Předválečné stroje, legračně zabahněná motorka i další skvosty. Vyrazte do strakonického muzea

Hrad Strakonice má za sebou léta nákladných rekonstrukcí, které byly letos korunovány slavnostním otevřením Muzea středního Pootaví. V rekonstruovaných prostorách je umístěno velké množství sbírkových předmětů z různých oborů lidské činnosti, týkajících se místního regionu. Nově je zde velmi posílena expozice výrobků strakonické zbrojovky ČZ, zejména motocyklů.

Koncem dvacátých let klesal odbyt zbraní a zbrojovky hledaly doplňkový mírový výrobní program. Firma ČZ koupila v roce 1929 továrnu na výrobu součástí pro jízdní kola, převedla výrobu do Strakonic a v roce 1930 začala produkovat vlastní jízdní kola pod značkou ČZ Rapid. Jejich znakem byla písmena ČZS (Česká Zbrojovka Strakonice), stylizovaná do převodníku.

Expozice značky ČZ začíná v Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích právě několika původními, krásně zachovalými bicykly. Všechny exponáty jsou citlivě zrestaurované a v úsporných prostorách starého hradu jsou instalovány za masivními skleněnými panely, které návštěvníkům umožňují prohlídku z bezprostřední blízkosti a zároveň exponáty chrání před případnými doteky. Chrání je ale také před pořízením kvalitních fotografií (to na vysvětlenou).

Po prvních bicyklech následovalo několik modelů motokol, nejprve s jediným převodem a spojkou, až od roku 1937 bylo vyráběno motokolo se stokubíkovým motorem a třístupňovou převodovkou. V roce 1935 byl představen první motocykl ČZ 175. Následovaly další modely s dvoudobými motory 250, 350cm3, až po dvouválec 500 cm3. Průřez tímto obdobím představují exponáty v první místnosti expozice ČZ.

Po znárodnění továrny, krátce po skončení druhé světové války, se značka ČZ zaměřila na cestovní maloobjemové motocykly (do 175 cm3), dvěstěpadesátka se objevila v roce 1961 a později byly pro export vyráběny i motocykly ČZ 250  a 350, osazované dvouválci Jawa. Výběrem z dlouhé modelové řady těchto motocyklů prohlídka expozice pokračuje a samozřejmě nechybí ani zástupci slavných sportovních motocyklů ČZ. Světové úspěchy připomínají fotografie a trofeje strakonických jezdců, také medaile z Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže.

Strakonické muzeum má instalace citlivě zasazené do budov rozlehlého památkového objektu, strakonického hradu. V historických budovách nepůsobí muzeum rušivě ani přesto, že je vybaveno moderní audiovizuální technikou včetně dotykových obrazovek. S jejich pomocí se zabaví i ti nejmladší návštěvníci.

Aniž by to bylo plánované, tak v oddělení motocyklů ČZ se pobaví i dospělí příznivci jedné stopy, zejména sportovních motocyklů do terénu. Architekt výstavy se zřejmě dozvěděl, že s motokrosovými motocykly se jezdí v blátě. Vnuklo mu to nápad vytvořit motokrosové zákoutí, vylepené kopiemi novinových článků, oslavujících úspěchy našich závodníků na motocyklech ČZ.

Nápad dobrý, jen poněkud laicky provedený. Do toho zpravodajského prostředí umístil motokrosový motocykl, který pro náležité dokreslení prostředí hutně přizdobil světlým jílem.

Ta ubohá motorka vypadá, jako by k jejímu opatlání byly přizvány děti z mateřské školky. Snad by tak mohla na trati skončit jako odstavená někde vně bahnité zatáčky. Po závodě ale bývají na sedle, na řídítkách a stupačkách patrné stopy, které tam zanechal jezdec. Totálně zabahněná motorka, na kterou bláto přilétalo úplně ze všech stran, bez ohledu na pravděpodobný směr jejího pohybu, a na které přitom zřejmě nikdo nejel, se při slavnostním otevření muzea prvního dubna mohla jevit jako podařený aprílový žertík. Uvidíme, jak dlouho ten apríl ve Strakonicích vydrží.

Tato veselá maličkost ovšem nijak nesnižuje kvalitu prezentované sbírky, ani její náročnou instalaci v omezených prostorách historických budov. Je až s podivem, že se tvůrcům expozice podařilo do jednoho z výklenků vtěsnat i motocyklový trenažér, který nabízí možnost vyzkoušet si roli silničního závodníka.

K symbolům regionu i města Strakonice patří také dudy a dudácké tradice. Hra na dudy se vyučuje v místní hudební škole a ve městě se koná i věhlasný mezinárodní dudácký festival, kam se sjíždějí muzikanti z celého světa. Proto do strakonického muzea jistě patří i největší sbírka dud ve střední Evropě, která čítá 137 nástrojů nejen českých, ale pocházejících i z mnoha zemí celého světa.

Další zajímavý obor prezentuje expozice loutkářství. Přibližuje čtyři loutkářské rodiny, spjaté se Strakonicemi a jejich okolím. Z nich nejznámější postavou je jistě Josef Skupa, tvůrce komické dvojice loutek Spejbla a Hurvínka, která proslavila české loutkářství v celém světě. Josef Skupa se narodil ve Strakonicích nad bývalou hospodou U Švehlů na Velkém náměstí a s loutkami začal hrát v padesátých letech dvacátého století.

Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích nabízí ještě mnoho dalších zajímavostí. V opojení motocykly nesmíme pominout samotný rozlehlý strakonický hrad, o jehož existenci se dochovala nejstarší listina z roku 1235. Hrad byl pak v průběhu následujících staletí pod vlastnictvím mnoha majitelů přestavován a dostavován až po současnou citlivou rekonstrukci, která mu snad už zajistila definitivní nesmrtelnost.

Hrad ve svých útrobách skrývá ještě mnoho dalších zajímavostí, například největší expozici řádu maltézských rytířů na světě, expozici textilní výroby ve Strakonicích s doloženou historií až do roku 1482 a jiné místní pamětihodnosti.

Muzeum středního Pootaví ve strakonickém hradu má otevřeno od března do prosince od úterý do neděle, vždy od 9 do 17 hodin. Prohlídka je rozdělena na dva okruhy, přičemž expozice zbrojovky ČZ a další zmíněné naleznete v tom prvním. Základní vstupné činí 60 korun, snížené (děti 6-15 let, studenti, senioři) 30 korun, rodinné vstupné pak 130 korun.