Článek
Filmy s historickou vojenskou technikou asi netřeba představovat. Známe jich kvanta, viděli jsme jich stovky, některé zapomněli, jiné pamatujeme. Přemýšleli jste ovšem někdy, jak se do snímků dostala dobová technika, která se třeba vůbec nedochovala?
Obrovskou práci dnes dělají počítače, nicméně ani ty nejsou všemocné a stále potřebují konkrétní realistický vzor. A ten když neexistuje, musíte si jej nechat vyrobit.
Zavolat do Porsche nebo Daimleru a chtít po nich tank by bylo minimálně žoviální, proto se nabízí kontaktovat soukromá muzea a hledat štěstí tam. Možná vás to překvapí, ale jeden takový sběratel schopný vyhovět požadavkům filmařů sídlí v Rokycanech nedaleko Plzně.
Možná si pamatujete Kochovy ocelové děti? No jasně, sbírka Muzea na demarkační linii, kterou spravuje nadšenec František Koch. A právě tam jsme opětovně zajeli a tentokrát nahlédli pod pokličku staveb vojenských vozových maket pro filmy světového formátu.
Obrněný automobil vzor 30
Tento typ vozidla postaveného na tatrovácké platformě přijala do své výzbroje československá armáda ve 30. letech. Vůz svého času sloužil také při potlačování henleinovského povstání, v boji proti Maďarům útočícím na slovenskou stranu a za protektorátu byl rovněž nasazen do Wehrmachtu a bojoval při východním tažení – Operace Barbarossa.
Mimo toho tato pancéřovaná tatrovka dělala garde policii a v rámci výzbroje nabídla dva lehké kulomety vzor 26. Koch a jeho tým vůz postavili na podvozku Tatry, trvalo jim to zhruba rok a půl. Pozor, automobil si zahrál rovněž na stříbrném plátně, konkrétně v satirickém snímku nazvaném Zoo.
Saint Chamond 1917
Co byste řekli na prvoválečný francouzský tank Saint Chamond? Kdybyste chtěli najít originál, tak hodně štěstí! U Kochů však postavili dvě makety tohoto samohybného děla, které primárně sloužilo k dobývání zákopů.
Hlavní zbraní pojízdné pevnosti byl kanón ráže 75 mm, který doplňovaly kulomety Hotchkiss. Maketa je zkonstruovaná tak, aby ji bylo možné postavit na podvozek standardního BVP-1. Jestliže jste viděli film Na západní frontě klid, pak si můžete být jistí, že na plátně bojující modely Saint Chamond pochází právě z Rokycan.
Panzerkampfwagen III
Ach ty německé složité názvy, přitom jde jen o standardní střední tank zkráceně nazvaný PZ III. Každopádně na tomto kousku bylo hodně práce, která zabrala skoro celý rok.
Základem této makety je totiž vozidlo BVP-1, jehož přední část musela být uříznuta, aby se dosáhlo požadovaných rozměrů finálního modelu. Dále se zde musel přestavět výfukový systém, neb BVP má motor vpředu a výfuk vpředu, zatímco reálný Panzerkampfwagen III vše vzadu. No a do toho musíte vymyslet chlazení…
Zbytek práce pak už byl jen o svařování oceli, ohýbání plechů, tvoření autentického vzhledu. To vše pro film World of Fire.
Panzerkampfwagen V Panther
Víme, víme, už tady jeden panzercosi byl. Tohle je však maketa klasického Pantheru, konkrétně typu D, který se vyznačuje řidičským průzorem a periskopy. Tento model byl v reálu přímou konkurencí legendárního sovětského tanku T-34, akorát spaloval benzin namísto nafty.
Rovněž se o Pantheru se šikmým pancéřováním traduje, že šlo o nejdokonalejší německý tank ve smyslu výkonu, šířky pásů a kanónu.
Stavba makety trvala rok a půl, základním dárcem se stal tank T-55, jenž už v novém hávu Panzerkampfwagenu vystupoval ve filmu Legenda jménem T-34.
