Quadrifoglio Verde slaví 100 let: Kde se vzal šťastný čtyřlístek Alfy Romeo?

Je to velice starý příběh, který už má letos kulaté sté narozeniny. Za všechno může Ugo Sivocci, italský automobilový závodník. Ten se narodil v roce 1885 v Salermu a začínal jako jeden z pionýrů závodní cyklistky v Itálii. Nadějnou sportovní kariéru přerušila válka a po ní se Ugo stal mechanikem a prodejcem automobilů De Vecchi, s nimiž také závodil. Dojel například šestý ve slavném závodě Targa Florio. Za války továrna vyráběla letecké motory, po válce v ní působila Costruzioni Meccaniche Nazionali, která na podvozcích opotřebovaných malých nákladních aut stavěla osobní. Sivocci se jednou v baru náhodou potkal s mladíkem, jenž sháněl práci. Dohodil mu tedy v automobilce pozici testovacího řidiče, což předznamenalo vznik dobrého přátelství. Ten mladík se jmenoval Enzo Ferrari.

Oba se rychle stali přáteli a spojovala je i touha závodit a vyhrávat s auty. Zpočátku si ale museli tuto zálibu financovat sami. V roce 1919 oba startovali na Sicílii ve slavném závodě Targa Florio. Potíže ale měli už cestou, když je překvapila sněhová vánice a napadli je vlci. Enzo je zahnal svým revolverem a v pořádku se dostali do Neapole, kde je ale zase opustilo štěstí. Peníze na trajekt na Sicílii neměli, a kdyby Ferrari nepřemluvil nějaké námořníky, nikdy by se přes průliv nedostali. V závodě měl větší štěstí Sivocci, když dojel sedmý. Enzo Ferrari se potýkal s technickými problémy a v půlce odstoupil. Auto se mu ale podařilo opravit, a dostal se tedy do Palerma, do cíle soutěže. Jenže cílová slavobrána už byla demontovaná, s výjimkou věrného přítele Sivocciho už tu nezůstal vůbec nikdo.

Následující rok se Ferrari stává zaměstnancem Nicoly Romea a Sivocci jej tam věrně následuje. O rok později už za tým slavné Alfy Romeo startují oba a Sivocci je druhý v závodě Parma - Poggio di Berceto. To už jsou oba kamarádi na červených italských závoďácích také miláčky tisku. Na Sicílii se týmu rovněž daří a dojíždí v Tarze na třetím až pátém místě, a to v pořadí Campari, Sivocci a Ferrari. Ugo si pak ještě přidá další dvě druhá místa na závodech v Mugellu a Monze. Jde sice o úspěchy, ale být věčně druhý jej už nebaví.

V dubnu 1923 se už zase chystá na Targu Florio v továrním týmu Alfy Romeo (kromě Ferrariho a Sivocciho jsou v něm ještě Alberto Ascari a Giuseppe Campari). Sivocci tentokrát už rozhodně nehodlá být druhý, takže si vymyslí nový symbol štěstí na svůj automobil – červený sporťák RLTF ozdobí kresbou zeleného čtyřlístku v bílém čtverci. Chce tím kompenzovat startovní číslo, protože obdržel smolnou 13. A když se po třech kolech ustálí rozestupy, pere se o první místo s týmovým kolegou Ascarim a Minoiou, který řídí Steyr. Největší naději na výhru má Ascari a vypadá to, že ani nový talisman nezafungoval a Sivocci bude opět druhý.

Pár stovek metrů před cílem se ale ukazuje, že smůla jednoho vede ke štěstí druhého. Ascari má poruchu, která jej zastaví. Jeho mechanikovi se ji ovšem podaří spolu s pomocí dvou diváků rychle opravit a Alberto opět vyráží na trať na prvním místě. Dva diváky bere s sebou, aby s ním jako symbolické poděkování projeli cílem, protože bez jejich pomoci by nevyhrál. V cíli mu ovšem rychle mrzne úsměv na rtech – závod prý musí absolvovat ve stejném složení posádky, jinak bude diskvalifikován. Rychle se tedy otáčí a veze diváky nazpět do místa poruchy. Než to ale stihne, cílovou pásku protne jeho týmový kolega Ugo Sivocci a stává se vítězem náročného závodu s časem 7:18:03. Konečně se dočkal a novinářům slibuje, že zelený čtyřlístek bude vozit už na každém svém závodním autě.

Ve stejném roce se tým Alfy Romeo chystá i na Velkou cenu Evropy v Monze. Ta se jede 9. září a tým má připravený nový závodní speciál P1. Vývoj projektu vede Giuseppe Merosi a testovacím jezdcem je právě Sivocci. Není tedy divu, že má jet i závod, ale vypadá to na problémy. Ještě v sobotu se na autě pořád řeší technické potíže, a tak na namalování čtyřlístku nezbude vůbec čas. Sivocci se domlouvá, že jej namalují až na závod a kvalifikaci odjede bez něj. Z trati se ale bohužel už nikdy nevrátí.

Alfa vyletí z trati a Sivocci ve zdemolovaném vraku zemře. Automobilka je tragickou nehodou zdrcena. Projekt P1 je zastaven a Merosi odvolán z funkce. Enzo do týmu později získá Vittoria Jana od Fiatu a tým slaví v padesátých letech úspěchy. Alfa Romeo se také navždy zřekne startovního čísla 17, které měl na svém autě právě Sivocci, a v budoucnu jej také přestanou používat i další italští piloti. Jediné, co tragickou nehodu přežije, je právě ten zelený čtyřlístek. Jezdci Alfy Romeo si ho malují dál, aby už nikdy neměli tak tragickou smůlu jako nadějný pilot. Jen je teď vždy v bílém trojúhelníku. Jeden chybějící vrchol značí kamaráda, který už se vedle nich na start nikdy nepostaví, a tým tak už nikdy nebude kompletní.

Logo zůstalo Alfě Romeo dodnes a označují se s ním sportovní modely QV, tedy Quadrifoglio Verde. Právě tak se italsky řekne čtyřlístek. V průběhu historie se objevilo ale i na dalších modelech, které s ním dokázaly dosáhnout vítězství. Ať už šlo o typy 6C, nebo 8C, který získal triple na závodě Mille Miglia (první dvě místa obsadili jezdci továrního týmu, třetí byl soukromník Dusio). Výhry slavil i typ Giulia GTA, který byl také zdoben tímto symbolem, a hlavně Tipo 33 TT 12. S tím získala automobilka v roce 1975 zase po letech Pohár konstruktérů. Na silničním autě se objevil až v roce 1963, kdy zdobil Giulii TI Super, a od té doby označoval vždy nejsilnější verze modelu – Alfasud, 75,  33, 164 a 145. Pak byla pauza až do uvedení kupé 8C Competizione a později menšího 4C. Od té doby opět zdobí verze QV u modelů MiTo, Giulietta, Giulia a Stelvio.

Dodnes je automobilka na svůj symbol pyšná a na oslavu jeho stých narozenin uvádí speciální edici 100° Anniversario posledních zmíněných modelů. Ty dostanou vyšší výkon 520 koní, větší kola, výfukový systém Akrapovic a také lepší samosvorný diferenciál z Giulie GTA. Na výběr bude pouze červená, zelená nebo černá barva.

Zatímco sedan dostane devatenáctipalcová kola, Stelvio se pochlubí dalšími dvěma palci v průměru navíc. Za koly pak vždy najdete zlaté brzdiče. Jak Stelvio, tak Giulia vzniknou pouze ve stovce exemplářů. Automobilka už přijímá objednávky, ale auta samotná dorazí ke svým majitelům až na podzim.