Článek
Každé auto by mělo procházet nějakou předepsanou údržbou, aby dlouho a spolehlivě fungovalo. Bohužel některé automobilky ve snaze zalíbit se fleetovým manažerům a tabulkám kalkulátorů operativních leasingů tu povinnou údržbu nastavují dost benevolentně. Mnohdy se to rozchází se servisní praxí, a pak podle toho ty ojetiny vypadají. Přitom by s přísnějším servisním plánem ta auta v dalších letech fungovala určitě spolehlivěji.
To máte třicet tisíc kilometrů na tři a půl litru oleje, výměna filtru sání po čtyřech letech, olej v automatické převodovce doživotní… Zkrátka to bývá upraveno tak, aby první majitel nemusel dát do auta během prvních třech let ani korunu navíc. A vy pak zaplatíte všechno. Ale s tím asi počítáte. Kupujete si ojeté auto, které je levnější právě z toho důvodu, že je použité a bude nějakou údržbu navíc potřebovat. Takže co všechno budete muset dělat?
„První servis musí být součástí rozpočtu, když kupujete ojetý vůz. Samozřejmě záleží na stáří a stavu vozidla, při koupi dvouletého auta vás čeká nejspíš jen základní údržba, u desetiletého vozu už je rozumné počítat s preventivní výměnou některých dílů. Spoléhat na úplnost a důvěryhodnost servisní historie se dá jen do určité míry. U ojetého auta se krom běžné údržby může pokazit i něco dalšího a na to by měl kupující myslet,“ připomíná Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škoda Auto.
Nejdříve náplně a filtry
Pokud nelze spolehlivě ověřit, kdy se naposledy měnil olej, filtry a další náplně, bude nezbytné přistoupit k jejich preventivní výměně. Přeci jen jsou to pro auto životně důležité kapaliny a zajišťují jeho správnou funkci. Opatrně také s původními dvouletými a třicetitisícovými servisními intervaly. Starším autům (ale nejen jim) dělá lépe, když se budete držet konzervativního plánu výměn oleje jednou za rok nebo po 15 000 km, u některých motorů klidně už po 10 000 km. Brzkou výměnou oleje ještě nikdo nic nezkazil.
U starších aut je lepší přejít na konzervativní servisní plán s výměnou oleje po jednom roce nebo 15 000 km. Zkušení servisáci vám vhodný interval pro vaše auto doporučí
Brzdovou kapalinu měňte každé dva roky, chladicí nejpozději každé čtyři roky. Po čtyřech letech není od věci vyměnit také olej v převodovce (hlavně té automatické) a diferenciálech. Samozřejmě záleží na vašem celkovém nájezdu. Moc nespoléhejte na to, že bývalí majitelé tohle všechno udělali, protože tabulkové servisní intervaly jsou zpravidla nastaveny tak, aby po prvních majitelích první tři roky leasingu auto nechtělo nic navíc. Všechny ty vícepráce pak zbydou na vás.
První výměnu provozních náplní hned po koupi lze ale ještě rozšířit o další práce. Některým motorům dost pomůže proplach a dekarbonizace. Ty předlouhé dvouleté intervaly způsobují zvýšenou tvorbu kalů a karbonu v oleji, což pak motor doslova ucpává a dusí. Proplach speciálními přípravky na dekarbonizaci udělá divy. Moderním motorům s přímým vstřikováním také dost pomůže dekarbonizace sání, ale to raději svěřte odbornému servisu se zkušenostmi a přípravky, protože to je poměrně velký zásah, kterým se dá také napáchat dost mechanických škod.
Neexperimentujte s náplněmi a používejte pouze oleje a kapaliny doporučené specifikace a vyhovující normy. Stejně tak chtějte jen originální či aspoň prvovýrobní filtry, které zaručují bezvadnou funkci. My víme, že dvacka tady a stovka támhle na celkovém servisu ušetří nějakou tu korunu, ale je na zváženou, jestli chcete své auto trápit nekvalitními díly, které nevydrží a nefungují.
