Renault Clio 1.3 TCe – Pod povrchem lepší než kdy dřív

Když první novináři začali o páté generaci Clia mluvit jako o vrcholu třídy, zpozorněl jsem. Vždyť pouze evoluční změny zevnějšku, po nichž vypadá nová generace Clia spíš jako větší facelift, příliš zásadní proměnu neslibovaly.

Jenomže stačí se podívat pod pokličku a tohle je vážně úplně nové auto na úplně novém základu. Clio má novou platformu, nový interiér a nové motory. Přestože třeba z boku vypadá prakticky pořád stejně, je o 14 milimetrů kratší než to staré, ale zároveň širší o plných 66 milimetrů.

V Renaultu se spíše než na vnější slupku zaměřili na věci, na kterých skutečně záleží. Nejlépe je to vidět právě v interiéru. Už jen prostorností se Clio výrazně posunulo. Vzadu je pořád místo spíš pro menší dospělé, na druhou stranu v kufru prostoru rapidně přibylo, takže se tu sveze až 391 litrů zavazadel.

Podstatné ale je, že vnitřek auta působí daleko solidněji a méně „plastově“, než tomu bylo dosud. Testovaná verze je navíc ve vrcholné a sportovně laděné výbavě R.S. Line, která dá svou sportovnost najevo už při nasedání, kdy dostanu ránu od výrazného bočního vedení řidičova sedadla. Sotva se však usadím, zapadnu do tuhého a příjemného polstrování naprosto příkladně, a všechny ovládací prvky zase zapadnou do ruky mně.

Prakticky všechny ergonomické nedostatky, které byly u starších Renaultů tak nějak na denním pořádku, jsou teď pryč. Ovládání tempomatu už probíhá skutečně komplet z volantu, a není tak potřeba hledat spínač kdesi v okolí loketní opěrky, jak tomu bylo dřív. Ovládání rádia se sice pořád odehrává nezvykle vpravo pod volantem, ale i tenhle ovladač sám o sobě je daleko propracovanější než u starších vozů a nepůsobí jako z Kinder vajíčka.

Vážně se tu těžko hledá prvek, který by nebyl oproti čtvrtému Cliu výrazně zlepšen. Panel klimatizace má stejně pěkné otočné knoflíky s displeji, jako jsou ty, které se nachází třeba i v Dacii Duster a které se rozhodně nemají za co stydět ani ve výrazně dražších autech. Na výšku umístěný dotykový displej infotainmentu s navigací funguje i vypadá pěkně a naprosto dostačující je i displej před řidičem, zobrazující otáčkoměr a všechny nezbytné hodnoty.

Zmiňovaná vrcholná výbava R.S. Line posouvá Clio o stupínek výš nejen sedačkami a líbivými designovými prvky, ale taky motorizacemi. Jediný benzinový čtyřválec v nabídce totiž můžete objednat právě do R.S. Line, nebo do luxusně pojaté výbavy Intens – všechny ostatní benzinové motorizace jsou tříválcové litry. V tomto případě se však jedná o čtyřválec 1.3 TCe, tedy turbem přeplňovanou třináctistovku o výkonu 130 koní, podávající točivý moment 240 Nm. Motor je spojen výhradně s dvouspojkovou sedmistupňovou automatickou převodovkou a samozřejmě pohonem předních kol.

Je to právě dvouspojková převodovka, která trochu kazí dojem z výborného pohonu. V nizounkých rychlostech při parkování, popojíždění a při některých specifických rozjezdech se totiž převodovka chová dost nervózně a cuká. To je všeobecně vlastnost všech převodovek s elektrohydraulicky ovládanými spojkami, kdy se s autem rozjíždí „počítač“, ale u Clia se projevuje hodně. V praxi to vypadá tak, že převodovka prudce pustí spojku, auto poskočí dopředu a zároveň tím podtočí motor. Třeba při parkování do řady je tedy potřeba zacházet s plynem mimořádně citlivě.

Sotva se ale dá Clio do pohybu, žádné pocukávání převodovky už se nekoná. Ústrojí řadí velmi rychle a většinou i hladce, a dává tak vyniknout pružnému čtyřválci se silným zátahem v nízkých a středních otáčkách. Jediný benzinový čtyřválec v Cliu jezdí jako střela a v malém hatchbacku s pohotovostní hmotnostní pod 1 200 kilo projevuje i slušnou výkonovou rezervu, to vše při stále rozumné spotřebě. V praxi se lze držet téměř vždy pod sedmi litry na sto, ve městě pak občas lehce přes.

Se svižnou náturou pohonného ústrojí sympaticky koreluje i charakter podvozku. I na relativně velkých sedmnáctipalcových kolech se Clio statečně a jemně nese přes menší nerovnosti, přitom se však chová solidně a jistě i v zatáčkách. Písmena R.S. (Renault Sport) v názvu výbavy tedy nejsou jen na okrasu a s Cliem si lze užít i trochu legrace. Náklony karoserie jsou příjemně potlačeny, stejně jako nedotáčivost. Jediné, co tedy Cliu schází, je trochu lepší odezva od předních kol do volantu. Ačkoliv řízení už není tak rozbředlé jako u předešlých generací, pořád na řidiče působí značně uměle.

V případě Clia páté generace je složité nenechat se zmást vnějším vzhledem, který je pouhou evolucí, ukrývající vnitřní revoluci. Jedná se o opravdu nové, opravdu lepší a opravdu promyšlenější auto, které sice pořád má svých pár much, ale v porovnání s předchůdcem je o velký skok dál. Konečně tak Clio překročilo svůj stín, a už se rozhodně nejedná o onu nákupní tašku, která je přinejlepším „docela v pohodě“.

A cena? Úplně nejlevnější Clio začíná na částce 259 000 korun, ovšem za tu dostanete základní výbavu a také základní motorizaci, která má nevalných 65 koní. Vrcholné provedení R.S. Line začíná na částce 384 000 korun (za tříválec) a za čtyřválec s automatem cena povyskočí na 459 000 korun.