Přestupky spojené s překročením povolené rychlosti

Jako první si zopakujme, jaké platí rychlostní limity v rámci České republiky. Začněme tedy od maximální povolené rychlosti v rámci obce, která je stanovena na 50 km/h, pokud samozřejmě není dopravní značkou stanoveno jinak. Je ovšem potřeba mít na paměti, že pokud městem prochází rychlostní komunikace, je na ní povoleno až 80 km/h! Typický případ je např. ulice 5. května v Praze, kde stále spousta řidičů jezdí 50 km/h i přes značku označující rychlostní komunikaci, kdy mají možnost jet až 80 km/h.

Jakmile vyjedeme z obce, je rozdělení maximálních rychlostí následující. Na okresních silnicích je maximální rychlost stanovena na 90 km/h. Pokud jedeme po rychlostní komunikaci, máme možnost rychlost navýšit na 110 km/h a samozřejmě na dálnici je maximum stanoveno na 130 km/h. I zde platí, že maximální rychlost může být upravena značkou, která ji snižuje, např. při rekonstrukci dálnice.

Limity tedy máme zopakované a pojďme si nyní ještě zopakovat, kdy se jedná o přestupek řidiče a kdy o delikt provozovatele. Často se totiž setkávám s dotazem: „Kolik bodů můžu dostat za tuhle výzvu?“ Odpověď je jednoduchá, pokud vám dorazí dopis s názvem Výzva provozovateli, tak se jedná o přestupek, který byl zachycen automatizovaným systémem, tedy v našem případě stacionárním radarem. Výstup radaru byl potom zpracován místním úřadem, který se vás sice zeptá, kdo vozidlo řídil, ale zároveň vám vyměří pokutu, kterou když uhradíte, tak se celý přestupek z jeho strany uzavře bez postihu řidiče. Dalo by se tedy říct, že se jedná o jistou formu „odpustku“, kdy městům nejde o postihnutí řidiče, ale o výběr peněz. Pokud byste řidiče označili, a ten se potom nedoznal, tak se úřad opět může vrátit k vám jako provozovateli a pokutu navýšit o náklady se správním řízením. Je tedy zřejmé, že z finančních a časových důvodů je lepší uhradit pokutu a tím celou věc uzavřít.

Naproti tomu, pokud jste zastaveni hlídkou na silnici jako řidiči, tak vám hrozí nejen finanční pokuta, ale i připsání trestných bodů a možnost zákazu činnosti po určitou dobu. Záleží pouze na tom, o kolik jste v daném místě překročili maximální limit. Níže si uděláme rozdělení do skupin.

1. Malé překročení rychlosti - § 125c/ 1f) 4. překročení rychlosti v obci do 5 km/h a mimo do 10 km/h. Za tento přestupek vám hrozí pouze finanční pokuta na místě do 1 000 Kč a ve správním řízení maximálně do 2 500 Kč. V praxi se s tímto přestupkem skoro nesetkáte, jelikož všechna měření si policisté nastavují nad tento limit, protože musí počítat i s odchylkou měření.

2. Střední překročení rychlosti - § 125c/ 1f) 4. překročení rychlosti v obci do 20 km/h a mimo do 30 km/h. Zde již řidiči hrozí 2 trestné body do karty řidiče, ale pokuta zůstává do 1 000 Kč na místě a až 2 500 Kč ve správním řízení. Novela bodového systému zatím jasně nestanovila, zda se body posunou na počet 4, nebo nebudou vůbec.

3. Vyšší překročení rychlosti - § 125c/ 1f) 3. překročení rychlosti v obci o více než 20 km/h a mimo obec o 30 km/h a více. Za tento přestupek hrozí v současnosti 3 trestné body, pokuta v blokovém řízení do 2 500 Kč a ve správním až 5 000 Kč. Zároveň se tento přestupek řadí mezi tzv. sledované přestupky, kdy při jejich opakování v horizontu 12 měsíců od spáchání hrozí zákaz činnosti v délce 1 až 6 měsíců. Novela tento přestupek přesune do kategorie 4bodových přestupků.

4. Vysoké překročení rychlosti - § 125c/ 1f) 2. překročení rychlosti v obci o více než 40 km/h a mimo obec o 50 km/h a více. Při nejvyšším překročení rychlosti si nyní řidič připíše 5 trestných bodů, pokutu od 5 000 Kč do 10 000 Kč a zákaz činnosti v délce 6 až 12 měsíců. V novele se počítá s úpravou na 6 trestných bodů a pokuta se zvedne na 7 000 Kč až 25 000 Kč, kdy lze počítat, že zákaz činnosti zůstane ve stejné délce.

Jak jste si tedy všimli, připravovaná novela bodového systému ještě stále neodpovídá na všechny otázky, co a jak bude dál. Bohužel již první návrh novely z roku 2016 počítal s rozdělením přestupků na 2, 4 až 6 bodů. Nyní ovšem ministr Ťok prezentoval „zjednodušení“ na rozdělení 4 a 6 bodů, které ovšem nějak nepočítá se současnými 2bodovými přestupky. A tak je buď hodně zpřísní, nebo naopak vypustí.

Jak vlastně Policie ČR a městská policie měří rychlost? Co se týká městské policie, nejčastěji stojí u výjezdu a vjezdu do obce s laserovými měřiči, kterým se často říká „trojnožky“, protože jsou na stativech jako fotoaparáty. Tyto lasery jsou vcelku přesnou technikou, ale často se stává, že konečný výstup, tedy záznam měření, nelze brát jako důkaz, který by prokázal spáchání přestupku.

Dopravní policie se spíše než na měření „trojnožkou“ zaměřuje na v současné době oblíbený „skrytý dohled“, tedy měření pomocí civilních vozidel vybavených radary Ramer 10C, případně staršími AD9C, které fungují na principu Dopplerova jevu, tedy odrazu vln. Nejznámějším zástupcem jsou Octavie třetí generace s motory 1.8 TSI a pohonem 4 x 4, těch po našich silnicích jezdí 80 kusů. Nyní na dálnici přibyly nové Škody Superb s motory 2.0 TSI a opět pohonem 4 x 4 v počtu 38 kusů. K tomuto počtu ještě sekunduje cca 40 starších vozů Superb a Passat, které byly z dálnic přesunuty na silnice I. a nižších tříd. Co se týká samotného Rameru 10C, při jeho používání je potřeba dodržovat hodně postupů a upravit nastavení tak, aby byl snímek použitelný jako důkaz o přestupku.

Obecně lze tedy říct, že přestupky spojené s překročením rychlosti jsou zdánlivě lehké na zaznamenání, ale ne vždy jsou zaznamenané zcela správně. Což se bohužel řidič na místě údajného přestupku nemá šanci dozvědět, protože může požadovat jen certifikát o kalibraci zařízení. K samotnému výstupu se dostanete jen v rámci správního řízení. Dřív tedy nemáte šanci zjistit, na čem vlastně jste.