První servis obsahující výměny filtrů a náplní je v závislosti na autě záležitost od zhruba 2 000 Kč klidně k 20 000 korun nebo i přes, pokud ještě měníte olej v automatické převodovce a diferenciálech. „Výměna provozních náplní bývá u ojetin prvním bodem, ale není nutné za ni utratit více, než je potřeba. Postupujte dle dostupných informací a stáří vozidla. Pokud byl poslední servis proveden v autorizovaném servisu, postupujte podle předepsaného servisního plánu. Pokud informace o posledním servisu chybí, nebo nejsou zcela důvěryhodné, doporučuji absolvovat prohlídku v autorizovaném servisu a řídit se jeho doporučením,“ nabádá Karel Starý ze servisních služeb Škoda Auto.
Rozvody, řemeny a další věci
Motor ale nejsou jen olej a filtry. V závislosti na konstrukci rozvodového mechanismu je někdy potřeba pravidelně měnit řemenové rozvody včetně vodní pumpy a kladek. Intervaly se dost různí, mohou být třeba 5 let nebo 90 000 km, ale klidně taky 10 let a 210 000 km. To zjistíte podle VIN čísla auta. Liší se to i podle typu motoru v konkrétním autě. Pokud si nejste jistí nebo to nechcete zjišťovat, doporučujeme nepřekračovat u řemenových rozvodů interval 6 let a 120 000 km.
Pokud má motor rozvody poháněné řemenem, je potřeba ho pravidelně měnit. Obvyklý interval je 6 let nebo 120 000 km, ale bývá i kratší (třeba už 90 000 km). Měnit se musí také řemen pohonu příslušenství. Rozvody jsou ale už odborná práce vyžadující speciální nářadí a přípravky
Pravidelně se také musí měnit řemen pohonu příslušenství, stejně tak další nezbytné komponenty, u zážehových motorů typicky zapalovací svíčky. Tam bývají intervaly rovněž různé a znovu platí, že pokud nemůžete ověřit servisní historii a kilometrový nájezd auta s naprostou jistotou, přistupte k výměně preventivně a začněte tzv. od nuly.
U těch svíček máte aspoň výhodu, že u většiny aut je poměrně snadné je vyndat a zjistit jejich stav. Navíc lze také podle stavu svíček poznat, jestli motor nebere nadměrné množství oleje. Ale tohle by měla být jedna z prvních věcí, kterou budete kontrolovat před samotnou koupí auta.
Opět nejde moc generalizovat, protože sadu rozvodů sice koupíte klidně kolem dvou tisíc korun, ale je s tím dost práce, stejně tak s dalšími věcmi. Nechte si stranou aspoň dalších deset tisíc jako rezervu.
Nezapomeňte na podvozek a brzdy
Už se stalo zvykem, že nikdo nedává do bazaru auto na nových tlumičích, s novými brzdami a nových pneumatikách. Naopak obvykle takové věci ojezdí až na hranu a pak teprve pošle auto do světa. Právě nutné investice do podvozku, které vůbec nebývají levné, jsou častým důvodem, proč lidé auta prodávají. Jenom pozor na to, aby už spodek auta nebyl v havarijním stavu, se kterým vás vyrazí z STK.
Většina kupců ojetin na podvozek zcela kašle a opravy řeší až tehdy, kdy něco definitivně upadne (nebo je vyrazí z STK). Při tom právě unavené tlumiče s vymačkanými silentbloky a rozhozená geometrie jsou naprosto běžný stav vozů s nájezdy přes 100 000 km. Pak se auto hůře ovládá, nadměrně sjíždí pneumatiky a celkově nejezdí tak, jak by mělo
Komponenty podvozku se obvykle nemění v předepsaných intervalech, ale pouze se kontrolují v rámci pravidelných servisních prohlídek. Výjimkou je již zmíněná brzdová kapalina, která degraduje především časem (váže na sebe vodu) a na nájezdu zas tolik nezáleží. Díly podvozku a brzd se opotřebovávají v závislosti na používání auta, takže těžko určit, co budete muset po jaké době a nájezdu měnit. Jsou auta, která mají ještě po 200 000 km původní podvozek pevný jako skála, jiným po třech letech z městské dlažby a kanálů spodek mlátí jako žebřiňák naložený šrotem.
