Článek
Když kupujeme ojeté auto (a naprostá většina z nás tak činí, protože na nové s potřebnými parametry nemáme), asi jsme tak nějak smíření s tím, že je to věc použitá a že některé její díly budou již opotřebované. S tím se dá ale pracovat, a pokud auto dobře prověříme, můžeme mít představu o tom, co je potřeba opravit a kolik nás to bude stát.
I slušné ojeté auto bez zjevných vad ale hned po koupi spolkne docela dost peněz. Vynecháme teď roční a mladá auta s velmi malými nájezdy, následující tipy a rady se týkají starších a více ojetých aut, která jsou sice na trhu dostupnější, ale toho servisu už zkrátka budou potřebovat víc.
Auto nejprve prověřte před koupí
Nejhorší je koupit auto úplně naslepo a nevěnovat jeho kontrole aspoň nějaký čas. To vám pak moc poradit nemůžeme, protože všechny bolesti začnou vylézat brzy a rychle. Spousta věcí se dá řešit, ale pak se do auta vysypete za tolik peněz, že kdybyste ty peníze vzali dohromady, koupíte si lepší a novější auto. Proto jako vůbec první investici berte samotné prověření.
Někdy vás to bude stát jen čas, jindy si na to budete muset přizvat pomoc. Nezávislý mechanik pomůže s prověřením přímo na místě (chtějte ale pomoc od někoho, kdo konkrétní značce rozumí a disponuje aspoň základními diagnostickými nástroji), ale slušný prodejce ojetin vám umožní auto odvézt do servisu, kde vám s hodnocením stavu pomohou.
Když na prodávajícího vybalíte, že chcete motor prověřit endoskopem, bude se asi hodně divit. Ale pokud nic neskrývá a máte potřebné vybavení, nemělo by mu to vadit. Je to účinná a nedestruktivní metoda kontroly pohonné jednotky. U starších a více ojetých aut, zejména těch s rizikovějšími motory, je opravdu důležitá
Kupujete použitou věc, takže nečekejte stav nové. Ale servis vám aspoň zjistí, co je na výměnu, co ještě vydrží a kolik to bude stát. Šikovný člověk s diagnostikou zase může odhalit problémy s filtrem pevných částic, případně lze různými kouzly zjistit, jestli náhodou není auto stočené.
Kdo umí z diagnostiky vyčíst třeba motohodiny různých řídicích jednotek a elektrických zařízení, může pak prostým výpočtem průměrné rychlosti auta odvodit, jestli si někdo s tachometrem nehrál. Většina aut má za svůj život průměrnou rychlost kolem 50 km/h. Cokoli pod 20 km/h je nesmysl, případně krajně podezřelá věc.
O moderních autech toho stejně nejvíc řekne hloubková diagnostika. I mladé a málo ojeté auto může vykazovat zásadní chyby například s nabíjením akumulátoru či regenerací filtru pevných částic. A to opravdu chozením kolem auta s rukama v kapsách a posloucháním báchorek o tom, že s autem jezdil švýcarský důchodce v neděli do kostela, nepoznáte
Tohle je příklad stručného výpisu základních informací o stavu filtru pevných částic námi testovaného ojetého BMW 318d (F30), které nám pomáhal prověřovat specialista na bavoráky Petr Dorotovič z Kolína. Jako kupující bychom tak měli jasnější představu o tom, jak dlouho ještě DPF vydrží. Diagnostika odhadla zbývající životnost filtru na 112 240 km. To je při běžném používání tak čtyři až pět let provozu
Záleží na rozsahu práce, ale nezávislý mechanik si za kontrolu na místě řekne kolem tisícikoruny plus náklady na cestu. Kontrola auta ve značkovém servisu běžných automobilek stojí okolo 1 500 korun. U prémiových a luxusních značek ale počítejte s vyššími náklady, s diagnostikou to klidně může být i 5 000 korun. Na druhou stranu alespoň víte, na čem jste. Věta „já bych vám tohle auto nedoporučoval“ z úst mechanika vám může zachránit desetitisíce. Případně máte v ruce pádné argumenty pro vyjednávání o ceně. Pár tisíc ušetřených teď při koupi pak můžete investovat do kvalitního servisu. Takže jaké budou první nutné servisní úkony?
Provozní náplně jsou základ
Moc se nedržte servisní knížky, protože kdo ví, co se do ní psalo a jak se jí dá věřit. Pokud nebude naprosto jasné, že byl v nedávné době měněn olej a další kapaliny, vše udělejte. Motorový olej je naprostý základ, na zvážení je také tzv. proplach motoru sadou na dekarbonizaci (s potřebnými aditivy stojí asi 1200 korun). Držte se specifikace doporučené výrobcem, vyměňte také olejový filtr. Když už jsme u filtrů, za výměnu stojí taky filtr sání a kabinový filtr.
Pokud nelze s naprostou jistotou ověřit, kdy bylo auto naposledy v servisu na plánované údržbě (a co všechno se dělalo), bude bezpečnější, když výměnu provozních kapalin a filtrů provedete ihned po koupi
Tohle je naprosto základní věc, kterou u většiny aut zvládnete doma u garáže svépomocí. Litr oleje stojí dvě stovky (spíše méně), filtr 250 korun, práci si uděláte sami. Když to hodně zaokrouhlíme, tak to máte kolem 1500 korun za první nutnou údržbu svépomocí , v servisu tak do 3 000 korun i s prací (na běžná auta).
