Hlavní obsah

Renault Megane RS Trophy – Je to pořád tvrďák?

Foto: Honza Fučík

Rychlá verze Renault Megane RS má pověst tvrďáka, který neustoupí před žádnou okreskovou výzvou a nezalekne se ani závodního okruhu. Jenže nová generace dostala pětidveřovou karoserii, o dvě deci menší motor, spoustu komfortních prvků a kupu elektroniky a nově také automatickou převodovku. Neznamená to náhodou, že Megane RS vyměkl?

Článek

Jsou dny, na které se nezapomíná. Třeba na jednu červnovou neděli pár let zpět, kdy jsem si s minulou generací Megane RS Trophy mohl zadovádět na okruhu ve Spa v rámci akce RenaultSportu. Počasí bylo perfektní, okruh ověnčený slavnou historií prostě skvostný a auto jednoznačně ohromující – kolo za kolem zlaté Trophy sebejistě zdolávalo extrémně náročnou vývrtku Eau Rouge, naplno letělo po rovince Kemmel, ladně tančilo v náročných zatáčkách Rivage nebo Pouhon a pevně drželo v táhlém vinglu Blanchimont. Nechalo si líbit tvrdé zacházení a chtělo pořád víc, ani jednou neucuklo ani mě nepostrašilo. Megane RS Trophy se mi v ten den zaryl hodně hluboko pod kůži. Má očekávání u nové generace jsou tedy po čertech vysoká!

Jenže s novou generací se Megane RS dost změnil. Dostal pár dveří navíc, což je jistě praktické, ale už nevypadá jako kupé. V kabině taky najdete digitální přístrojový štít, velký dotykový infotainment s širokou mobilní konektivitou nebo sofistikované jízdní asistenty (adaptivní tempomat, sledování jízdy v pruhu a další), které z dálničních přesunů udělají odpočinkovou záležitost, nově je Megane RS k dispozici také už jen s automatickou dvouspojkovou převodovou EDC. Šikovné u obyčejného auta na každý den, ale pravý sportovec se bez nich snadno obejde. Začíná to zavánět pořádným průšvihem…

Foto: Honza Fučík

Kabina je v porovnání s minulou generací přímo luxusní. Není to ale na škodu?

Nálož pohodlí

Po cestě na focení mi Megane RS ukazuje svou civilizovanou tvář. Sedačky jsou pohodlné, řízení nenáročné, navigace mě nenechá bloudit a audio Bose hraje krystalicky čistě, automat řadí neznatelně, podvozek v klidu pobírá nerovnosti, jízdní asistenty mi pomáhají kontrolovat tempo i směr a Megane RS si z nádrže usrkává svých skromných osm litrů na sto. Akorát se vezu, pohoda. To když si vzpomenu, jak únavný, hlučný a uskákaný byl minulý Megane RS na sedmisetkilometrové trase z Prahy do Spa, tak se musím smát – tady je největším nepohodlím malý a nešikovný držák nápojů.

Ani nevím, jak jsem se dostal do cíle, ale už jsem v Chomutově, vyzvedávám fotografa Honzu, a ten mě navádí do kopců, kde si při focení statiky můžu nový Megane RS konečně v klidu prohlédnout – přísný pohled LED světel, agresivní nárazník s šachovnicovými LED mlhovkami, sebejistý postoj díky rozšířenému rozchodu a širokým 19palcovým kolům Jerez přesně vyplňujícím vytažené blatníky, pár (falešných) výdechů vzduchu, vzadu křídlo a výrazná koncovka výfuku uprostřed hlubokého difuzoru. Dokonce i v tomhle obyčejném bílém laku Nacré vypadá sexy. Už se nemůžu dočkat, až ho na okreskách pořádně zašpiním!

Foto: Honza Fučík

Vypadá rychle, i když právě stojí

Výkon naštěstí nechybí

Vklouznu za volant a do pevného objetí anatomické sedačky Recaro, sevřu v dlaních věnec čalouněný perforovanou kůží a Alcantarou, prsty pohladím pádla řazení za ním a stisknu startovací tlačítko – 300koňová přeplňovaná osmnáctistovka naskočí s naštvaným zavrčením a ustálí se na zvýšeném volnoběhu, jehož sytý tón naplní kabinu. V nízkých rychlostech motor Trophy podrážděně bručí, dvouspojkový automat pocukává a podvozek poskakuje, ale to mi jen napovídá, abych trochu zrychlil…

Foto: Honza Fučík

Kompaktně sbalené stádo 300 koní

Vklouznu za volant a do pevného objetí anatomické sedačky Recaro, sevřu v dlaních věnec čalouněný perforovanou kůží a Alcantarou, prsty pohladím pádla řazení za ním a stisknu startovací tlačítko – 300koňová přeplňovaná osmnáctistovka naskočí s naštvaným zavrčením a ustálí se na zvýšeném volnoběhu, jehož sytý tón naplní kabinu. V nízkých rychlostech motor Trophy podrážděně bručí, dvouspojkový automat pocukává a podvozek poskakuje, ale to mi jen napovídá, abych trochu zrychlil…

Foto: Honza Fučík

Až když jedete opravdu rychle, dostává se Trophy do správné nálady

Vyjíždíme do kopců nad Litvínovem a Chomutovem na nejlepší silnice v širokém okolí, které jsou zjevně zasvěcené profesionálním i amatérským závodům do vrchu. Třeba cesta z Litvínova přes Křižatky je naprosto skvostná, plná utažených serpentin. To úsek ve vedlejším údolí směrem na Horu Svaté Kateřiny je víc táhlý a tím pádem rychlejší. Parádní je i rychlý průlet po hřebeni cestou na Boleboř a další točité klesání do Jirkova, pak sprint nahoru na Kalek a sešup zpátky dolů do Chomutova. Pro pravého řidiče pravá slast a pro Megane Trophy snadné sousto.

