Článek
BMW M1 je podle nás jedno z nejzajímavějších a nejlepších aut, jaké kdy mnichovská automobilka vyrobila. Dnes jde o hodně ceněné youngtimery, ovšem ne všechny kousky, které se zachovaly dodnes, jsou v dobrém stavu. Speciál, jenž vám dnes ukážeme, mezi ty v dobrém stavu sice moc nepatří, ale vše vynahradí fantastický příběh, který se za ním skrývá.
Toto BMW M1 bylo vyrobeno v roce 1979. V roce 1981 si jej koupil německý motoristický novinář a závodní jezdec Harald Ertl, který s ním měl velké plány. Nekoupil jej proto, aby s ním jezdil do práce nebo snad na automobilové závody. Rozhodl se, že s ním pokoří rychlostní rekord. Ertl se proto spojil s ropným konglomerátem British Petroleum, který chtěl v rámci pokusu o pokoření rychlostního rekordu propagovat svůj nový benzin s názvem AutoGas. Myšlenkou této spolupráce bylo M1 natankovat novým palivem, úspěšně s ním překonat rekord, a dostat tak palivo do povědomí všech jako to pravé, díky němuž mohou auta jezdit neuvěřitelně rychle, ale zároveň emisně čistě. Ano, už tehdy se myslelo na životní prostředí…
K projektu se rychle přidaly další firmy. Například Sachs, který dodal sportovněji laděný podvozek, nebo Blaupunkt, jenž z nějakého důvodu přidal rádio a nové reproduktory. Ertl k tomu všemu ještě přidal vlastní verzi karoserie, která byla upravena hlavně v zadních partiích. Bylo to kvůli aerodynamice, ale mluví se o tom, že v zadní části auta měla být ještě další nádrž na palivo. Bohužel ale nevíme, jestli tam nakonec byla. Upraven byl samozřejmě i motor umístěný pod dlouhou kapotou, který tak kola roztáčel výkonem nikoliv standardních 280 koní, ale rovnou 410 koní! A pak už nic nebránilo pokusu o rychlostní rekord tehdejší doby. Stalo se tak 17. října 1981 a povedlo se na první dobrou. Ertl tehdy s BMW M1 jel rychlostí 301,4 km/h, ale vlivem jakýchsi událostí z tohoto rekordu neexistuje jediný záznam.
Smutný konec pro oba
Jen 6 měsíců poté, co Ertl pokořil rychlostní rekord, bohužel tragicky zahynul při pádu letadla. Tehdy 33letý novinář doma nechal ženu, syna a tohle krásné auto, se kterým to pak šlo z kopce. Manželka Ertla auto zkoušela prodat přes několik dealerství, ale dlouho se nedařilo najít kupce. Jednoho dne dokonce jeden z potenciálních zájemců při testovací jízdě auto naboural. Respektive nízko uložený upravený motor poškodil tak, že musel být vyměněn za sériový.
Manželka a syn Harald auto celou dobu parkovali na ulici, protože neměli garáž, kam by ho postavili. Rozhodli se proto, že ho uskladní v Midland Motor Museu v Bridgnorth. Nápad to byl moc dobrý, ale jen do zjištění, že se majitel muzea k uskladněným autům nechová moc hezky a navíc některé kusy, které tam majitelé zaparkovali i na dlouhé roky, prostě prodává. Aniž by k tomu měl svolení a aniž by pak peníze odevzdal právoplatným majitelům. Proto si ho rodina závodního jezdce nakonec vzala zpátky k sobě, ale v té době už mělo auto hodně poškozenou karoserii od nešetrného zacházení v muzeu a několikaletého parkování venku. Dokonce se zjistilo, že v muzeu vzali pár věcí z interiéru, které nejspíš prodali.
Protože se ale manželka se synem zrovna stěhovala do většího domu s garáží, M1 konečně dostalo pohodové místo k odpočinku. Zůstalo zde dlouhé roky, když po něm začali pátrat různí sběratelé se strachem, že je zničené nebo ztracené. Naštěstí nedošlo k naplnění ani jedné z obav, tedy, ne tak úplně. Manželka Haralda začala po několika dotazech všetečných sběratelů zjišťovat, co vlastně s autem je. Zjistila ale, že nemá dost peněz na jeho opravu, a tak je auto znovu na prodej. Dražba proběhne v sobotu 13. dubna v jednu hodinu odpoledne v rámci aukce Coys Techno Classica. Vyvolávací cena není známa, ale jak ta, tak i ta konečná, tedy prodejní, podle nás rozhodně nebudou nízké. Auto je krásné a příběh, který za sebou má, zajímavý. Snad už se konečně dostane do opravdu dobrých rukou, které se o něj řádně postarají. Vždyť už si to opravdu zaslouží!