Článek
BMW se netradičním tvarem čelní masky pochlubilo ve svém programu BMW Classic, kde odhalili podobu konceptu sedmičkové řady z devadesátých let s podobnými proporcemi, na jaké jsme (tedy alespoň část z nás) zvyklí v současnosti, zejména u BMW řady 4 série G22.
I v interiéru je řada designových prvků, které známe z dnešní produkce
Na designu tohoto prototypu spolupracoval také dnes už designérský veterán Džodži Nagašima, zodpovědný za oblíbené modely jako BMW 3 generace E36 nebo sporťák Z3. Tehdy to prý bylo součástí jakési studie budoucích rodinných sedanů, tedy především řady 3, 5 a 7. Dá se tedy s trochou nadsázky říct, že tento vůz předpověděl design budoucích vozů z Bavorska.
Tento prototyp sedmičkové řady je často označován pod zkratkou ZBF („Zukunft BMW Familie“ neboli „Budoucnost rodiny vozů BMW“) a byl ve skutečnosti dokonce o kus větší než tehdejší (a dodnes velmi půvabná) „sedmička“ generace E38. Nicméně design vozu – ledvinky připomínající velké nozdry nevyjímaje – byl v té době považován za příliš odvážný a nápadný. V BMW se tak vydali decentnější cestou.
Z profilu potom koncept ZBF hodně připomíná pozdější E65, zejména svou linií oken. Zajímavé však je, že ZBF má zasouvací kliky dveří a místo zpětných zrcátek jsou kamery – dvě aerodynamické finesy, které se dostávají do produkce teprve nyní, téměř o tři dekády později.
Všechny panely karoserie dostaly svůj tvar v karosárně v Itálii, jsou tedy vyklepávané hezky postaru ručně. Ostatně možná i to je důvod, proč tu není žádné „prolínání ploch“, designový prvek tolik oblíbený u dnešních BMW, kterým designéři vůz opticky odlehčují. Jedinými ozdobným prvkem tak jsou chromové linky na boku, které designér shledal vhodné vzhledem k dlouhému rozvoru a charakteru auta. Vůz potom jezdil na tehdy poměrně velkých 19palcových kolech se zakázkovými pneumatikami.
Dalším dnes už používaným designovým prvkem se můžeme pokochat v interiéru – obrazovka infotainmentu je sice na dnešní poměry až komicky malá, ale i přesto je propojena s ovládacími prvky na středovém tunelu – tak, jako jsme zvyklí dnes. Dalším důkazem, že vůz předběhl dobu, je výdech ventilace, který se táhne po téměř celé šíři palubní desky.
BMW dělá trochu tajnosti ohledně pohonu, ale nečekejte nic nadpozemského – my bychom vsadili na poměrně logickou volbu, tedy 5,4l V12 právě tehdejší sedmičkové řady, což by znamenalo výkon 326 koní a 490 Nm točivého momentu, hodnoty adekvátní vůči autu podobného ražení.
I přes všechny informace, které BMW poskytlo, je tento prototyp opředen tajemstvím. Designér Nagašima tvrdí, že tehdy v 90. letech byl koncept a celá myšlenka této „futuristické“ řady 7 přijat dobře, ale z nějakého byl vývoj zastaven. Proč, to se bohužel zatím nevím, a to i přesto, že řada designových prvků se dostala do sériové výroby.