Hlavní obsah

Provoz v Jižní Koreji - V čem se liší a co se tam dá potkat?

Foto: Archiv Garáž.cz

Do Jižní Koreje se asi každý z nás nepodívá, ale jeden z vás měl to štěstí a tamní provoz ho natolik zaujal, že fotil a psal své poznatky. Pokud vás tedy zajímají motoristické dojmy z opačného konce světa, začtěte se do článku od Jirky Dohnala o tamním provozu.

Článek

Do Jižní Koreje jsem se dostal poprvé v mém životě a samozřejmě existuje spoustu řečí o tom, že v této zemi na nic jiného než Hyundaie a Kie nenarazíte, ovšem byl by omyl si toto myslet! Ze začátku jsem se opravdu obával, že mne zde nic, co se týká automobilů, nepřekvapí, ale již při prvním okamžiku, kdy jsem opouštěl Mezinárodní letiště v Incheonu, jsem si tuto myšlenku vyvrátil. Ano, nejběžnější vůz zde byla Hyundai Sonata a Genesis, což ovšem nejsou špatná vozidla, ale velice hojně se zde objevovali BMW 5. řady F10 a G30, popř. Mercedesy řady E (W212). Při odjezdu na letiště se ovšem hodně začaly objevovat americké automobily Ford Explorer poslední generace, Cadillacy SRX nebo dokonce Lincoln MKZ. V centru města jsem dokonce poprvé v životě viděl Lincoln Continental pro rok 2017. A bylo mi divné, že jich je tam celkem mnoho. Je to z toho důvodu, že tyto vozy se vyrábí v Číně, kde jsou rovněž americké vozy velmi populární, a tak pořizovací cena není tak vysoká, krom opravdu ještě amerických vozidel, jako je Chevy Camaro nebo Ford Mustang (oba exempláře jsem potkal po jednom).

Foto: Archiv Garáž.cz

I přesto, že se Korejci nemají moc rádi s Japonci, tak japonských vozů tam nejezdilo úplně málo. Nejhojnější zde asi byl Lexus NX či ES, Toyota Camry/Prius či Nissan Altima. Překvapila mne i přítomnost Infiniti G37 či EX, ovšem kupé typu Nissan 370Z nebo samotné G37 zde chybělo, dokonce i Subaru jsem zahlédl pouze jedno, a to Outback - škoda!  Z evropských vozů zde byl hodně zastoupen VW Golf, Tiguan a Passat B7 americké specifikace, Range Rover Evoque, Mini Countryman/ Paceman, BMW 5. a 7. řady, či Audi S8. Zajímavé bylo spatřit i Porsche Cayenne, 911tky, či jednoho Boxstera. Co ovšem bylo celkem neuvěřitelné, že se zde objevovali Peugeoty 307 či 3008 či dokonce i jedna 206CC.

Foto: Archiv Garáž.cz

Korejci mají cizí vozy rádi a velmi si jich cení, proto jich zde na můj vkus zde bylo až příliš, ale pojďme si říct něco o korejských vozech a o některých jejich zákonech. První, čím bych asi začal, je stáří vozidel! Ano, stáří zde v průměru nepřekročilo 5-10 let (nejstarší vůz jsem potkal BMW E34, Mercedes W201 a Passat B3). Je to z toho důvodu, že průměrná rodina obměňuje vůz po zhruba 5-ti letech a jejich vůz jde na ekologickou likvidaci a zpětně dostanou slevu na nové auto . Což je trochu škoda, protože jsem se těšil, že uvidím Hyundai Pony z 80. let, ovšem bohužel, tento vůz kvůli tomu téměř vyhynul. Co je v Jižní Koreji kámen úrazu, tak tuning! Tuning je tam totiž oficiálně protizákonná věc a zájemce o úpravy je nucen zažádat o speciální povolení na úpravu daného vozu (proto jsem potkal pouze jeden upravený Hyundai Veloster od AEM). Další zajímavostí bylo zbarvení vozů. V Soulu jsem totiž nespatřil žádná jiná vozidla (krom speciálních či upravených verzí) než bílá, stříbrná, šedá a černá. Je to z toho důvodu, že Korejci na sebe nechtějí upozorňovat a snadněji se tam tyto vozy prodávají. Další velké překvapení je, že většina vozů měla dieselový motor. Je to z toho důvodu, že litr nafty tam stojí 900 wonů, což je 90 US centů, to odpovídá nějakým 24 korunám, což je už zajímavá cena. Za to litr benzínu (natural 95) stál 1362 wonů, což je 1.3 US dolllarů, a to odpovídá nějakým 36 korunám, to už je „raketa“ i na evropské poměry!

Foto: Archiv Garáž.cz

Na závěr bych něco napsal o samotných korejských vozech. Nejčastější korejský vůz zde byl Hyundai Sonata v oranžových barvách taxi či obyčejných verzí. Lidé o něco bohatší jezdili v Hyundai Genesis poslední generace výhradně černé barvy. Překvapen jsem byl dlouhou limuzínou Hyundai Equus, což je celkem zajímavý vůz a je škoda, že není v Evropě k dostání. Zaskočen jsem byl i dlouhým a luxusním MPV KIA Carnival, který mi velmi připomínal nový Chrysler Pacifica nebo Dodge Caravan, opět veliká škoda, že není k dostání v Evropě! Ssangyong rozjel svoji výrobu naplno, a tak bylo běžné spatřit nové Korando či Tivoli, velmi zajímavá a neokoukaná auta, ovšem spolupráce s Mahindrou z nich dle mého názoru nedělá spolehlivé auto jako například starý Rexton nebo Musso, kterých tam bylo rovněž mnoho (rozdíl mezi evropským a korejským Rextonem je velmi obrovský, škoda že se Evropa nedočkala tak bohaté výbavy jako Rextony v Koreji). Překvapením bylo, že Ssangyong vyrábí také dlouhý sedan jménem Chairman!  S benzínovým V6 se jedná o zajímavý vůz a k vidění jich bylo nespočet. Další korejskou značkou je Samsung. Veškeré Renaulty, jako je Fluence, Latitude, Talisman, Kaptur či Koleos se v Koreji vyrábí pod značkou Samsung s ještě ohavnějšími názvy např. SM3, SM6 atd… s originálními motory dCi/Tce. Dokonce mě překvapilo, že Samsung licenčně vyráběl Nissana Altimu generace 2006 (stačí přehodit znáčky, a máte „origo“ Nissan Altimu) s originálním 3.5l V6.

Foto: Archiv Garáž.cz

Hlavní město Soul je velmi zajímavé město s geniální infrastrukturou a ulicemi podobné těm americkým, obecně město Soul je hodně „americké“.  Vozový park nejednoho Evropana překvapí a vyvrátí řeči o strohosti! Kdo uvažuje o výletu na Dálný Východ a ještě neví, jestli Japonsko nebo Jižní Koreu, tak bych doporučil Jižní Koreu z důvodu, že oproti Japonsku je celkem neznámá a traduje se o ní spoustu věcí, které ani nejsou pravda.

Jiří Dohnal

Načítám