Panzerkampfwagen VI Tiger
Tahle maketa ikonického tanku Tiger I má svůj základ v sovětské T-34. Předmětný stroj však původně stavěli na Barrandově a František Koch jej pouze odkoupil a posléze během půl roku zkrášlil do současné podoby. Sám ovšem říká, že nejde o perfektní kopii, takže uvažuje, že si na podvozku vyprošťovače tanků T-55 postaví Tiger nový, lepší.
Vyobrazený kousek si zahrál ve filmu Osvobození, nicméně připomínáme, že zcela totožnou cestou – tedy stavbou Tigeru z T-34 – se vydal i Steven Spielberg pro film Zachraňte vojína Ryana. Toto však odhalí jen znalci, jímž možná napoví klepání linoucí se od přední části vozidla, tolik typické právě pro sovětskou T-34.
Maketa vs. replika
Pozor na slovíčka a jejich významy. Pokud se budeme bavit o replice vozidla, pak jde o věc znovuvyrobenou z původních materiálů, která si zachovává rovněž vlastnosti originálu. Maketa potom může být funkční i nefunkční, avšak nemusí být zhotovena z původních materiálů ani nemusí mít zachované vlastnosti originálu.
A co další muzejní technika? Tušíte, kde ji spatříte? Tak třeba filmy Obecná škola, Zdivočelá země, Lidice, Anthropoid, Obchodník se smrtí, Red Tails, Na západní frontě klid, Nabarvené ptáče, Tobruk. Tam všude se prohání Kochovy ocelové děti.
Historie bez okolků
Stavba přesných maket zajisté vyžaduje nadšení, tisíce hodin času, spoustu financí, znalosti, a hlavně schopnost týmu pracovat s technickou dokumentací. Na světě tak skutečně není mnoho společností, které disponují potřebným know-how a jsou schopny stvořit věrohodnou napodobeninu něčeho, což už ve fyzické formě buď dávno neexistuje, anebo je zapůjčení originálu jednoduše příliš drahé.
A to se netýká jen vojenských vozidel, protože stačí zhlédnout například trhák Need for Speed (2014). Myslíte si, že by filmová produkce skutečně roztřískala opravdové Bugatti Veyron, Lamborghini Sesto Elemento, McLaren P1 nebo Ageru R od Koenigseggu? Ale kdeže, byly zde použity levnější (i tak za statisíce dolarů) makety.
Zajímavosti z muzea: Tatra ve službách nacistů
Ne úplně dobrovolně se naše Tatra 87 objevovala po boku nacistických štábních důstojníků jako jejich osobní vozidlo. Nesmíte se tedy divit, pokud na nějakém dobovém snímku či dioráma uvidíte právě toto kopřivnické dílo.
Díky proudnicové karoserii auto dokázalo uhánět klidně 150 km/h, avšak nebylo příliš stabilní, což častokrát eskalovalo ve smrtelné nehody mnoha nacistických oficírů. S nadsázkou se tvrdí, že Tatra 87 usmrtila během kolizí polovinu všech zemřelých říšských vysokých důstojníků. O tu druhou část se pak měly postarat spojenecké síly.
Možná si říkáte, že jde dneska vše udělat přes počítače, jenže není tomu tak. Pro věrohodný zážitek je stále potřeba fyzický model, který si pak filmaři ve střižně namnoží, takže namísto jednoho tanku v reálu se poté na plátně objeví dvacítka takových. Ale ten hmatatelný základ, ten je dodnes nenahraditelný.
Za filmovými maketami i reálnými železnými hrdiny se tedy vydejte do rokycanského Muzea na demarkační linii, jež má otevřeno ve vybrané dny včetně víkendů od května do konce září. Dospělí zaplatí za vstup 190 Kč, děti (6 až 15 let) a senioři dají 120 Kč, zatímco rodinná vstupenka pak vyjde na 450 Kč.
Otevírací doba je od května do června od úterý do neděle od 9 do 17 hodin. Během letních prázdnin je otevřeno celý týden od 9 do 17 hodin, v září je pak vstup možný jen o víkendu ve stejný čas.
Jak hlásá motto politicky neutrálního muzea: „Nikdo nemá právo zapomenout!“, tak se i děje. Nejnověji si totiž můžete projít expozice s vestavěným čtyřjazyčným audioprůvodcem, který vám podá historii tak, jaká skutečně byla. Tedy bez zkrášlení, záměrných agitací nebo ideové propagandy…