Poslední původní Toyodu AA na světě zachránil nizozemský sběratel unikátů, vydávala se za Chevrolet

Přestože se založení automobilky Toyota datuje k 28. srpnu 1937, její první dva modely vznikly o něco dříve, a to zásluhou původní firmy Toyoda Automatic Loom Works zabývající se zejména výrobou tkalcovských stavů.

Připomeneme, že prvním vozem Toyody byl v roce 1935 středně těžký náklaďák G1, zatímco první osobní automobil Toyoda AA přišel o rok později. A právě „osobák“ našel své místo v nizozemském soukromém muzeu Louwman, kam přicestoval až z oblasti dalekého Vladivostoku.

Jak to víme? Na místo jsme se totiž vrátili podruhé, znovu usedli ke stolu s ředitelem Ronaldem Kooijmanem a nad talířem tradičních lokálních pokrmů jej vyzpovídali. Tenhle léta starý příběh o záchraně Toyody AA je plný překvapení, takže se raději usaďte nebo alespoň něčeho držte.

Abyste chápali, o jakou vzácnost jde, musíte vědět, že se Toyoda AA krátce vyráběla od roku 1936 do roku 1942 a vznikla v celkem 1 404 kusech, přičemž až donedávna se mělo za to, že všechny byly zničeny.

Jenže jednoho dne dostal Ronald Kooijman, ředitel soukromého muzea Louwman v nizozemském Haagu, žhavý kupecký tip od prodejce klasických aut, že se jeden původní kus „nějaké předválečné toyoty“ objevil k prodeji.

Nejen Ronaldovým přáním bylo, aby se takový unikát objevil ve sbírce u Louwmanů (privátní obchodní skupina), dodnes největších soukromých importérů vozidel značky Toyota do Evropy.

Ředitel tedy velice prozíravě poprosil obchodníka, aby auto nikde nevystavoval a aby mu zaslal fotografie pro ověření, o jaký model se jedná. Když snímky dorazily, Kooijman si pomocí brožur a původních modelů ověřil, že jde o AA. Radost byla extrémní, ale jako správný byznysmen nemohl dát nic znát. Požádal také o přímý kontakt s majitelem, což se nakonec podařilo.

Vše tedy začalo vyjednáváním o ceně, která byla dle Ronaldových slov nižší než nedávno vydražené nejdražší auto světa – Mercedes-Benz 300 SLR Uhlenhaut Coupé. Když bylo vše domluveno, padl návrh, aby prodejce dodal auto do Nizozemska výměnou za tučnou hotovost, což však odmítl. Podezřelé…

Druhá varianta byla vyzvednutí vozu v Rusku, konkrétně v Moskvě, kde se daný kus měl nacházet. To se ovšem ukázalo jako mylná informace, neb z prodejce vypadlo, že vozidlo je kus od Vladivostoku a do Moskvy jej nemůže dostat. Tehdy Kooijmanovi došlo, že jedná pouze s prostředníkem.

To se nakonec ukázalo jako fakt, protože vůz inzerovaný ve vladivostokském denním tisku jako Chevrolet 1943 neunikl pozornosti tehdy 25letému studentovi, jenž v něm poznal Toyodu AA, a proto celou akci spunktoval.

Všechny strany však měly o realizaci prodeje zájem, takže akce vyvrcholila tím způsobem, že Ronald doletěl nejprve do Moskvy, kde se setkal se svým švýcarským kolegou starajícím se o finance, načež se k nim přidal jejich ruský spolupracovník – expert na logistiku.

Když všichni dorazili z Moskvy do Vladivostoku (po 9 hodinách letu), Kooijman se vydal se studentem-prostředníkem obhlédnout auto, zatímco zbytek party řešil hotovost. Jaké překvapení bylo, když skutečný vlastník ukrýval vzácnou Toyodu AA v chudé oblasti, velmi podobné těm, jaké najdete v zemích třetího světa.

