Hlavní obsah

Renault Sport Spider – úžasný úlet slaví 25 let

Foto: Renault

Nestává se příliš často, aby se inženýři masové značky mohli pořádně odvázat a postavit auto jen a jen pro radost z řízení. Vlastně se to nestává skoro vůbec. Ale když chlapíci v Renault Sportu dostali nějakým nedopatřením povolení dělat si co chtějí, obuli se to do toho skutečně z gruntu: jejich lehoučký speciál neměl čelní sklo, střechu ani topení, zato však nabídl takový požitek z řízení, jako ve své době snad žádné jiné silniční auto.

Článek

Renault si za svou více než 120letou historii vydobyl pověst automobilky produkující rozumná, lehce elegantní auta, která mnohdy pomohla posunout automobilový svět zase o něco dál (Renault 5 byl prvním hatchbackem moderního střihu, Espace definoval třídu MPV a Twingo zase ukázalo všem malým městským autům, jak se to dělá). Občas si dovolil trochu extravagance (Avantime, Vel Satis), ale vždy jen v přesně dávkované míře. Sportovní divize to ale svou bláznivostí bohatě vynahrazovala...

Vzpomínáte si na legendární Renault 5 Turbo, krabici vážící 700 kg, poháněnou přeplňovaným motorem o výkonu 160 koní rozvalujícím se na místě zadních sedadel? Stejnou filozofii vyznával i Renault Clio Sport V6, k tomu si přihoďte Espace s motorem z F1 a celou smečku pořádně nabroušených hot hatchů a máte zhruba představu, jací blázni do aut pracovali v Dieppe. A právě oni mají na svědomí tenhle úžasný úlet...

Foto: Renault

Renault Clio Sport V6 nebyla jedinou skvělou šíleností od Renaultu. Navzdory nižšími výkonu však byl Sport Spider o kus šílenější

V roce 1995 spatřil světlo světa model s velmi výstižným názvem Sport Spider. Tato silniční motokára jen těžko skrývala svůj hlavní účel – sportovní a hlavně čistý automobilový zážitek. Na autosalonu v Ženevě tehdy vzbudil velký ohlas, možná i proto, že v něm skalní fanoušci viděli odkaz slavné sportovní značky Alpine.

Foto: Renault

První verze neměla žádné čelní sklo, jeho funkci zastupoval "fukar" na kapotě směřující vzduch vzhůru ve snaze alespoň částečně ochránit posádku před živly

Štíhlá a sportovní silueta na první pohled odhalovala sportovní ambice a nekompromisní zaměření na řidiče, zároveň si však nějakým záhadným způsobem Sport Spider zachoval kus francouzské elegance. Pod stylovým kompozitním kabátkem se skrývalo lehoučké hliníkové šasi a uprostřed umístěný řadový čtyřválec 2,0 l o výkonu 150 koní (respektive 180 koní u verze Trophy). Jeho síla roztáčela zadní kola přes pětistupňovou manuální převodovku.

Foto: Renault

Pojetí konstrukce bylo naprosto minimalistické – hliníkové šasi, kompozitní karoserie a žádná zbytečnost navíc

Auto bylo z pohledu konstrukce i výbavy oholené až na samotnou kost – nebyl tu žádný posilovač řízení, ABS ani topení, dokonce i čelní sklo patřilo do (velmi krátkého) seznamu volitelné výbavy. Jeho hmotnost se tak pohybovala na hranici 800 kilogramů a díky vynikajícímu poměru výkonu a váhy dokázalo zrychlit na stovku za 6,7 sekundy a uhánět až 210 km/h.

Auto nabízelo výkon Alpine A610 ve „skořápce“, která se hmotnostně blížila spíš Twingu. Už od dob Colina Chapmana všichni víme, co dokáže udělat ve sportovním autě opravdu nízká hmotnost: "S vysokým výkonem jste rychlí na rovinkách, s nízkou hmotností jste rychlí všude." Ani nemluvě o nižších nákladech na palivo, ale i za pneumatiky nebo brzdy...

Renault Sport Spider dal „obyčejným smrtelníkům“ možnost zakusit ryzost a syrový charakter závodního vozu, aniž by bylo nutné vyřídit druhou hypotéku. Zároveň připomněl o čem vlastně je pravé řízení – nejen o drtivé akceleraci a hrubé rychlosti, ale i o bleskových reakcích a precizní ovladatelnosti, o obratnosti a hravosti, o interakci, intenzitě zážitku a propojení člověka a stroje. Renault Sport Spider dokázal zapojit řidičovo tělo a duši. A za to mu patří obrovský dík!

A co na trhu ojetin? Jelikož se Spiderů vyrobilo jen 1 726 kusů, jedná se z dnešního pohledu spíš o sběratelskou raritu, kterou si majitelé nechají zaplatit. Aut je na prodej málo a ceny se pohybují zhruba v rozmezí od 900 tisíc do 1,5 milionu.

Načítám