Renault Clio e-Tech – Přípravka na elektromobil

V lednu letošního roku Renault poprvé vyrukoval s vlastním systémem hybridního pohonu nazvaným e-Tech. Ten se pak v průběhu letoška dostal do různých modelů, a to ve formě klasického (nenabíjecího) hybridu, ale i jako plug-in hybridu, ve kterém lze nabít baterii a jezdit čistě na elektrický pohon.

Já jsem měl možnost jezdit několik dní vlastně vůbec nejlevnějším hybridním Renaultem v aktuální nabídce. Clio e-Tech stojí v základu ceníkových 494 000 korun, což je za malé auto segmentu B pořád pořádná rána, za klasický hybrid je to však adekvátní cenovka. Navíc ona fráze „přípravka na elektromobil“, kterou jsem dal do titulku, není jen tak plácnutí do větru.

Clio e-Tech je totiž ovládáním blíže elektromobilu než spalovacímu autu. A to i přesto, že spalovací motor – v tomto případě benzinová atmosférická šestnáctistovka – hraje v pohonném řetězci pořád hlavní roli. Svými parametry mu však zdárně šlape na paty právě elektromotor umístěný v převodovce. O jeho napájení se stará relativně malá baterie o kapacitě 1,2 kWh pod podlahou kufru, se kterou systém hospodaří podle potřeby – vybíjí ji na rozjezdech při akceleraci, nabíjí ji potom rekuperací energie při zpomalování, či motorem při ustálené jízdě, když je potřeba. Řidič může ovlivnit chování hybridu pouze poněkud zbytečným tlačítkem EV, které funguje pouze v momentech, kdy je baterie hodně nabitá (což nijak neovlivníte) a akorát oddálí moment, kdy se znovu zapne spalovací motor.

Ptáte se, jak je tedy možné, aby se hybridní Clio ovládalo jako elektromobil? Fór je z velké části v převodovce. Clio používá sofistikovanou robotizovanou sekvenční převodovku, která má čtyři stupně pro spalovací motor, dva stupně pro elektromotor, ale žádnou spojku ani měnič – spalovací motor je tak s převodovkou spojen „na tvrdo“ a o synchronizaci převodů se stará posílený startér-generátor. Abych pravdu řekl, neumím si to, jak celý systém uvnitř mechanicky funguje, dost dobře představit. Svůj podíl na tom má i fakt, že Renault svůj hybrid, chráněný více než 150 patenty, zatím poměrně bedlivě chrání před světem a moc informací o jeho interním fungování neuvolňuje. Tiskové zprávy se honosí hlavně výslednými hodnotami emisí a také tím, že při vývoji využili inženýři know-how vývojářů od týmu Formule 1. Což na mě působí spíš jako zvučné marketingové prohlášení, ale třeba to tak skutečně bylo.

Každopádně právě z toho důvodu, že se mezi spalovacím motorem a převodovkou nenachází žádná spojka, se rozjíždí Clio vždycky výhradně na elektřinu. A to dost svižně. Elektromotor má sice jenom 49 koní výkonu, ale má taky 205 Nm točivého momentu už od nulových otáček, takže odpich z místa malému hybridu nechybí. A nechybí mu ani za jízdy. Jakákoliv reakce na plynový pedál je bleskurychlá a nezávisle na tom, v jakém „stádiu“ se právě nachází spalovací motor, vždycky ucítíte v první řadě razantní zátah elektromotoru. Teprve pak se do hry přidá spalovací motor, ten sice poznáte podle zvuku, ale samotné přiřazení je jemné a bez kopanců. Ačkoliv tohle Clio samozřejmě netrhá asfalt, je přinejmenším ve městě celkem svižné. Koneckonců kombinovaný výkon obou motorů činí pěkných 140 koní a točivý moment 349 Nm. Se zrychlením z nuly na sto za 9,9 sekundy se pak jedná o nejlépe zrychlující aktuální Clio po verzi RS.

Když pojedete po městě v klidu a optimálně třeba v hustším provozu, můžete na ryze elektrický pohon popojíždět relativně dlouho. Teprve když ukazatel nabití baterie na levé straně přístrojovky spadne zhruba ke čtvrtině, nebo když budete po Cliu chtít vyšší výkony, začne se do hry přidávat spalovací motor. To, jak úsporně a hlavně na co bude Clio jezdit, určuje hlavně řidič svou prací s pedály. Stejně důležité jako pozvolné zrychlování s maximálním využitím elektromotoru je totiž důležité i zpomalování s maximálním využitím rekuperace. Právě rekuperací, při níž se elektromotor chová jako generátor a dobíjí za jízdy baterii, totiž Clio zvládne většinu potřebného zpomalování. Klasické brzdy se přihlásí ke slovu jen při prudším brzdění a při posledním dobrzdění do nuly, když pohon přestane v rychlosti asi 5 km/h rekuperovat.

Rekuperace se standardně ovládá klasicky pedálem brzdy, ale můžete zvolit ještě druhou variantu – ve světě elektromobilů hodně diskutované „ovládání jedním pedálem“. Stačí přepnout volič převodovky do polohy B, a Clio potom při každém puštění plynu vehementně rekuperuje – dokonce tolik, že při tom zapíná brzdová světla. Osobně ale preferuji klasickou variantu, kdy vůz při puštění plynu „plachtí“ a rekuperuje teprve při sešlápnutí brzdy. Při ovládání jedním pedálem totiž auto působí, jako kdyby jelo se zataženou ruční brzdou. Je nutné šlápnout hrozně hluboko, aby zrychlovalo, a když chci plachtit, musím pravou nohou neustále hledat „rovnovážný“ bod, kdy Clio nezrychluje ani nezpomaluje.

Veškeré ovládání auta je podřízeno co nejnižší spotřebě, otázka však zní – zdařilo se to? Technická data uvádí luxusně znějící spotřebu 3,6 litru na sto kilometrů, ta se mě ale moc netýkala. I citlivou, pořád však rozumně plynulou jízdou po městě jsem se byl jen málokdy schopen dostat pod hranici pěti litrů na sto. Jízdou po dálnici, kdy není z čeho dobíjet baterii, a celý pohon auta tak leží na bedrech spalovacího čtyřválce, je pak spotřeba něco kolem šesti litrů na sto, což přibližně odpovídá spotřebě klasického malého benzinového motoru v malém autě.

Hybridní Clio je bezesporu zajímavým počinem. Způsob ovládání, který je blíže elektromobilu než klasickému spalovacímu autu, může oslovit nejednoho zájemce právě coby „přípravka na elektromobil“ v době, kdy jsou elektromobily stále příliš drahé a při běžném používání omezující. Nemluvě o tom, že chcete-li svižnější, ale pořád úsporné Clio, nemáte v tuto chvíli moc jiných možností. Ještě před nějakým půlrokem se dalo Clio sehnat i se čtyřválcem 1.3 TCe, ale ten byl, stejně jako spousta dalších jemu podobných motorů, zadupán novými emisními nařízeními. Právě aplikace hybridních technologií je tedy v danou chvíli jediným způsobem, jak u malých aut podobného ražení zachovat alespoň nějakou dynamiku.

Jak už bylo řečeno, cenový základ za hybridní Clio e-Tech je nastaven na 494 tisíc korun a to s výbavou Zen, která je pro e-Tech zároveň výbavou základní (nejzákladnější Life je k mání jenom s atmosférickým tříválcem o výkonu 65 koní). Pokud pak chcete výbavu navíc, připravte si 529 tisíc za výbavu Intens, případně 559 tisíc za sportovně laděnou R.S. Line.