Samotný reálný majitel měl možná trochu obavy, proto si na prohlídku i následná jednání s sebou vzal „bratrance“, z něhož se ve finále vyklubal policejní inspektor dohlížející na čistotu obchodu.

Nakonec všichni zasedli ke stolu v hotelu, podepsali smlouvy, vyplatila se kupní cena i podíly, což původní majitel oslavil nákupem vodky, zatímco student nasedl na vlak do Moskvy a se svými čerstvě vydělanými rubly zmizel. Mimochodem dotyčný prodejce dodnes vlastně neví, co tehdy prodával, patrně stále žije v domnění, že výhodně udal obyčejný starý chevrolet.

Aby se pojízdný (!) automobil s doklady Chevrolet 1943 nemusel ihned složitě exportovat, došlo k přepisu majitelů, takže se čerstvým držitelem poslední zachované Toyody AA dočasně stal Ronaldův ruský kolega, který se zároveň postaral o logistiku.

Po administrativní přejímce, kam vůz musel fyzicky na náklaďáku dojet, byl naložen do kontejneru a transsibiřským vlakem odeslán do Moskvy na bezpečné místo, kde dlouhých sedm měsíců čekal na to, než se vyřeší veškerá vývozní agenda skrze ruské Ministerstvo kultury.

Následně už to bylo jednoduché, protože po získání všech razítek a lejster tento japonský chevrolet dojel kamionem až do Rotterdamu, kde absolvoval klasické celní řízení a po celkově devíti měsících od onoho osudového tipu se dostal před brány muzea v Haagu. Psal se rok 2008.

Během hovorů vyšlo najevo, jak se japonský předválečný osobák vlastně do Ruska dostal. Inu v rámci válečných reparací/znárodnění majetku jej získal praděd posledního majitele, který automobil užíval na farmě jako vůz denní potřeby. A protože netušil, co má, a bojoval (jako všichni v té oblasti) s nedostatkem náhradních dílů, udržoval automobil naživu svépomocí a z toho, co bylo. Ostatně podobně to musí dělat dodnes i na Kubě…

Toyoda AA má tedy původní šasi a většinu karoserie, nicméně například kola jsou z náklaďáku, řízení farmář přehodil zprava doleva, panty i příď jiné… Původní díly neexistují, což rozhodlo o tom, že tento kus bude zachován takový, jaký je. Žádné renovace ani opravy.

Má to i svůj důvod. V muzeu mají vozy optimální podmínky (žádná vlhkost, stabilní teplota), proto vydrží takřka věčně. Přestože samotná Toyota znovupostavila přibližně tři kusy modelu AA, jedině v haagském muzeu Louwman najdete skutečný a prozatím jediný známý dochovaný původní originál.

Toto je dobře známé i zástupcům z japonské hlavní centrály, proto když plánují cestu do evropského ústředí Toyoty v Bruselu, cestu obvykle spojí s návštěvou 174 km vzdáleného Louwmana. Přece jen obě skupiny k sobě mají blízko už dlouhých 58 let…

To dokazují i dary, které největší světová automobilka věnuje soukromému muzeu. Vedle vystavené Toyody AA tak najdete například pracovní stůl a židli syna zakladatele automobilky Toyota, jehož jméno je Shoichiro Toyoda.

A pokud jde o modely, tak mimo formulí a různých speciálů se do nizozemské kolekce nově dostala i Toyota TS050 Hybrid – prototyp pro vytrvalostní závody, který zazářil na okruhu v Le Mans.

Předmětné muzeum je domovem stovek unikátů z rané automobilové historie až po současnost, což už ostatně víte, neb jsme na místě byli vloni na podzim. Znovu tedy musíme vydat doporučení, abyste v rámci své dovolené situované na západě Evropy zařadili Haag jako jednu ze zastávek. Málokde totiž uvidíte tak poutavou autentickou historii automobilismu, navíc tvořenou extrémně vzácnými originály o nevyčíslitelných hodnotách.