Článek
S koupí nového moderního auta předpokládáte, že do něj sednete, natankujete a budete jezdit. Jenže tušíte, jaké důležité úkony tomu předchází a proč je takzvaný předprodejní servis naprosto stěžejní? To vše jsme se vydali zjišťovat za technickými specialisty do pražského DS Store.
O tom, jak se samotná auta vyrábí, jste se mohli dočíst třeba v rámci naší návštěvy nošovické fabriky Hyundai, co ale následuje po převozu nového vozu k prodejci? Obvykle na místo určení dorazí autopřepravník a vozidla absolvují vizuální kontrolu. Zde můžete natrefit na první zajímavost – vozy mají přefouknuté pneumatiky, aby se na nich během delšího stání nevytvářely nežádoucí plošky. Vybrané modely (např. některé bavoráky) se mohou pochlubit i speciálními gumovými dorazy, jež zabraňují pohybu (pružení) karoserie při transportu.
Co následuje potom? Většinou se auto přesouvá do skladu a čeká, až nastane den D, tedy předání zákazníkovi, kterému předchází právě předprodejní příprava. Prvotní úkony zahrnují sundání ochranných fólií, mytí a sušení karoserie, vysávání interiéru, dotažení šroubů kol na předepsaný moment, montáž středových pokliček i krytů šroubů, upravení tlaku v pneumatikách na odpovídající hodnotu a uložení této informace do paměti jednotky.
Dále se kontrolují, popřípadě doplňují provozní kapaliny včetně té ostřikovací, dolívá se extra palivo (u vybraných vozů), nasazují podznačníky a vkládá povinná výbava či příslušenství (koberečky, návody apod.).
Bez počítače se nechytáte
To bychom měli základní úkony, ovšem nyní musí nastoupit počítačová technika a zajistit takzvané přihlášení vozidla do provozu, čímž nemyslíme registraci na dopravním úřadě. V přepravním/továrním režimu má auto omezené funkce (nejde např. dálkové ovládání zamykání aj.) a pro plnou aktivaci systémů je nejprve nutné vložení příslušné pojistky do výrobcem určeného slotu.
Tím však práce nekončí, zvláště ne u plug-in hybridů od PSA, jejichž trakční akumulátory musí být pro úspěšné přihlášení automobilu plně nabité.
Co ještě? V rámci příprav se dále měří stav akumulátoru a zapojuje onen zmiňovaný diagnostický přístroj, jenž aktualizuje software (je-li vylepšení dostupné) a nastavuje spolu s ručními úkony v infosystému následující parametry:
- interval servisních prohlídek
- jazyk
- datum a čas
- rozhlasové stanice a jejich uložení do paměti
- konfiguraci příslušenství do řídicí jednotky (např. tažné zařízení)
Úspěšnost celého předprodejního servisu, jinak zvaného PDI (pre-delivery inspection), stvrzuje ještě krátká testovací jízda, zkoumající chod motoru, funkci převodovky, komfortních systémů nebo světlometů. V DS Store se pak vozidlo skryje pod plachtu, jejíž sejmutí provede až čerstvý majitel v rámci předávacího aktu.
Jistě vás napadne otázka, zdali se něco provádí s adaptivními tempomaty či technologiemi nouzového brzdění. Odpovídáme, že obvykle ne, jelikož tyto systémy chodí seřízené už z fabriky. Jiná píseň je, pokud se automobil opravuje po nehodě, tehdy se tyto funkce ladí v servisu za pomoci technického specialisty.
Na východě zase jinak
V článku vypsané postupy nejsou žádnou novinkou, podle jednoho ze zkušených mechaniků pražského DS Storu se obdobná praxe aplikuje už 18 let více méně stejně. Pokud nahlédneme do PDI od BMW, zjistíme, že se úkony přidělené pro běžné naftové SUV prakticky shodují s těmi, o nichž jsme psali výše. Navíc tu vidíme např. instalaci vybraných on-line aplikací, nabití klíče s displejem, případně vynulování průměrného jízdního výkonu.
Pod pokličkou individuálně dovážených a schvalovaných uazů či ladovek, tedy reprezentantů odlišného motoristického odvětví, je tomu úplně jinak. Tam jde každý zákaznický vůz na zvedák a dostává péči nejen v rámci legislativně nutných modifikací, ale rovněž z hlediska importérem aplikovaných vylepšení.
Rozsáhlé úpravy poznáte především na oblíbené Buchance, kde zásadní vylepšení (mimo povinných úprav) nemine převodovku, řazení pohonu 4x4 nebo třeba rozvod topení. Bavíme se ovšem o ukázkových off-roadech ze staré školy a ty potřebují namísto elektroniky ještě klasickou mechaniku.
Tak to bychom měly přípravy, bez kterých by se mnoho vozidel nemohlo na silnici ani ukázat. Vyhlídky do budoucna rovněž naznačují, že kvůli přechodu na elektropohony budou (pravděpodobně) znalí počítačoví oživovači aut potřeba čím dál více, protože elektronické systémy nabydou na složitosti.
Ovšem kdoví, třeba se vášnivě diskutovaná virtuální realita rozmůže takovým způsobem, že dříve nemyslitelnou věc vyhrazenou jedinému specialistovi z celého servisu zvládne ve finále novic vybavený příslušnými brýlemi, vydávajícími patřičné pokyny a provádějícími kontrolní činnost.