Palivový filtr většinou prozradí, jestli ho někdo měnil, ale třeba u dieselů jeho případnou výměnou nic nezkazíte, protože stejně bývá doporučováno ho měnit jednou za dva roky. U benzinových motorů zase vyměňte svíčky. Hlavně jejich demontáží zjistíte, jestli náhodou auto nebere obrovské množství oleje. No, ale to jste měli ověřit už před koupí...
A také zjistěte, jak je to s rozvodovým řemenem. Nejen, že se dost liší intervaly pro jeho výměnu, ale pokud nemáte stoprocentní jistotu o najetých kilometrech a době, kdy se rozvodový řemen měnil, bude bezpečnější nechat vyměnit i rozvody. Podle typu auta a motoru to stojí od pěti do deseti tisíc. Na tohle dojela spousta jinak nadějných ojetin se stočeným tachometrem.
Ford Focus druhé generace je pořád slušné ojeté auto, které dnes koupíte za zhruba sto tisíc s nejžádanějším motorem 1.6 16V. Počítejte ale s tím, že i když mu na první pohled nic není, tak jeho první servis spolkne 30 tisíc korun. To máte provozní náplně, brzdy, pneumatiky, rozvody... A samozřejmě práci mechanika. Jenže pak máte jistotu, že vám takový Focus zase dalších deset let vydrží jen s běžnou údržbou
Opomíjené bývají další kapaliny. Chladivo poznáte rychle, stačí se kouknout do nádržky. Ale zpravidla nikdo nikdy nevyměnil olej v servořízení, v převodovce a v diferenciálech. Jsou to úkony navíc a samozřejmě něco stojí, ale pro některá auta jsou životně důležité. Náklady se dost liší podle objemu materiálu a případně i rozsahu práce. S přesnou kalkulací se raději obraťte na servis, protože teď už bychom stříleli hodně od boku a i v rámci běžných značek bychom se o pár tisíc netrefili.
Počítejte s brzdami, podvozkem a pneumatikami
Jak už jsme naznačili, moc lidí nedává auto do bazaru tehdy, když nechají vyměnit brzdy, tlumiče a pružné uložení náprav. To bývá poměrně velká investice, ale zas má člověk na pár let pokoj. Takže prakticky u všech ojetin počítejte s tím, že ihned po koupi budete muset důležité věci měnit.
Vy se teď možná smějete, ale takhle vypadají brzdy na velké spoustě ojetých aut, která končí v bazarech a inzerátech
Pokud při předváděcí jízdě podvozek nejevil známky havarijního stavu, spíše to bude chtít jen ty brzdy. Nechte je ale vyměnit někoho, kdo to udělá pořádně a třmeny také pročistí. Spolu s brzdami nechte vyměnit i brzdovou kapalinu.
Plno aut má také sjeté, případně nekvalitní pneumatiky. Vůbec gumy na autě toho napoví dost, i když třeba bazary často s pneumatikami různě šachují a dávají na auta zrovna to, co mají v daném rozměru k dispozici. Auto od soukromého prodejce ale podle stavu gum vypoví hodně. Stačí se podívat na stáří pneumatik a to, jak jsou sjeté. Kvalitní gumy v dobrém stavu odkazují na kvalitní servis.
Každopádně kromě sady na autě prověřte i k autu slibovanou druhou sadu letních, nebo zimních kol. Mnoho prodávajících sice na druhou sadu láká, ale bývá už nepoužitelná. Gumy jsou sjeté, případně uchází. Ráfky pak bývají značně poškozené. Aspoň ale víte, že vás čeká další investice. Na běžné auto, jako je třeba Octavia, stojí sada pneumatik okolo 6 000 korun.
Kosmetické věci řešte jako poslední
Ťukance, škrábance a kosmetiku řešte až na konec. Nejprve investujte do důležitých věcí, aby auto fungovalo a mohli jste bez starostí jezdit. Pak teprve řešte drobné oděrky a kosmetické opravy. Není ale od věci nechat auto pořádně umýt, ošetřit podvozek ochranným nástřikem proti korozi a opravdu důkladně vyčistit interiér.
Když to tedy celé sečteme, vypadá to na první pohled hrozivě. I na auta nižší střední třídy, jako je třeba Focus, Octavia nebo Astra, může takovýhle první servis stát v rozmezí 20 až 30 tisíc korun dle rozsahu práce a materiálu. A vlastně jste ještě ani pořádně nevyjeli. U prémiových a luxusních značek to bývá ještě víc. Říká se, že třeba ojeté BMW, byť s nějakým obyčejným motorem, nemá smysl kupovat, pokud nemáte na první servis dalších padesát tisíc.
Pětiletý trojkový bavorák s dieselem a nájezdem kolem 150 000 km sice vypadá jako bezproblémová koupě, ale první servis takové ojetiny obvykle spolkne 50 tisíc korun. A to ještě u nezávislého specialisty, ne v autorizované dílně
Ale jsou to zpravidla potřebné a nutné investice, které vám pomohou začít s čistým štítem. Díky tomu si můžete stanovit servisní plán a budete přesně vědět, kdy vás čeká další údržba či výměna. Když uděláte všechno najednou, často máte na dalších pět až šest let pokoj, pokud samozřejmě nenajezdíte za rok 50 000 km, ale držíte se v obvyklém nájezdu do nějakých 20 000 km ročně.
Věříme, že je mezi vámi plno rozumných lidí, kterým je jasné, že ojeté auto bude údržbu a servis potřebovat. Chceme ale apelovat na tu skupinu, která svůj rozpočet napne už při koupi auta na naprosté maximum, a pak na první servis nezbývají prostředky. Koledují si o to, že jim koupené auto moc dlouho nevydrží a začne se jim rychle rozpadat pod rukama. Držte se při zemi a dobře si spočítejte, co si můžete dovolit.