První dojmy: Audi Q3 Sportback je hlavně o padající zádi

Nelze se divit tomu, že odezva dalších prémiových automobilek na sebe nenechala dlouho čekat. Zásadním příchodem do poměrně čerstvého rybníka je loňská Audi Q8, která právě nyní dostala i menší sestřičku. Ta nenese své vlastní označení, ale přidružuje se ke kompaktnímu SUV Q3, k němuž přidává podtitul Sportback. A i když je novinka především o padající střešní linii, nejde pouze o ni. Coby první čtyřválec totiž přijíždí s mild-hybridním pohonným ústrojím, využívajícím elektrickou palubní síť o napětí 48 V.

O pohonech ovšem až za chvíli, neboť první dojem je právě o již zmiňovaném vzhledu. Q3 Sportback na první pohled nezapírá svůj původ v klasické Q3. Příď je stejná až na orámování velké mříže chladiče, dodávané pro Sportback standardně v černé barvě. Střecha ovšem přišla o lišty nosičů a v zadní části silueta auta plynule padá. Zadní D sloupek je zkosen pod ostrým úhlem, čímž se úplně poslední okénko bočního zasklení protáhlo do špičky, směřující k zádi. Víku zavazadelníku nechybí výrazný střešní spojler a samotná zadní maska má o něco agresivnější tvarování s výraznějším zadním nárazníkem.

Vzato striktně v rozměrech, Sportback je oproti Q3 o 29 milimetrů nižší, ale vlivem změn na zádi o 16 mm delší při zachování rozvoru i šířky. Zajímavostí je, že objem kufru zůstal se základními 530 litry nedotčen, ale je oproti klasické Q3 trochu jinak tvarován – zatímco v Q3 má kufr tvar téměř pravidelné krychle, Sportback jej má nižší a delší. Padající střecha se však nedotýká jen kufru, ale i prostoru nad hlavami zadních pasažérů. Jejich prostor však naštěstí nebyl omezen nijak dramaticky a vykrojení ve stropnici znamená, že se i se svými 184 centimetry vzadu zcela v pohodě posadím.

U dalších částí interiéru není moc co řešit. Jsou stejné jako u Q3, což znamená velmi pěkné zpracování, špičková příplatková sportovní sedadla a některé styčné plochy z Alcantary, která je velmi příjemná na dotek. Co do technologií, ani tady nedochází k zásadním změnám – ve Sportbacku dostanete velký displej před řidičem, nahrazující klasické budíky, kompletní sadu jízdních asistencí a další zástup možných výbav.

Teď ale konečně k motorům, převodovkám a pohonům. Paleta motorizací Sportbacku vychází samozřejmě z klasické Q3, takže jsou k mání benzinové čtyřválce 1.5 TFSI a 2.0 TFSI o výkonu 150 a 230 koní, stejně jako naftový čtyřválec 2.0 TDI o výkonech 150 nebo 190 koní. Základní motorizace mohou mít manuální převodovku, případně pak sedmistupňový automat, který je pro silnější motory ve standardu.

Důležitá je však druhá varianta motoru 1.5 TFSI, která dorazí na trh krátce po uvedení. Ačkoliv má psaný stejný výkon jako základní verze, dostane do vínku zmíněný mild-hybridní systém s napětím 48 V a řemenovým startér-generátorem. Během brzdění umí pak vůz rekuperovat, čímž šetří brzdy a nabíjí malou li-ion baterii o kapacitě 9,5 Ah, umístěnou pod sedadlem řidiče. S naspořenou energií může potom generátor pomáhat autu při rozjezdech (krátkodobě umí poskytnout 12 koní a 50 Nm točivého momentu), a umožňuje také „plachtění“ na neutrál při vypnutém motoru v rychlostech mezi 40 a 160 km/h. Systém stop-start, vypínající motor na světlech, se navíc aktivuje už při dojezdu v rychlostech pod 22 km/h. 48V mild-hybrid v kombinaci s motorem 1.5 TFSI využívá Q3 Sportback jako první, nicméně lze předpokládat, že klasická Q3 bude v dohledné době následovat.

S mild-hybridní verzí jsem se během první dynamické testovací jízdy bohužel nesvezl, ale měl jsem možnost vyzkoušet silnější dvoulitrové motory – tedy 2.0 TFSI a 2.0 TDI, které byly k mání s automatickými převodovkami, a stály na adaptivních podvozcích. Nutno podotknout, že jízdně oproti Q3 prakticky žádný rozdíl poznat není, což ovšem není na škodu a ani by to nebylo žádoucí. K jízdnímu projevu Q3 platí, že umí být velmi solidně pohodlná, ovšem doporučuji zůstat u menších kol o velikosti sedmnáct nebo osmnáct palců, a nenechat se zlákat vzhledem atraktivních dvacítek. Ačkoliv je pravda, že adaptivní podvozek v komfortním režimu i velká kola s nízkou gumou velmi dobře skryje.

Byť byl jeden z testovaných motorů benzinový a druhý naftový, v jejich jízdním charakteru je vidět určitá podobnost. Samozřejmě, že je naftový agregát trochu hlučnější a na oplátku zase méně žere, ale způsob, jakým motory podávají svá maxima točivého momentu ve středních otáčkách, je vážně docela podobný. Na základě zkušeností z jízd na silnicích kolem Basileje, kde první setkání s autem probíhalo, bych vytkl snad jen chování automatických převodovek. Ty se kvůli spotřebě snaží držet motor vždy co v nejnižších otáčkách a spíš, než aby při sešlápnutí plynu podřadily, nechají agregát, aby táhl auto točivým momentem. Ve městě to nevadí, ale mimo město může kvůli tomuto nastavení Q3 působit přece jenom trochu líně. Naštěstí stačí přepnout převodovku do režimu S a podřazování a práce s otáčkami je hned o mnoho živější

Jak už padlo výše, Q3 Sportback je v první řadě karosářskou verzí klasické Q3. Oproti ní sice nabídne čtyřválec s mild-hybridem, ale i ten do základního modelu dorazí. Sportback tedy zvolíte hlavně pro dravější vzhled a je dobrou zprávou, že za něj nijak dramaticky nepřiplatíte. Konkrétně se základní ceny liší o 53 tisíc korun (základní Q3 začíná na 870 tisících, za Sportback pak dáte 923 tisíc), což se v záplavě dalších příplatkových položek docela snadno ztratí.