Loprasiovy tatry i legendární náklaďáky pro hasiče a vojáky! Kopřivnické muzeum je plné skvostů

Tematická automobilová muzea dost často ukazují historický vývoj dané značky, přičemž mladá expozice tatrováckých náklaďáků, otevřená od 17. listopadu 2021, není výjimkou. Budova hostící celkem 14 různých sekcí pochopitelně nevynechává počátky společnosti Ignáce Šustaly, z jehož dílen už v roce 1850 vyjížděly první bryčky (kočáry).

A protože Šustala nebyl žádné jelito, tak mu byznys celkem kvetl a do spolupráce s ním šli nejen řemeslníci, ale také významný investor, továrník Adolf Raška. Po Raškově smrti se produkce podniku Ignatz Schustala & Comp zaměřila z finančních důvodů i na železniční vagóny, což Ignácovi poskytlo dostatečný kapitál pro vývoj prvního automobilu, jehož debutu se však nedožil (†1891), takže firemní otěže čerstvě založené akciovky Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft (NW) převzal jeho syn Adolf.

Prvním vozidlem se stal samozřejmě model NW Präsident (1897), který o rok později následoval první náklaďák NW, doplněný druhým typem – valníkem R – sestrojeným až v roce 1908. A protože se nákladní vozy NW chytly, začaly je od roku 1910 používat rovněž hasiči. Začátkem 20. let se společnost přejmenovala na Kopřivnická vozovka, přičemž později se v názvu firmy začalo objevovat slovo Tatra.

Kdekdo jistě ví, že se zrodem osobní Tatry 11 přišla na svět také unikátní koncepce s centrální rourou, jejímž otcem je Rakušan Hans Ledwinka. Tato platforma umožnila konstruktérům tvořit i lehké užitkové automobily, proto světlo světa spatřily různé variace kompaktních tatrováckých valníků, skříní a jiných pracantů.

Koncepce se ukázala jako vhodná i pro stavbu vícenápravových vozidel, takže když ve 30. letech vzešla poptávka od Československé armády po třínápravovém štábním automobilu, Tatra neváhala a do výběrové řízení vstoupila s plnou parádou.

Kopřivničtí totiž měli už od poloviny 20. let vyvinutý užitkový koncept 6×4 Tatra 26, který sice měl v armádě sloužit v hojném počtu, nicméně vojáci si raději počkali na modernizovaný typ Tatra 72 6×4. Oba modely tak vlastně porazily konkurenční Škodu 903, přičemž sedmdesátdvojka se ještě dočkala evoluce ve formě Tatry 82.

Milovníky požární techniky potěší celá sekce věnovaná červenobílým tatrovkám, a to od prvních modelů NW přes 138 CAS 32 až po 813 i 815. Ošizeni nebudete ani o exponáty z 20. až 50. let, mezi něž řadíme třeba Tatru 24, 27 či 85.

Zajisté poznáváte též nezdolného dříče z úvodní fotky? No jasně, Tatra 111, ikonický dělník, který pomáhal stavět východní infrastrukturu i v hlubokých mrazech. Tyto české vozy totiž bylo možné servisovat rovněž za chodu, takže v oblastech, kde teploty dosahovaly hlubokých minusů, jejich motory pracovaly klidně půl roku v kuse.

Své místo tu mají taktéž vojenské stroje, zejména Tatry 805 v několika provedeních, ovšem uvidíte zde rovněž obrněné transportéry. Samostatnou sekci pak muzeum věnuje tatrám 138 a 148 známým pro svůj osobitý vzhled, takže se můžete pokochat například variantou sklápěč, cisterna či jeřáb.

Věděli jste, že se Tatra pokoušela i o výrobu moderních tahačů značených 165? První pokus s lichoběžníkovou nápravou vlastní konstrukce z roku 1994 měl kapalinou chlazený motor KHD Deutz a kabinu upravenou od britského studia IAD.

Navazující prototyp z roku 1999 z designových dílen akademického sochaře Jiřího Španihela už měl motor Tatra, nicméně projekt jako takový byl záhy ukončen.

Nebyla by to Tatrovka, kdyby nevzpomněla na svého věrného matadora Karla Lopraise (†30. 12. 2021), jemuž všichni přezdívali Monsieur Dakar. Nejenže se tento ostravský rodák zúčastnil s tatrovkou tohoto prestižního závodu devatenáctkrát, ale také vybojoval řadu vítězství. Díky němu k sobě pojmy Tatra a Dakar neodmyslitelně patří.

Jedna z posledních sekcí pak hostí originální vozidlo původního projektu Tatra kolem světa a pochopitelně nechybí ani expediční modely 805 pánů Zikmunda a Hanzelky. Závěr vám pak dá ochutnat trochu moderny, například vystaveným nákladním speciálem Tatra 815-7 Force.

Tatrovácké muzeum nákladních aut je vhodné taktéž pro rodiny s dětmi, jelikož naši nejmenší mohou využít pro pohyb po hale malá odrážedla nebo si poskládat puzzle s hasičkou tematikou.

Naprostou peckou je pak všudypřítomná rozšířená realita. Abyste k ní měli přístup, stačí si stáhnout příslušnou aplikaci do mobilu anebo na pokladně požádat o zapůjčení tabletu.

Posléze je nutné postavit se na vyznačené body na podlaze a namířit zařízení proti symbolu AR či QR kódu.

Statické obrázky najednou ožijí, průvodce uvnitř aplikace začne číst vyobrazený text, objeví se interaktivní galerie anebo se z fyzicky vystavených prázdných podvozků stanou během jedné sekundy plnohodnotné nákladní automobily s kabinou i nástavbou. V tomto rozsahu využití rozšířené reality je tatrovácké muzeum náklaďáků evropským unikátem.

Muzeum nákladních automobilů Tatra leží v Kopřivnici v ulici Husova. Na místě můžete bezplatně zaparkovat na přilehlém stání, případně využít plochy u nedalekého supermarketu.

Od října do dubna je muzeum otevřeno od úterý do neděle včetně státních svátků vždy od 9.00 do 16.00 hodin. Od května do září pak platí stejný režim, jen se zavírá až v 17.00 hodin. Ve dnech 24. 12. až 26. 12., 31. 12. a 1. 1. je pak zcela zavřeno.

Základní vstupné pro dospělého činí 200 Kč, snížené pak 150 Kč, zatímco děti do 6 let, vedoucí organizovaných skupin a další vybraní jedinci se do muzea dostanou bezplatně. Můžete využít rovněž okružní vstupenky, která vám umožní vstup ještě do muzea osobních automobilů Tatra, Lašského muzea a muzea Fojtství.

Tehdy dospělí zaplatí 300 Kč, sníženou vstupenku vám prodají za 200 Kč a znovu platí, že se osoby splňující podmínky vypsané provozovatelem mohou ucházet o bezplatný lístek. Více se dozvíte na webu muzeumtatra.cz.

Na tatrováckém nákladním muzeu je poznat, že jej navrhoval někdo, kdo přemýšlel nejen mozkem, ale také srdcem. A i když nejste zrovna fanoušci nákladních automobilů, ba jim dokonce ani nerozumíte, díky rozšířené realitě se i z výstavy (ne)obyčejných pracovních strojů může stát perfektní zábava pro všechny členy rodiny.