Každý slušně vybavený servis stav podvozku pozná a určí původ pazvuků. Nejčastěji lomozí vymačkané silentbloky, klepou táhla předního stabilizátoru, a běžné je i opotřebení ložisek či kulových čepů. Tam pak samozřejmě záleží na konkrétním typu auta, jestli jsou jednotlivé komponenty rozebíratelné, nebo je potřeba měnit celky. U brzd je to podobné, ale jejich stav poměrně snadno odhalíte už prostým pohledem. Hned je vidět, kolik „masa“ je ještě na brzdových destičkách a jak vypadají kotouče.
„Kvalitní servis dokáže při prohlídce odhalit potenciální neduhy nově zakoupené ojetiny. Prověří auto pomocí originální diagnostiky a zkontroluje stav podvozku, kde se zhodnotí zkušenosti servisních techniků. Autorizované servisy Škoda navíc čerstvým majitelům ojetých vozů nabízí prohlídku zdarma. Tak se můžete o svém voze dozvědět více, případně závady hned nechat odstranit proškolenými profesionály,“ doplňuje Starý ze servisních služeb.
Kalkulovat s investicemi do podvozku je obtížné, protože ty cenové rozdíly mezi jednotlivými značkami a modely jsou opravdu velké. Některé automobilky se aspoň snaží majitelům starších aut vycházet vstříc a motivují je využívat služeb značkového servisu výhodnějšími cenami dílů a práce. Nechte si udělat kalkulaci a uvidíte.
Jestli chcete mít aspoň představu, tak třeba adaptivní tlumiče na nějaké běžné auto stojí klidně čtyřicet tisíc, zatímco standardní vyměníte za necelou čtvrtinu. Kulový čep předního ramene vyjde zhruba na 1 500 korun, rameno stojí kolem dvou tisíc, silentbloky jsou stovkové položky (ale na nápravě jich je několik). Brzdy budou stát 10 až 15 000 korun, ale také klidně čtvrt milionu, pokud máte výkonný vůz s keramickými brzdami. A nezapomeňte ani na pneumatiky. Slušná sada na obyčejné auto stojí deset tisíc. Naskakuje to, ani nevíte jak.
Vyčištění a „deratizace“
Oblíbeným krokem bývá také kompletní vyčištění auta, ale to je záležitost, kterou si nechte až na konec. Nicméně péči o interiér určitě nějaký čas věnujte, ať nejezdíte v cizí špíně. V závislosti na rozsahu prací se kompletní úklid auta včetně tepování sedadel a koberečků může vyšplhat klidně na 5 000 korun, ale pokud máte vybavení (aspoň parní vysavač), zvládnete si auto uklidit i svépomocí.
Věnujte ale také pozornost karoserii a špatně přístupným místům, kde se drží sůl, špína a vlhkost. Vyčistěte pořádně zádveří, namažte zámky a těsnění, udržujte v čistotě odtokové kanálky. I tohle můžete svěřit specializovaným dílnám, které se na čištění dutin a ochranné nástřiky zaměřují. Ovšem i toto je práce, která může stát klidně kolem 10 000 korun na celé auto.
Tady vidíte, že když chcete udělat všechno pečlivě a pořádně, může ten první kompletní servis ojetého auta stát přes 50 000 korun jako nic a to jste vlastně řešili jen spotřební a běžné věci, žádné mimořádné opravy. Obvykle platí, že i udržované obyčejné auto s kompletní historií spolkne hned po koupi tak dvacet tisíc korun.