Článek
Sedan a liftback střední třídy Renault 21 se vyráběl od roku 1986 do roku 1994, až sedmimístné kombi Nevada pak ještě o rok déle, než štafetu definitivně převzala Laguna. Rok po uvedení na trh byl časopisem What Car typ 21 Nevada (v Británii prodávaný pod názvem Savanna) oceněn jako auto roku, vyhrál i kategorii kombíků a sedan zase tu svou. Možná i díky tomu, že mělo kombi střešní nosiče ve standardu.
A kromě Evropy mířila produkce i do Severní Ameriky, kde jej znají jako Eagle Medaillon. Povedený a dodnes pohledný design má na svědomí Giorgetto Giugiaro. Musel si poradit s tím, že motory pod kapotou budou podélně i napříč. I přesto se mu tvary nástupce modelu 18 hodně povedly a vypadaly o dost moderněji, než řada konkurentů. Jinak by se asi sotva prodalo přes 2 miliony kusů.
Auto je nejen dostatečně prostorné, ale navíc opravdu pohodlné. Měkké nastavení a jemná konstrukce sedadel jej v tomto ohledu posouvají na špičku ve své třídě a Renault rozhodně v tomto ohledu vynikal. Kombi Nevada navíc nabízí obrovský kufr.
Poněkud netradičně se jednotlivé verze jednadvacítky hodně liší. Sedmnáctistovka je totiž benzínovým motorem umístěným napříč (Takto byly umístěny i vznětové jednotky nebo benzínová čtrnáctistovka). Pro silnější motory neměl Renault vhodnou převodovku, takže byly umístěny podélně. To ale znamenalo jiný rozvor, jiné umístění přední nápravy v přídi a jinak tvarované přední blatníky. Karosářské díly z různých motorizací tak nejsou záměnné a Renault už je sehnat také pořádně neumí. K tomu si připočtěte rozdílný tvar zadních dveří jednotlivých karosářských verzí a větší délku kombíku a je vám jasné, že udržovat tenhle youngtimer karosářsky není úplně hračka. A i shánění jiných dílů už není snadné, protože u nás se tenhle typ již ani na vrakovištích moc nevyskytuje.
V roce 1989 prodělal typ 21 modernizaci, která jeho vzhled více připodobnila velkému typu 25. Právě tehdy se do nabídky připojil liftback, který v našich končinách není tolik častý. Faceliftovaná verze je taková aerodynamičtější a elegantnější s kulatějšími tvary, ponechává si ale nízkou siluetu. Co mě zaujalo, jsou D-sloupky na kombíku lakované černou barvou, které vážně vypadají dobře. A taky žluté mlhovky jsou hezky francouzské a propůjčují autu trošku výjimečnější vzhled.
Jako první zkouším sedan se sedmnáctistovkou. Jde o verzi TSE se čtyřbodovým vstřikováním a výkonem 90 koní. Vlastně si tak mohu vyzkoušet obdobné auto, které v roce 1990 krátce sloužilo jako prezidentské na Pražském Hradě Václavu Havlovi. Pohodlný interiér je ve starším francouzském autě samozřejmostí. Nebyl by ale k ničemu, kdyby nebyl výrazně pohodlný i celý podvozek. Pak přichází čas i na kratší projížďku v Nevadě TXE. Ta má pod kapotou motor 2,2 litru s výkonem 105 koní. Vaškovi slouží na denní ježdění, protože huntovat přeplňovaný model (červený kus níže) po městě by byla škoda. Kombík je stejně jako sedan nesmírně pohodlný a jeho měkké naladění vás rozmazluje při každém kilometru. Jen ta novější palubka působí nějak zbytečně moc moderně, trochu víc retra by se sem hodilo vzhledem k vnějším tvarům.
Na francouzské auto není Renault tak tradičně dobře odhlučněný, ale vzhledem k příjemnému zvuku benzínovým motorů mi to nijak zvlášť nevadilo. U naftového klapání bych si stěžoval víc. Co se týká péče, připravte se na to, že se budete muset věnovat prevenci před korozí a přední nápravě. Jenže když narazíte na zachovalý kus a nevykašlete se na údržbu, tak funguje obstojně.
Typ 21 od Renaultu nepatří ve svých obyčejnějších verzích k nejdražším autům dneška, ale rozhodně má co nabídnout. Jednak ty tradiční atributy francouzských aut, jako pohodlí a prostornost, ale také už ze silnic prakticky vymizel, takže za jeho volantem budete velmi originální. Výběr motoru je dostatečný, takže na své si přijde skoro každý, i když doporučoval bych nevolit klapavé nafťáky. Cenovky běžných verzí tohoto typu se nepohybují nijak drasticky vysoko, ale spíše bude problém sehnat nějaký slušný kus.
A pokud se ptáte, tak ano, to červené na poslední fotce je pravé Turbo. Ale o tom zase někdy příště, protože tahle verze si zaslouží samostaný článek.
Foto: Mikka
Prizidentský sedan
Jeden ztěchto Renaultů (konkrtně verzi 21 TSE) měl i portugalsk prezident Soares a vroce 1990 jej věnoval našemu prezidentovi Vclavu Havlovi, kter nerad použval Tatry, protože pr symbolizovaly komunistickou moc (myslete si o něm cokoliv, ale tohle byla vžně zvrceně pitom logika). Renault však vprezidentskch garžch dlouho nepobyl a po pr měscch putoval do sbrek NTM, protože Havel přešel na automobily Mercedes-Benz.