Článek
Byl to zvláštní pohled. Já se sotva držel na nohou a ta krátká hranatá věc se nezadržitelně drala vpřed. Nezaměnitelný projev dieselového motoru jako kdyby jí přidával na buldočím charakteru, měl jsem pocit, že i kdyby byl kopec příkřejší, balvany větší a kořeny klouzavější, nezadrželo by ji vůbec nic – Polaris Ranger Diesel prostě jen pokračoval se zarputilostí sobě vlastní. Pod spojením „čtyřkolka od Polarisu“ si sice představuji něco trochu jiného, ale nejen zábavou živ je člověk. A koneckonců právě pracovní čtyřkolky jsou pro Polaris hlavním prodejním artiklem. Není se tedy čemu divit, že si dal tolik záležet jak na novém dieselovém Rangeru, tak na novinářské prezentaci, která se odehrála v úchvatném prostředí národního parku Lake Districk v Anglii.
Ranger Diesel je hlavně pracovní stroj. Uveze více než 700 kg a můžete za něj zapřáhnout vozík. Nebo klády
Abyste věděli, Polaris Ranger Diesel má být v první řadě pomocníkem při náročné práci v podstatě v jakýchkoliv podmínkách. Ideální pro horské chaty, lesní dělníky, elektrotechniky… Prostě vás i vaše věci doveze právě tam, kam potřebujete.
Jak záhy zjišťuji, tříválcový diesel o objemu 898 cm3 působí stejně nezastavitelně jako zbytek celého stroje. Variátor nabízí redukci a stisknutím tlačítka si můžete vybrat, jestli chcete pohon zadních nebo všech kol. Sedíte na jednoduché lavici pro tři lidi, před sebou máte výškově stavitelný volant a na to, že se celý interiér dá v podstatě vystříkat proudem tlakové vody, to tady vypadá docela k světu. Pod sedadlem spolujezdců je velká odkládací schránka, druhá je před nimi a čtyři držáky na nápoje nám připomínají, že Polaris je americká značka.
Palubní deska je z tvrdých plastů, držáky na nápoje jsou až úsměvné
Výkon 24,8 koně a točivý moment 55,2 Nm není nic, z čeho byste si měli sednout na zadek, ostatně maximální rychlost 65 km/h taky není žádná rekordní hodnota (ve své třídě však ano), ale když vám řeknu, že světlá výška je 330 mm a zdvih tlumičů 297 mm, asi zpozorníte. Ranger Diesel má téměř hranatý půdorys a pohled z boku prozrazuje extrémní nájezdové úhly. Tohle je prostě nářadí!
A stejně to působí i poté, co se naftový tříválec probudí k životu. Je sice hlučný, ale skvěle pasuje k celému charakteru stroje, a hlavně má servisní interval 200 motohodin. Když se s Rangerem proplétám po klikaté cestě za kamennými domy vetknutými do malebné krajiny, napadá mě, že jsem se asi minul povoláním. Měl jsem být dřevorubec! Nechávám zapnutý pohon jen zadních kol a nijak mě to neomezuje, ba právě naopak, Ranger tak působí hbitě a rychle reaguje na plyn i na volant. Klidně už vám mohu říct, že pomalý převod jsem nezařadil ani jednou, snad proto, že jsem nezkoušel ani maximální nosnost 720 kg, natož táhnout přívěs o váze až 1 130 kg.
Korbička má zvýšené boky a je sklápěcí
Když se pak dostáváme do těžšího terénu, připojuji pohon i přední nápravy a jedu dopředu jen proto, že jsme za sebou seřazeni jako ty kačenky a věřím instruktorovi před námi, protože jinak bych se do takového dobrodružství asi nepouštěl. Druhým tlačítkem aktivuji systém pro sjíždění kopců a pak snad víc jak hodinu jezdíme v podmínkách, jejichž obtížnost má kamera problém zachytit. Nikdo se nepřevrátí, nikdo neuvízne, všechno funguje.
Víte, jsem zvyklý jezdit hlavně se čtyřkolkami kategorie side by side, které byly postaveny primárně pro zábavu, tedy takové ty překoňované bestie, které se ze všeho nejvíc hodí na závodní trať. Ale on i ten dieselový Ranger má něco do sebe. Získal si mě nejen svou zarputilostí, ale hlavně obratností a všestranností. A víte co? Byla s ním i zábava. Na té cestě mezi pařezy rozhodně.