Foto: Honza Fučík

V Krušných horách je dost těžké narazit na silnici, která je nudná. Skvěle!

Už na půl plynu působí dost svižně, ale až když se do toho položíte, dostane se skutečně do varu – motor hromuje a prská do výfuku, řízení je ostré, řazení bleskové, odezva na plyn okamžitá a brzdy drtivé, podvozek je zakousnutý do čisté stopy a Trophy peláší po okresce jako píchnutá svině. Dříve kritizované aktivní natáčení zadní nápravy funguje na výbornou a dělá z Trophy neuvěřitelně obratný a chirurgicky přesným nástrojem na řezání okresek.

Foto: Honza Fučík

Těžko najdete zatáčku, která by Trophy přivedla do úzkých

Má důvěra v něj roste zároveň se zvyšující se rychlostí – zatímco jiným autům by se rozklepala kolena, Trophy působí čím dál tím sebejistěji, čím víc na něj tlačím. Žádné známky vyměknutí podvozku, žádná nedotáčivost, žádné hrabání předních kol, akorát dokonale přesné zaříznutí viglu a letíme dál. Rovinka, brzdy, rovinka, esíčko, plnej a tvrdé brzdy do vlásenky – Trophy drtí asfalt a vyřezává do něj oblouky jako skalpel broušený laserem. Možná až moc klinicky.

Radost zatáčet

Vletíte do zatáčky na brzdách, zatočíte volantem a… Trophy prostě zatočí. Aktivní natáčení zadní nápravy 4Control mu dodává neuvěřitelnou obratnost – otevřené oblouky i utažené vingly, Trophy je pořádá na požádání – ale taky jízdní dojem obírá o jakékoliv známky dramatu a hravosti. Na obyčejné silnice prostě pořád cítíte, že tohle auto má na víc. Zatímco vám se už z toho tempa potí záda, Trophy se pořád tváří koncentrovaně a dožaduje se dalších rovinek a zatáček. Všechen jeho talent odhalíte až na okruhu. Asi bych si měl zase udělat výlet do Spa…

Foto: Honza Fučík

Tohle auto chcete řídit. Pořád dokola a hodně rychle!

Ale jednu vadu přeci jen má. Nucený přechod k automatické převodovce spousta zákazníků příliš nepotěší – řadí sice perfektně, ale obírá o trochu toho zdravého zapojení do hry, které nadšení řidiči tolik milují. Navíc pádla napevno přichycená ke sloupku řízení jsou krátká a občas se dostanou z vašeho dosahu. Nešikovné, ale zážitek to příliš nekazí, protože jste většinou rádi, že se pevně držíte volantu, jak tohle auto letí po silnici. No, a pak je tu ještě cena…

Běžný Megane RS stojí 957 000 Kč, za přiostřené Trophy dáte rovnou 1 087 000 Kč, což ho řadí na špičku kategorie hot hatchů. Svou rychlostí ve všech režimech na jakékoliv silnici (a nyní ještě širším rozsahem schopností) si však tuto částku dokáže obhájit. Tohle je zkrátka ta nejvyšší liga! Teď jde spíš o to, jestli si ho troufnete zkrotit.

Nemáte něco méně kořeněného, prosím?

Přijde vám RS moc divoké a nedostupné? Nebojte, Renault má v nabídce Megane i v krotší verzi RS Line (dříve se tahle verze jmenovala GT) – nabízí přiostřený design exteriéru a interiér vylepšený o skvělé anatomické sedačky, volant potažený perforovanou kůží a sportovní pedály z kartáčovaného hliníku připomínají plnotučné RS, ale motoricky a podvozkově je o poznání civilizovanější. Můžete ho mít se 140koňovým benzinem a manuálem, nebo dokonce s dieslem, když ale sáhnete po benzinovém motoru s výkonem 160 koní kombinovaném s dvouspojkovým automatem, určitě si ho na správné okresce také užijete.

V téhle verzi totiž Megane jezdí perfektně – je dost obratný a sebejistý, abyste si mohli naplno užít všech jeho 160 koní a vychutnat si silničku, po které jedete, přitom dokáže být naprosto civilizovaný pro každodenní jezdění, kdy vás neobtěžuje skutečně ničím. Perfektní úniková variant, pokud je na vás RS Trophy trochu moc. Zvlášť proto, že Megane RS Line začíná již na částce 545 000 Kč a testovaný TCe 160 EDC vyjde na 625 tisíc.

Technické údajeTCe 160 EDCRS Trophy EDC
Motorřadový čtyřválec, turbo, uložený vpředu napříč
Zdvihový objem1 333 cm31 798 cm3
Výkon117 kW (160 k) při 5 500 – 6 000 ot./min.221 kW (300 k) při 6 000 ot./min.
Točivý moment270 Nm při 1 800 – 3 750 ot./min.420 Nm při 3 200 ot./min.
Převodovkaautomatická dvouspojková, 7 stupňů
Pohonpředních kol
Pohotovostní hmotnost1 348 kg1 518 kg
Akcelerace 0–100 km/h9,0 s5,7 s
Maximální rychlost205 km/h255 km/h
Spotřeba (kombinace)4,6 l/100 km8,0 l/100 km
Objem palivové nádrže50 l47 l
Kola a pneumatiky225/40 R18245/35 R19
Rozměry (délka/šířka/výška)4 359/1 814/1 447 mm4 364/1 875/1 447 mm
Rozvor2 669 mm2 672 mm
Objem zavazadlového prostoru402 l
Načítám