Článek
Toyota Supra. I lidem, kteří se o auta vůbec nezajímají, to jméno něco říká. Ti znalejší se s vámi možná budou dohadovat, že Nissan Skyline GT-R byl lepší. Ale obě auta měla něco do sebe. Obě byly filmovými hvězdami. A oběma stačily minimální úpravy, a výkon šel rázem skokově nahoru – aniž by to mělo negativní vliv na spolehlivost. Možná proto si je tuneři po celém světě tak oblíbili. A možná proto je dnes takový kumšt najít auto v originálním stavu.
To bychom měli jeden důvod neustále rostoucích cen Supry, potažmo Skylinu. Nás dnes ale zajímá první jmenovaný vůz, protože se začátkem března vydražil černý kus ve verzi Twin Turbo a s manuální převodovkou za těžko uvěřitelných 173 600 dolarů. V řeči českých peněz jsou to necelé čtyři miliony.
Supra byla na svou dobu velmi povedené a pokrokové auto. Vlastně ještě v době, kdy už se nevyráběla, byla mezi kompaktními sporťáky stále velkým hráčem. Začněme na povrchu. Nadčasový design byl kupodivu zároveň velmi aerodynamicky shovívavý s koeficientem odporu vzduchu 0,32, což je hodnota, která ještě velmi nedávno byla slušná, natož v roce 1993, kdy Supra poprvé opustila bránu fabriky v japonské prefektuře Aiči.
V přeplňované verzi s výkonem 280 koní vystartovala na stovku za 5,6 s, což je dodnes slušný výkon. Existují ale důkazy, že Supra byla schopná se v této disciplíně vejít i pod 5 sekund – částečně proto, že se později zjistilo, že motor Supry nedával 280 koní, jak tehdy zněla gentlemanská dohoda v Japonsku, ale spíš něco mezi 320-330 koni výkonu. Supra sice byla těžší než soudobá poněkud anorektická Mazda RX-7, ale doháněla to hrubou silou. Zároveň nebyla ani tak těžká jako baculaté Mitsubishi 3000GT.
Zajímavý byl taky způsob, jakým Supra výkon servírovala. Turbodmychadla spínala sekvenčně, tedy jedno po druhém, a ne paralelně, jak je to běžné. V praxi to znamenalo lepší „zátah odspodu“ a lineárnější nástup výkonu. Uměla i brzdit. Díky systému ABS inspirovanému v F1 dokázala z rychlosti 70 mph (113 km/h) zastavit na 45 metrech, to zaznamenal americký magazín Car and Driver, a tento rekord překonalo kupodivu až Porsche Carrera GT v roce 2004 – o jeden jediný metr.
Možná si získala fanoušky designem, možná pokročilou technikou, a bezpochyby hodně dělá i hlavní role ve filmu Rychle a zběsile. Dost možná na srdce fanoušků taky zapůsobil fakt, že její výkony byly spičkové i po skončení výroby – a nemusí se za ně stydět ani dnes. Tento konkrétní kus ve verzi Targa byl podle dostupných informací koupen jako nový v USA ve státě Illinois, kde najezdil zhruba 6 000 mil (necelých 10 000 km), a pak auto bylo ve Švýcarsku. Za 25 let existence najezdilo 11 200 mil, tedy jen 18 tisíc kilometrů, které jsou navíc podle všeho poctivé. Přidejte si k tomu zachovalý a originální stav, manuální převodovku, a máte recept na dokonalého jednorožce, za který fajnšmekři neváhají utratit miliony.