Hlavní obsah

První poválečná Škoda 1101 „Tudor“ slaví 75. narozeniny

Foto: Škoda Auto

Po uklidnění válečné vřavy druhé světové války se mladoboleslavská Škodovka mohla zase vrátit k mírumilovné výrobě osobních automobilů. Tím prvním poválečným strojem, který začal z výrobních linek sjíždět přesně před 75 lety, se stal pokračovatel úspěšných modelů Popular a Rapid, kompaktní, pohodlný, spolehlivý a ekonomický model 1101. Vy jej ale nejspíš znáte pod jiným jménem…

Článek

Tudor – tato elegantní přezdívka odkazuje na elegantní karoserii dvoudveřového sedanu („two-door“), kterou se Škoda 1101 pyšnila. Nabídka karoserií však zahrnovala i čtyřdveřovou variantu usnadňující nastupování na zadní sedadla, praktické kombi station wagon a dodávkovou verzi s jedním párem bočních oken (obě měly sklopnou zadní lavici umožňující vznik ložné plochy o délce až 1 490 mm). K dispozici byly také otevřené varianty zahrnující jak oblíbené „tudor-kabriolety“ s dveřmi v pevných rámech a stahovatelným textilním dílem střechy, tak i elegantní roadstery.

Foto: Škoda Auto

Nabídka karosářských verzí byla široká, vybrat jste si mohli také čtyřdveřovou variantu nebo praktičtější kombi

Základem všech verzí Tudoru, vyvíjeného potajmu již za druhé světové války, byl tuhý, a přitom poměrně lehký páteřový rám podvozku s nezávislým zavěšením všech kol. Bezpečnost zvyšovala aplikace účinnějšího provedení hydraulických brzd, jízdní komfort umocnily kapalinové tlumiče pérování na přední nápravě. Kombinace výdřevy karoserie, vlněného čalounění a přírodních tlumicích materiálů přispěla k akustické pohodě v interiéru. Zkrátka moderně střižený vůz navržený s citem pro skutečné použití – přesně v duchu automobilky Škoda.

VÍTE, ŽE…

Tudor se chlubil světlou výškou 200 mm, kterou si dnes většinou spojujeme spíše s „drsnými“ moderními SUV. Vzhledem k tehdejším silnicím a místům, kam silnice ještě ani nevedly, to však byla nutnost i pro obyčejné osobáky. To jen až budete zase nadávat na dnešní dálnice…

O pohon se staral benzinový řadový čtyřválec OHV objemu 1 089 cm3 s vyměnitelnými „mokrými“ vložkami válců přímo chlazenými kapalinou a usnadňujícími servis. Jeho výkon 32 koní (23,6 kW) nebyl právě závratný, ale čtyřmetrový kompakt vážící 940 kg dokázal slušně rozpohybovat. Na většinou nepříliš kvalitních poválečných silnicích dosahoval Tudor solidní rychlosti až 100 km/h při zhruba osmilitrové spotřebě.

Foto: Škoda Auto

Tudor se začal vyrábět již před 75 lety, v produkci vydržel až do roku 1952

Mladá Boleslav - Kvasiny - Vrchlabí

První poválečný model by významný i tím, že spojil výrobní závod v Mladé Boleslavi s továrnami v Kvasinách a Vrchlabí. Právě tyto tři závody tvoří i dnes páteř výroby automobilky Škoda.

V roce 1948 přišel na trh modernizovaný model 1102 – na první pohled se lišil například upravenými nárazníky či méně členitou maskou chladiče. Přemístění řadicí páky na sloupek řízení uvolnilo místo pro nohy řidiče i spolujezdce.

Tudor na závodní trati

Tudor se skvěle předvedl roku 1948 při závodu na 24 hodin v belgickém Spa: V náročném klání, které podle tamního zvyku z větší části propršelo, nedojela polovina startujících posádek. Tři Tudory přihlášené tamním dovozcem automobilů Healers však získaly působivé vítězství ve své třídě, když po absolvování 1 972 závodních kilometrů projely cílem v těsném závěsu. K úspěchu jim pomohla i jejich úspornost – díky palivovým nádržím zvětšeným na 55 litrů a „nezávodně“ nízké spotřebě 8,1 l na 100 km (přitom se nijak neloudaly, vždyť dosáhly průměrné rychlosti 82,16 km/h) nemusely ztrácet čas tankováním. Dalších úspěchů dosáhly Tudory po celém světě – na silničních rallye v Polsku, Rakousku, Švýcarsku, ale třeba také v Uruguayi.

Foto: Škoda Auto

Překvapivě úspěšný byl Tudor i v silničních rallye po celém světě. Většinou totiž závodila prakticky sériová auta…

V květnu 1946 byla Škoda 1101 na československém trhu prodávána za 67 700 korun – součástí přitom nebyly pneumatiky, ty totiž byly na poválečném trhu nedostatkovým zbožím. Navíc jste vzhledem k nelehké poválečné situaci museli předložit speciální poukaz opravňující ke koupi nového vozu.

Přesto si své majitele mezi roky 1946 a 1952 našlo 66 904 Tudorů v civilní verzi. Více než 65 % vyrobených vozů přitom zamířilo do zahraničí – k nejvýznamnějším trhům patřilo Polsko, Nizozemsko, Belgie či západní Německo, ze vzdálenějších destinací připomeňme Austrálii, Brazílii, Indii, Jihoafrickou unii či Kanadu (celkem Škoda dodala Tudor do více než sedmi desítek zemí).

Nástupci úspěšných Tudorů se v roce 1952 staly „Sedany“, jak se přezdívalo automobilům Škoda 1200/1201, a o tři léta později „Spartaky“ neboli řada Š 440/445. Vývojovou linii mladoboleslavských vozů s páteřovým rámem podvozku završila populární dvojice Octavia a Felicia, jejichž kariéra skončila před vánočními svátky 1971.

Foto: Škoda Auto

Jméno Tudor se objevilo na konceptu z roku 2002, který se však nedočkal produkce

Jméno Tudor se v moderní historii automobilky Škoda objevilo ještě jednou, na nádherném konceptu dvoudveřového kupé z roku 2002 vycházejícího z modelu Superb první (novodobé) generace. K jeho sériové výrobě však nikdy nedošlo, což nám dodnes přijde líto.

Mimochodem, právě Superb je dalším letošním oslavencem – od jeho představení letos uplynulo 20 let. Ale o něm až příště…

Načítám