Kdy vám může policie zadržet řidičský průkaz?

Zadržení řidičského průkazu není novinkou, jedná se o velmi často užívaný institut ze strany policistů, u něhož bohužel často dochází k jeho nadužívání. Policisté si totiž tento ochranný institut pletou se sankcí za přestupek, kterou ale může uložit pouze příslušný správní orgán ve správním řízení. Princip je přitom zřejmý – ochránit ostatní účastníky silničního provozu od možného nebezpečí tím, že se osobě, která je – ať už fyzicky či právně – nezpůsobilá řídit vozidlo, zabrání v jeho dalším řízení. Konkrétně tak jde o přísně vymezený okruh situací.

A) je podezřelá, že bezprostředně předtím zavinila dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví (§118a odst. 1 písm. a). - V tomto případě je diskuze poměrně nadbytečná a lze se shodnout na tom, že jestliže řidič způsobí vážnou dopravnou nehodu, je jeho způsobilost bezpečně řídit vozidlo pravděpodobně snížena. Nemusí to tak být, a proto je třeba zdůraznit, že zadržet řidičský průkaz je oprávněním policisty, nikoliv jeho povinností.

B) ujela z místa dopravní nehody, na které měla bezprostředně předtím účast a kterou byla povinna oznámit policii (§118a odst. 1 písm. b). - Jistě je nutné potrestat osobu, která spáchala přestupek tím, že ujela z místa dopravní nehody. V souvislosti se zadržením ŘP ovšem vyvstávají dvě otázky:

1. Je taková osoba nezpůsobilá řídit vozidlo?

2. Byla by v případě, pokud by v řízení pokračovala, ohrožena bezpečnost silničního provozu?

Typickým případem by byla nehoda na parkovišti při parkování, kdy nedošlo ke zranění, jen škodě na majetku. Jestliže se tedy na ni nevztahuje předchozí odstavec, anebo jeden z následujících, jedná se o typické ustanovení, které má nikoliv ochranný, nýbrž sankční charakter, což je v rozporu s principem této úpravy.

C) je podezřelá, že požila alkoholický nápoj nebo užila jinou návykovou látku během jízdy (§118a odst. 1 písm. c). – Typický případ, stejně jako u dalšího písmene D).

D) je podezřelá, že řídila motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky (§118a odst. 1 písm. d). Je jednoznačné, že osoba podnapilá nebo pod vlivem drog za volant nepatří a její řízení vozidla způsobuje ostatním účastníkům silničního provozu hrozbu bezprostředního nebezpečí. Na druhou stranu, toto ustanovení (opět) poskytuje policistům velmi široký prostor pro uvážení, zda řidičský průkaz zadržet či nezadržet. Ovlivněná návykovou látkou totiž (podle způsobů zjišťování této skutečnosti metodami používanými PČR) může být osoba, která nadýchá 0,25 ‰ alkoholu v dechu. Anebo osoba, která před třemi týdny vykouřila cigaretu marihuany, kdy tester zareaguje na pozůstatky této látky ve slinách testované osoby. Není předmětem článku hodnotit právní úpravu skutkové podstaty přestupků souvisejících s návykovými látkami. Přesto by rozhodnutí, zda řidičský průkaz zadrží či nikoliv, měl policista činit na základě úvahy, zda je dotčená osoba způsobilá či nezpůsobilá řídit vozidlo, nikoliv na základě podezření, jakého přestupku se dopustila. Protože zadržení řidičského průkazu nemá suplovat sankci za jakýkoliv přestupek. Opačný přístup by byl v přímém rozporu s právem na spravedlivý proces, který je zaručen Listinou základních práv a svobod a zákonem o přestupcích.

E) se přes výzvu policisty odmítla podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem (§118a odst. 1 písm. e) nebo jinou návykovou látkou (§118a odst. 1 písm. f) – Jedná se o případ, kdy se řidič odmítne podrobit jak orientačnímu testu, tak testu spočívajícímu v odběru biologického materiálu (krve). V takovém případě by měl policista opět posoudit, zda je dotyčná osoba způsobilá či nezpůsobila dále řídit vozidlo.

