Pozor, zvěř! Co dělat, co nedělat a kdo za kolizi může?

Na podzim začíná být zase aktuální zvýšené riziko srážky hlavně s lesní zvěří. Viditelnost je horší a zvěře je hodně, navíc se pohybuje stále blíž k lidským obydlím. Výjimkou nejsou situace, kdy na okrajích obce skupinky divočáků vyžírají zbytky u popelnic. Pojišťovny hlásí, že počty nehod se zvěří každoročně narůstají.

Pokud dojde ke srážce se zvěří, jedná o nehodu jako každou jinou, takže je potřeba místo označit tak, aby byli ostatní řidiči včas upozorněni a nestalo se ještě něco horšího. Samozřejmě pokud to podmínky dovolí a vyžaduje to situace, jste oprávněni v místě nehody řídit provoz, případně pověřit osobu, která je k řízení provozu způsobilá.

Ono se to jednoduše napíše, ale v praxi pak hůře udělá. Řidič se totiž vždycky lekne a přirozeně se chce kolizi vyhnout. Bez pravidelného tréninku vyhýbání se překážce někde na polygonu s kluznou deskou, a učení se vedení pohledu, je pak velmi těžké snažit se někomu vysvětlit, co má v situaci, kdy mu pět metrů před rozjeté auto vyskočí srna, přesně dělat. Přesto si to zkusme nějak srozumitelně popsat.

Seďte v autě pořádně a držte správně volant. Už jsme si to ukázali v příslušném článku a jen při správné pozici za volantem budete moci provést bezpečně vyhýbací manévr. Ale na ten většinou nebudete mít čas a místo. Proto je mnohem lepší prostě jet rovně a naplno brzdit. Vždycky je lepší zvěř porazit čelně, než strhnout kvůli malé srně auto do protisměru pod autobus nebo mimo vozovku do stromu. Šílenců, kteří se zabili o sloup kvůli zatoulanému psovi, jsou plné statistiky.

Když už máte pocit, že se chcete zkusit vyhnout, netočte po směru běhu zvířete, ale proti němu. Třeba budete mít štěstí a spíše zvíře minete, když bude utíkat zprava doleva a vy budete točit opačným směrem. Vždycky je ale bezpečnější brzdit, zejména když nemáte dostatečně širokou vozovku a pevnou krajnici. V noci na neznámé silnici je velmi těžké všechna možná rizika ve zlomku sekundy  vyhodnotit. Také se nedívejte se na překážku, tedy na zvíře, ale za něj. Řidič má vždycky koukat tam, kam chce jet.

Při srážce s divokým zvířetem (teoreticky cokoli od velikosti zajíce či bažanta) musíte vždy volat policii a je jedno, jestli zvíře uteklo nebo bylo nárazem usmrceno. Policie vyrozumí příslušný myslivecký spolek o uhynulém zvířeti, případně podá zprávu, že se v jejich revíru nachází pravděpodobně poraněné zvíře. A ještě dodatek — za srážku se zvířetem pokutu nedostanete. To vážně nevíme, co byste museli v reálném světě dělat, aby šla nehoda považovat za zaviněnou.

Nechte si také od policie vystavit protokol o nehodě, protože ten budete potřebovat v pojišťovně, pokud máte auto proti takovému případu pojištěné. Rozhodně vám to usnadní jednání s pojišťovnou, která bude mít jistotu, že se nejedná o pojistný podvod.

Může se také stát, že vám policie zakáže s vozem dalším jízdu, pokud se jí bude zdát, že je poškození takové, že by mohlo ohrozit bezpečnost provozu (rozbitá světla, vážné poškození karoserie či skel, únik kapalin a pod.). Připravte se tedy na to, že si budete muset zajistit odtah. Zase bude záležet, jak máte nastavené podmínky pojistné smlouvy.

Každopádně sražené zvíře nesmíte jakýmkoli způsobem usmrtit, aby se netrápilo. To smí jen myslivci z příslušného revíru. Zároveň nesmíte sražené zvíře naložit a odvézt, neboť to lze kvalifikovat jako pytláctví. Za to vám dle § 304 trestního zákoníku hrozí až dva roky v base.

Za škodu způsobenou divokými zvířaty (a pozor, ne jen lesními zvířaty, ale i zatoulaná kočka nebo pes bez vlastníka je vlastně divoké zvíře) nikdo neodpovídá, rozhodně ne myslivci. Proto jestli chcete mít kryté případné poškození auta divokou zvěří, musíte si sjednat individuální pojištění. Když vám v lese do cesty vběhne divočák, nikdo vám nic nedá, pokud auto nemáte pojištěné.

Ohledně domácích zvířat je to jiné. § 60 zákona 361/2000 Sb. uvádí: „Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci.“ Odpovědnost za škodu způsobenou domácím zvířetem přechází na vlastníka zvířete, případně na osobu, které bylo svěřené.

Upravuje to pak občanský zákoník v § 2933 „Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.“