Hlavní obsah

Proč v garážích záchranářů stojí malé i velké sanitky?

Foto: Jan Majurník

Tušíte, jaké funkce mají velké i malé sanitní vozy a jaký je mezi nimi rozdíl?

Klasické sanity znáte asi všichni a mnozí z vás si určitě vybavují, jak kdysi byly na výjezdy nasazovány škodovky 1203, zatímco dnes po silnicích létají moderní mercedesy nebo volkswageny. Jenže proč vedle tradičních velkých ambulancí stojí v garážích záchranářů také osobní auta s majáky, převážně SUV?

Článek

Když se řekne sanitka, tak si mimo slavného českého seriálu vybavíte nějakou žlutou pojízdnou krabici s majáky a posádkou profesionálních zdravotníků. Jenže své veledůležité místo mají v integrovaném záchranném systému také speciální osobní auta, dost často SUV. Víte, proč?

Foto: Jan Majurník

Odkud vše víme? Byli jsme totiž vyzvídat na jedné výjezdové základně Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje

Abychom vás správně uvedli do technické problematiky, sanitní vozy se dělí na dvě skupiny, a to na velké (většinou dodávky) a malé (převážně SUV).

Právě tato speciální osobní auta, kterým se mimochodem přezdívá „ervéčka“, zajišťují dopravu lékaře na místo určení, kam často míří rovněž tradiční sanitní vozy s vycvičenou posádkou.

Tomuto postupu se říká setkávací (rendez-vous) systém, což není nic jiného než moderní způsob organizace práce lékařů záchranné služby. Dnes je totiž efektivní, aby doktor fungoval zcela samostatně a byl na místech jen tehdy, pokud ho pacienti skutečně potřebují (cirka 20 % případů).

Foto: Jan Majurník

Malým lékařským sanitám se v setkávacím (rendez-vous) systému říká „ervéčka“, a to z důvodu, že se spolu se záchranáři potkávají zpravidla až na místě zásahu

Zdravotnické vybavení sanitních vozů přesně stanovuje legislativa, tedy i posádka „ervéčka“ je schopna poskytnout pacientovi stejnou přednemocniční intenzivní péči, jako kdyby na místo dorazila nejprve klasická velká dodávka. Lékařský vůz není akorát přizpůsoben pro transport postiženého.

Z jeho nejzajímavější přítomné výbavy pak jmenujeme například přístroj pro plicní ventilaci, přenosný ultrazvuk, monitorovací techniku, kyslík, medikamenty a další pracovní pomůcky.

Foto: Jan Majurník

Malé sanity mají obdobné vybavení jako ty velké

Po Královéhradeckém kraji jezdí lékaři záchranky nejčastěji v Kodiaqu, nicméně v záloze pracují modely Yeti či Touareg. V oblastech Kraje Vysočina lze potkat třeba Kiu Sportage nebo Hyundai iX35, zatímco v Praze Mercedes-Benz GLE. Zvláštní mobilní složkou jsou takzvaní inspektoři provozu, pomáhající všude tam, kde je zrovna potřeba. Ti hradečtí ke své práci využívají Octavii Scout.

Foto: Jan Majurník

V Královéhradeckém kraji můžete potkat Octavii Scout, ve které jezdí takzvaní inspektoři provozu

Motory versus rotory

Velké sanitní vozy tedy disponují přepravní kapacitou pro pacienty a jejich posádky tvoří záchranářské týmy, případně doplněné ještě o doktory. Složení zdravotnické výbavy je zde opět určené zákonem, tedy obdobné jako malých „evréček“.

Z hlediska provedení se zpravidla bavíme o upravených autech dodávkového typu, tedy nejčastěji o modelech Volkswagen Transporter, Mercedes-Benz Sprinter nebo Ford Transit. V rámci velkých ambulancí lze narazit i na běžné osobáky vylepšené speciální zadní nástavbou.

Foto: Jan Majurník

Velké sanity jsou povětšinou přestavěné volkswageny, mercedesy nebo fordy

Většina moderních (malých i velkých) sanitek je vybavena nezávislým topením, dvěma autobateriemi a předehřevem motoru. Podle zkušeností z Královéhradecka je životnost zásahových vozů asi 200 tisíc kilometrů, pak se vyplatí pořídit nové. A že jde o pravidelné obměny, dokazuje rovněž fakt, že v předmětném kraji namotají řidiči sanitek celkově více než 1,7 milionu kilometrů za rok.

Povšimněte si přídavných tabletů či počítačů v interiérech jednotlivých automobilů. Do těchto nejen navigačních zařízení putují bezprostředně po přiděleném výjezdu všechna dostupná data včetně cílové adresy.

Foto: Jan Majurník

Interiéry sanitních vozů jsou technicky uzpůsobeny pro zásahy

Jestliže jde medicínsky o velmi závažný případ nebo se postižený nachází v nepřístupném terénu, mohou záchranáři vyměnit spalovací motory za rotory a na místo události dorazit rychleji vrtulníkem. Ten lze vnímat jako létající sanitku, doplněnou některým vybavením navíc.

Foto: Jan Majurník

Vrtulník je létající sanita, doplněná o výbavu navíc

Svižně a moderně

Na závěr jsme ještě sondovali, jakou mají královéhradečtí odborníci zkušenost s celoevropským tísňovým systémem eCall. Jelikož jde o novou službu, nejsou prý zatím k dispozici dostatečně relevantní data, tedy ani není možné objektivně zhodnotit reálný přínos této technologie.

Foto: Jan Majurník

Velké sanity disponují přepravní kapacitou pro pacienta, tím se vlastně liší od těch malých

A co se chystá do budoucna? Téměř všechna republiková střediska řeší periodickou obnovu vozového parku, kontinuální vylepšování vnitřních přestaveb a praktické aplikování nově získaných inovací, často inspirovaných také zkušenostmi ze zahraničí.

Jako české obyvatelstvo můžeme být celkem klidní, protože pro nás v případě ohrožení přijedou poměrně svižná a moderní vozidla. V takovém Rusku jsou oblasti, kde má sanitní buchanka akční rádius i 300 kilometrů, a to znamená několikahodinové dobrodružství.

Naši borci ve svítivých mundúrech mají v současné době trochu napilno, takže proto chceme na vás řidiče apelovat, abyste blikajícím ambulancím vždy umožnili co nejrychlejší průjezd. Děkujeme.

Na vzniku článku se rovněž podílel Ivo Novák, tiskový mluvčí a záchranář Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje.

Načítám