Článek
Při pátečním odpoledni mi zazvonil telefon a v něm se ozval zástupce značky Jawa. Dostal jsem od něj srdečné pozvání na sobotní oslavu 90 let Jawy do Týnce, ale hlavně zdůraznění, že bych na této akci určitě neměl chybět – bude se prý ukazovat něco, co zatím ještě nikdy nikdo neviděl. Okamžitě mi tím pádem svitla naděje, že se do Česka snad konečně dostal první exemplář zbrusu nové Jawy, kterou v rámci licenční spolupráce představila indická Mahindra.
Slavit chtělo víc lidí, než by vůbec kdo čekal
Velmi krátce k výročnímu srazu jako takovému. Byť ani sama Jawa v Týnci nepředpokládala žádnou převratnou účast, počet motorek na velkém štěrkovém parkovišti před továrnou byl pozoruhodný. Během dopoledne dorazilo přibližně 900 Jaw a Čezet a parkoviště přímo u vchodu, které bylo vyhrazeno nejzajímavějším kouskům, okupovaly krásné historické stroje z meziválečných let a desítka vzácných jawáckých automobilů. Menší fotogalerii ze srazu, kde se podle odhadů protočily zhruba dvě tisícovky lidí, račte zhlédnout přímo zde...
Teď už ale k vlastnímu vrcholu celé oslavy. Na čestném místě před vchodem do továrny, na speciálním podstavci, stála dlouho očekávaná Jawa z Indie v celé svojí kráse. A rozhodně bylo na co koukat, na čemž jsem se shodl s naprostou většinou návštěvníků. Co jsem stihl zaslechnout z rozhovorů okolo podstavce, prvotní reakce na novinku byly maximálně pozitivní.
Abych se však mohl podělit o detailnější první dojmy, a hlavně o pořádné fotografie, vydal jsem se do Týnce ještě jednou hned v pondělí s fotografem Kubou, nový stroj důkladně prozkoumal a samozřejmě vyzpovídal zástupce značky.
Detaily, které dostávají do kolen
Novinka z indické produkce byla českou Jawou překřtěna na model 300/846. Označení typu 846 vzniklo navázáním na dřívější tradici, kdy byla „osmičková“ řada věnována malým motocyklům se čtyřtaktním motorem. A ti méně znalí by mohli na první pohled klidně říci, že se jedná o původní kývačku vyráběnou v 50. letech, a nikoliv o úplně nový stroj – až tak zůstala nová Jawa věrná původnímu designu.
Naprosto podle originálu je třeba kaplička předního světla (to má mimochodem skutečně skleněný kryt s malým nápisem Jawa), kryty kluzáků vidlic, ale i hluboké blatníky, nádrž nebo kastlíky pod sedlem. Naprosto pozoruhodné jsou ovšem ony drobné detaily. Například víčko nádrže nebo zlatavý tachometr s palivoměrem jsou vysloveně krásné a v zásadě nenajdete prvek, který by nebyl vytvořen přímo Jawě na míru. I na stupačkách spolujezdce nebo na klaksonu najdete alespoň malý nápis Jawa. Se zástupcem společnosti jsme se shodli na tom, že jestli je tu nějaký drobný designový nedostatek, spočívá v trochu obyčejně vypadajících páčkách na řídítkách. Jako celek je ovšem motorka až pozoruhodně dotažená a hezky zpracovaná. I tak je nutné mít na paměti, že se jedná o jeden z prototypů předsériové výroby, takže například zlaté linky na nádrži, které byly u tohoto kusu malované ručně a místy lehce „letěly“, budou u sériových kusů lakované s větší přesností.
Když už se někde objeví nějaký moderní prvek, jako je například přední kotoučová brzda značky Bybre (indická divize značky Brembo) s ABS, je do celku zasazen s maximální citlivostí. Konkrétně třeba přední kotouč je uchycen na středu ráfku, imitujícím buben s chladícími žebry. Zadek nemusí nic imitovat, ten je osazen skutečným bubnem, který jako by Kývačce z oka vypadl.
S podobným jemnocitem je do celkového obrazu zasazen i motor – čtyřtaktní jednoválec se dvěma vačkami a vodním chlazením samozřejmě z principu nemůže vypadat jako původní dvoutakt, ale snaha o věrné napodobení byla maximální. Chlazení kapalinou maskuje motor žebry na válci a hlavě, nechybí tradiční „krytka karburátoru“ nebo perfektně vyvedená boční víka. Vlastně nejrušivějším prvkem je tu vodní chladič, jenže tomu se vyhnout prostě nedalo.
Při objemu 295 kubických centimetrů má motor sympatických 27 koní výkonu a celá motorka váží přibližně 170 kilogramů, takže i zmíněná brzdová soustava s bubnem vzadu naprosto stačí. Díky relativně nízkému sedlu je vcelku věrně zachována i pozice za řídítky, kdy mám při svých 184 centimetrech trochu více pokrčená kolena – holt ani originální Kývačka nebyla nijak veliká motorka a novodobá iterace se jí v tomto drží.
Homologace si pár změn vyžádá
Na první jízdní dojmy jsem si bohužel musel nechat při pondělku zajít chuť. Nejdřív je totiž potřeba, aby nová Jawa z Indie absolvovala nutné homologačně-legislativní kolečko, a to nějakou dobu potrvá. Jak bylo totiž zjištěno z emisních měření provedených v Indii, přesahuje stroj limity pro Euro 4 přibližně o 300 %. Zní to strašlivě, ale zase tak velký problém to není. Vše by měl vyřešit katalyzátor s jiným složením umístěný pod motorem, případně úprava softwaru řídicí jednotky. V ideálním případě by byly potřebné úpravy zaneseny do sériové výroby přímo v Indii, takže by se k nám dostávaly motorky určené pro evropský trh se všemi náležitostmi.
Kdy a za kolik?
Zásadní otázka tedy zní – kdy se k nám začnou nové Jawy z Indie dovážet, a kolik budou stát? Přáním týnecké továrny je, aby byly první zákaznické kusy připraveny pro české motorkáře na začátek sezóny 2021. Že je to pozdě? To se může na první pohled zdát, ale vězte, že je to vlastně první možný termín. Motorku je potřeba připravit na homologaci a následně homologovat, což je legislativní proces, zabírající hromadu času. Do toho v Indii ještě vlastně ani nenaběhla sériová výroba a samozřejmě je potřeba také připravit servisní zázemí a zaškolit mechaniky na dosud neznámou techniku.
Trochu neznámou zůstává v tuto chvíli i cenovka. Jawa by se ráda vešla pod hranici 150 000 korun, což by znamenalo, že by nová Jawa 300/846 byla o něco dražší, než je v dané kategorii standardem, ale nejednalo by se o nijak propastný rozdíl.
Důležité je, že se Jawa 300/846 jeví jako produkt, který je plnohodnotnou Jawou a výrobce i fanouškovská základna se za něj mohou hrdě postavit. Dosavadní řada 350 OHC na čínských základech nebyla vysloveně špatná, ale nová indická produkce je přece jenom o dost dál, nemluvě o tom, že i z historického pohledu má Jawa v Indii silné jméno a propojení. A tak fakt, že není motorka vyrobená u nás, vlastně nemusí nijak vadit. Po prvním setkání jsem z Týnce odjížděl s pocitem, že tentokrát jsme na opravdu dobré cestě a jestli Jawu konečně něco vyšvihne zpátky na výsluní, bude to právě spolupráce s Indií. Držíme palce.