Proč mají některá auta výfuk vlevo a jiná vpravo?

Určitě jste o tom už taky přemýšleli – podle čeho automobilky určují, jestli vyvedou výfuk na pravé, nebo levé straně zádi auta? Je to kvůli nařízení, technice, zvyku… nebo si prostě hodí korunou? Zajímavostí kolem výfuků je však ještě mnohem víc a my vám je rádi rozkryjeme!

U většiny aut je koncovka výfuku vyvedena buď na pravé, nebo levé straně. Její pozici neurčuje žádné nařízení ani norma, každá automobilka si ho stanovuje sama podle svého. Někdy se snaží ho umístit na opačnou stranu od chodníku, podél kterého auta jezdí (evropská auta ho proto mívají obvykle vlevo), jindy ho směřují na opačnou stranu, než sedí řidič (kvůli nižší hlučnosti a aby se spaliny nemohly vracet otevřeným okýnkem zpátky do kabiny).

Jenže někde se jezdí vpravo a jinde vlevo a přizpůsobovat kromě kabiny ještě výfukové potrubí by bylo příliš nákladné. Většinou tedy směr vedení výfukového potrubí diktují technické náležitosti, tedy umístění všech komponent pod podlahou auta – koncepce pohonu, konstrukce zavěšení, brzdové vedení, umístění nádrže a další.

Je to prosté – čím větší motor, tím víc produkuje na maximální výkon spalin, proto potřebuje propustnější výfukové potrubí. Městským mrňousům tak stačí jedno tenké brčko, rychlá sportovní auta zase potřebují tlustou rouru nebo lépe víc užších koncovek. Konkrétní počet koncovek není jednoznačně definovaný – většině aut stačí dvě, ale některá sáhnou i po čtyřech (lichý počet se vyskytuje jen velmi výjimečně). Rozhoduje o tom nejen konstrukce, ale také požadovaný zvuk a design (čtyři jsou víc než dvě, to je jasné). Designové důvody také diktují pozici uprostřed, která připomíná závodní auta – u nich to však má praktický smysl.

Koncovky schované pod zadním nárazníkem a zahnuté do země si vynutily starší dieselové motory, které ještě nedávno dost nevábně kouřily (dnes už se to vyskytuje jen u starých pleček, případně tak poznáte auta s vyjmutým filtrem pevných částic nebo katalyzátorem) – jejich záď díky tomu nebyla pokrytá sazemi jako komín uhelné elektrárny. Dnes jsou motory nesrovnatelně čistější, zvyk zahnutých koncovek však přetrval.

Zcela bez výfuků se obejdou pouze čisté elektromobily. Všechny možné hybridy už spalovací motor mají, takže výfuk nutně potřebují, i když ho často dovedně skrývají, aby podpořily dojem bezemisního provozu. Zajímavé je, že i u běžných vozů se spalovacími motory jsou koncovky výfuků často dovedně ukryté a odhalíte je, až když se sehnete a nahlédnete pod zadní nárazník – automobilky se totiž v současném ekologickém ovzduší začaly stydět, že jejich auta vůbec nějaké spaliny produkují, a snaží se je tak maximálně zamaskovat.