F) řídila motorové vozidlo, aniž by byla držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel (§118a odst. 1 písm. g). Účelem tohoto ustanovení je chránit ostatní účastníky silničního provozu před nebezpečím, které jim může způsobit osoba, která řídí vozidlo, aniž by k tomuto měla řidičské oprávnění. Jedná se o osoby, které buď oprávnění doposud nezískaly a řídí tak vozidlo, k němuž je nutné mít řidičské oprávnění pro jinou skupinu, než kterou disponují, anebo o osoby, které o řidičské oprávnění přišly např. v důsledku zákazu činnosti, a sice dosažením 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče nebo pozbytím zdravotní způsobilosti. U druhé skupiny je zřejmé, že zadržení řidičského průkazu policistou napravuje protiprávní stav, který dotčená osoba způsobila tím, že řidičský průkaz neodevzdala, ač k tomu měla povinnost. Zadržení řidičského průkazu je tak v tomto případě zcela legitimní a dalo by se říci, že v tomto by naopak policista prostor pro uvážení mít neměl a řidičský průkaz by takové osobě měl zadržet v každém případě. Pokud se ale jedná o první skupinu, tj. osoby, které řídily vozidlo, pro které nedisponují příslušnou skupinou řidičského oprávnění – tedy například řídily silnější motocykl, ač disponují oprávněním pouze pro slabší obsah a výkon motocyklu – nespatřuji důvod, proč takové osobě zadržet řidičský průkaz. Taková osoba se bezpochyby dopustila přestupku, za který hrozí jedna z nejzávažnějších sankcí podle silničního zákona. Nespatřuji však důvod, proč takové osobě bránit v řízení všech vozidel do doby, než věcně a místně příslušný správní orgán rozhodne o její vině či nevině.

G) řídila motorové vozidlo, přestože jí byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. V takovém případě je opět beze sporu, že zadržením řidičského průkazu policista napravuje protiprávní stav, který byl navozen řidičem tím, že řidičský průkaz neodevzdal, ač mu k tomu byla stanovena povinnost.

Jestliže dojde k zadržení řidičského průkazu, pro dotčenou osobu platí, že po dobu zadržení nesmí řídit motorová vozidla. Policista vydá jeho držiteli potvrzení a zadržení řidičského průkazu oznámí obecnímu úřadu s rozšířenou působností v místě, ve kterém k zadržení došlo, kterému rovněž řidičský průkaz postoupí (§118b odst. 2 a násl. silničního zákona). Tento správní orgán nejpozději do 5 pracovních dnů zahájí řízení, ve kterém rozhodne, zda řidičský průkaz zadrží do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku či nikoliv (viz §118c silničního zákona). Jedná se o jiný typ řízení, než je řízení o přestupku. Řízení o přestupku v době, kdy je vedeno řízení o zadržení řidičského průkazu, není zahájeno. Doba, po kterou je řidičský průkaz zadržen, se potom započítává do výkonu sankce zákazu činnosti, jestliže je uložena ve správním řízení.

Závěrem

K zadržení řidičských průkazů přistupují podle mé praxe policisté příliš automaticky, čímž dochází i k tomu, že dotčená osoba v důsledku zadržení často setrvává delší dobu v zákazu činnosti, než jakou by v něm setrvala, jestliže by jí řidičský průkaz zadržen nebyl. Není totiž výjimkou, že řízení o přestupku trvá často déle, než jaká je délka uložené sankce zákazu činnosti. Případně se nepotvrdí důvody pro zadržení, kdy toto pro dotčenou osobu znamená citelný zásah do osobního života, přičemž důsledkem často bývá i ztráta zaměstnání. Jistě je pravdou, že řidič se může účastnit řízení o zadržení řidičského průkazu, který vede správní orgán, který následně vede řízení o přestupku. Zpravidla však taková osoba neví, že tuto možnost vůbec má, anebo neví, jak v takovém řízení argumentovat. Jak správním orgánům, tak policistům by měla proto být zdůrazňována převaha ochranného charakteru zadržení řidičského průkazu, nikoliv sankčního. Proto jste si jistě všimli, že zákon opravdu neumožňuje policistovi zadržet řidičský průkaz za vysoké překročení rychlosti, jak si často řidiči myslí, protože je tím někdy nějaký policista strašil. V příští části našeho seriálu si řekneme něco o zadržování ORV (osvědčení o registraci vozidla), což je taky jednou z pravomocí policistů, kterou zákon velmi specificky upravuje.