Článek
Příběh ryze české společnosti PANAV odstartoval roku 1896, kdy se v Senici na Hané začaly rodit zemědělské a mlýnské stroje. Už během druhé světové války došlo k prodeji firmy (1942) a k její transformaci na manufakturu na vlečné vozy, která pod záštitou národní správy (od 1948) fungovala v podstatě až do sametové revoluce.
Po privatizaci (1993) se závod začal stabilizovat a postupně vystoupal až na úroveň předního tuzemského výrobce přívěsů, návěsů, nástaveb a dalších výrobků pro silniční nákladní dopravu.
Tušíte, co vlastně název PANAV znamená? Je to jednoduché – přívěsy a návěsy. Ostatně i proto má první písmeno „a“ v podnikovém logu změněnou barvu. Takže co všechno zde zlaté české ručičky tvoří?
Zlatá střední cesta
Rozlehlý areál je místem zrodu valníků, sklápěčů, nosičů výměnných nástaveb, skříní, podvalníků a dalších typů přívěsů i návěsů, včetně speciálů určených například pro národní tým biatlonistů. Tyto výrobky končí nejčastěji v Česku, na Slovensku a v některých dalších cizích zemích, odkud pak za pomoci nákladních automobilů vyráží do celého světa.
PANAV patří v rámci svého oboru mezi unikátní firmy, protože dokáže nabídnout i velkosériovou produkci individuálně nakonfigurovaných modelů, a to včetně homologace. Tím se odlišuje od velkých nadnárodních korporací, majících technicky více méně pevně danou nabídku, a také od malých nástavbářů, již musí například podvozkovou část řešit subdodávkami.
Jistě se ptáte, co tedy nejvíc frčí? Odpovídáme, že velkoobjemové soupravy. Kdo je kupuje? Především tuzemští dopravci zásobující automobilový průmysl. Jaká je životnost výrobků? Dlouhá, ale významné společnosti je obměňují spolu s auty zhruba každých 600 tisíc kilometrů (operativní leasingy).
Tedy základy o PANAVu máte, takže se pojďme podívat do samotného procesu výroby. Než však cokoli započne, tak o realizaci objednávky rozhoduje nejen obchodní oddělení, ale rovněž konstruktéři, technologové i nákupčí. Tato kooperace je zvláště u zakázkových staveb extrémně důležitá.
Těžkou dřinu odvede robot
V případě, že na pomyslném schvalovacím semaforu zasvítí všude zelená, dorazí potřebné zboží, a především hutní materiály do velkého skladu. Právě ty dále putují do center laserového nebo plazmového pálení, kde se z nich za pomoci dusíku či acetylenu stávají konkrétně tvarované díly, připravené na další opracování. V hale taktéž pracuje ohraňovací lis, jenž zvládá ohýbání i další modelování dle potřeby.
Další výrobní úsek nazvaný lisovna a obrobna patří mezi místa, kde se z hlediska zpracování kovových materiálů obvykle vrtá, frézuje, stříhá, řeže a dělí. Následuje další sekce – mezioperační kontrola. Tady probíhá namátková i cílená revize dílů, a to podle technické dokumentace, zahrnující rovněž ověřovací měření.
Z úložných přepravek putují jednotlivé kusy do svařovny, ty drobnější do pracovních kójí, ty větší ke specificky navrženým stolům (přípravkům), uzpůsobeným pro výrobu dané nástavby/přípojného vozidla. Svoji pracovní směnu tady tráví i šikovný svářecí robot, trvale spojující masivní podélníky všech typů nosných rámů.
Tím však akce nekončí a nastupuje druhé kolo ve formě skládání, dovařování a samotné kompletace práce. V tomto úseku už má výrobek nějaký konkrétní tvar a jste schopni jako laik určit, co z něho nakonec bude.
Cesta ke kořenům
Malou odbočkou jsou nástavby, ty totiž přijdou kvůli testu ukotvení dočasně namontovat na konkrétní nákladní vozidlo, kde posléze stráví většinu svého pracovního života. Zde zruční Češi ještě dodělávají například blatníky, podjezdové zábrany, schránky na nářadí nebo třeba elektroinstalaci. Když je vše takzvaně „OK“, dílo se vrací na hlavní linku a odjíždí spolu s ostatními produkty vstříc povrchové úpravě.
Bavíme se o zinkování (ochrana proti korozi), mokrém lakování nebo o obou operacích. Každopádně jde-li téměř hotový díl jen do barvy, projde nejprve procesem tryskání (pískování), a následně chytne glanc v jednom z lakovacích boxů.
Úsek finální kompletace už řadíme mezi čistou práci. V poslední části totiž dochází k montáži mimo jiné náprav, obutých kol, elektroinstalace, osvětlení, vzduchovodů, karoserií a dále k výstupní kontrole kvality i brzd. Než si zákazník objednávku vyzvedne, pobývá předmětné zboží na expediční ploše.
Tak to byl český PANAV a jeho činnost v kostce. Podnik momentálně pracuje na obnovení výroby zemědělských přívěsů (návrat ke kořenům) a na obchodní expanzi do vybraných evropských států.
Mimo toho se společnost pyšní zhruba 170 zručnými zaměstnanci a velmi charismatickou generální ředitelkou (ženy ve vysokých funkcích ve strojírenství jsou spíše vzácnost), což se ve finále pozitivně podepisuje na firemním portfoliu, které můžete potkat na našich cestách prakticky denně.