČR,“ doplňuje princip specifikace Pokorný.
Tím se dostáváme k oné hojně diskutované Octavii, která byla historicky zařazena do střední třídy. Z toho vyplývá, že když na trh dorazil Superb, byl automaticky posunut do vyšší střední třídy, protože převyšoval Octavii. A nejinak tomu bylo rovněž u Rapidu, který zase putoval o segment níže pod Octavii.
Možná narazíte na to, že ve světě jsou vozidla řazena jinak, nicméně i na to Josef Pokorný reaguje:
„Ve světě sice existuje řada systémů rozdělení (segmentace EU, JATO, americké třídění, katalogy Automobil Revue vydávané při Ženevském autosalonu atd.), nicméně kritéria pro zařazení a systémy nejsou vzájemně zcela kompatibilní.“
„Aktuálně je tendence nerušit dříve nastavené rozdělení, ale nově se co nejvíce přiblížit k členění JATO Dynamics. Při porovnání jiných systémů řazení je celá řada modelů zařazena do segmentů rozdílně, zejména u modelů s hraničními parametry,“ upřesňuje Pokorný.
Druhým dechem nám však tajemník přiznává, že v rámci Svazu dovozců automobilů probíhaly diskuze, zdali systém měnit či jak pokračovat. Žádná varianta však nebyla zcela vyhovující, proto se dále jede podle historického modelu a nové přírůstky jsou kategorizovány dle systému JATO Dynamics.
Jedna velká změna však přece jen v rámci SDA nastala: „Před několika lety se změnilo rozdělení SUV a MPV na podrobnější. Důvodem je i mimo jiné nenarušit kontinuitu statistik a maximálně využívat návrhů JATO, i když i v tomto systému dochází k různým úpravám a změnám,“ vzpomněl Pokorný.
Ono pokud se podíváte kategorizace v jiných státech/organizacích, dostanete jiná data. Mnoho subjektů totiž stále využívá vlastních systémů členění, tudíž lze data od SDA vnímat pouze informativně a jen pro práci se statistikami na českém trhu.
Nováčci jedou podle JATO
Všeobecně tedy už víme, proto jsme neváhali vysypat druhou rundu konkrétně směřovaných otázek, abychom lépe pochopili, podle jakých parametrů se tedy vozy u nás v Česku zařazují.
Budete se divit, ale jak u SDA, tak u jiných segmentací se obvykle nevychází z délky vozu, délky rozvozu nebo hmotnosti. Hlavní roli hrají obdobná (dalo by se říci konkurenční) vozidla a také informace, do jakého segmentu daná automobilka se svým vozem směřuje, a kdo má být jeho přímým rivalem.
Nově prodávané modely už jsou tedy ovlivněny řazením dle systému JATO, který však připouští segmentové přesuny, což se už ve statistikách SDA zpětně neprojeví, tedy mimo zjevných chyb nebo požadavků některé ze značek.
Dle JATO tak byly rozděleny také na českém trhu mladé modely značek MG (ZS, EHS), SsangYong (Tivoli, Korando, Rexton) či Dongfeng (Fengon 5, Glory 580, Seres 3). Tuzemským specifikem je pak například malý Kamiq, který překvapivě sdílí stejný segment (SUV-C) s Kodiaqem, ačkoli jde rozměrově o úplně jiná auta.
„Dále je třeba zmínit, že i jednotlivé značky mají své třídění, které je mnohdy zcela odlišné pro porovnání konkurenčních automobilů, ale je využívané interně nebo v rámci jednotlivých koncernů,“ sděluje Pokorný.
„Proto SDA již v devadesátých letech zavedlo společný systém určený pro ČR, aby bylo možné kontinuálně pracovat s informacemi o trhu v České republice,“ dodává Josef Pokorný, tajemník SDA.
Máte v tom stále guláš? Nechápete? Pojďme si to shrnout. Jak jsme uvedli, v 90. letech vzniklo prvotní rozdělení do segmentů postavené na porovnávání parametrů nových vozů s už zařazenými vozy, které přežilo dodnes. Konkurenční prostředí je v roce 2022 ovšem jiné, nicméně to neznamená, že by se u původních modelů měnilo jejich zařazení (pokud není požadavek od výrobce). Byly ve statistikách zkrátka první, takže zůstávají na svých místech.
To jde pozorovat i na Dacii Logan, která při uvedení na český trh patřila do nižší střední třídy, nicméně dnes ji můžete v jiných statistikách (mimo SDA) najít o segment níže. V současné praxi tedy původní tuzemskou rozdělovací koncepci doplňuje moderní systém JATO, což na první dojem působí trochu jako mišmaš á la Jirka Babica.
Dělení podle SDA je tedy ryze české, drží se historických kořenů a udržuje určitý segmentový řád, čímž Svazu dovozců umožňuje vydávat důležité statistiky monitorující náš automobilový trh. Data ovšem nemusí korespondovat s jinými systémy ani respektovat sdílená technická řešení, včetně platforem, pohonů nebo rozměrů karoserií či rozvorů.