Poznatky od nehod pomáhají ve vývoji nových aut

Jak už samotný název napovídá, členové týmu, spadajícího pod tuzemskou automobilku Škoda, nevyjíždějí k nehodám jen tak. Jejich cílem je zvyšovat bezpečnost automobilů, přičemž data sesbíraná u nehod jim v tom mohou velmi výrazně pomoci. Jedná se totiž o dodatečná data, která běžné nárazové testy neukáží. Tzv. crash testy naproti tomu pracují s určitými modelovými situacemi, nikoliv s reálným světem, kde jsou nehody samozřejmě daleko rozmanitější, různorodější, a hlavně naprosto nevypočitatelné. Proto jsou data ze skutečných nehod v reálném světě neocenitelným doplňkem poznatků získaných při normovaných nárazových testech a slouží k rozvoji bezpečnosti automobilů.

Ale hezky od začátku – jak práce týmu výzkumu dopravní bezpečnosti vypadá?

Tým vyjíždí jen k nehodám aktuálně vyráběných vozů značky Škoda, případně v omezeném počtu i jiných z koncernu Volkswagen, při kterých došlo k aktivaci zádržných systémů, nebo ke zranění posádky. Cílem je snižování počtu mrtvých a zraněných na českých silnicích, takže drobné ťukance a odřeniny blatníků jsou mimo jejich zájem. „Naším cílem není řešit právní stránku nehody, ale zjistit, zda se dané konkrétní nehodě nedalo nějakým systémem zabránit nebo alespoň snížit následky,” vysvětluje člen týmu Karel Mulač.

Členové týmu vyjíždějí k nehodám na základě upozornění od Policie ČR, s níž úzce spolupracují, stejně jako s Hasičským záchranným sborem. „Školíme je ve vyprošťování z havarovaných vozidel, takže nás také volají. K tomu ale samozřejmě dochází až po splnění neodkladných povinností, protože vyproštění zraněných osob z vozidel a znovuzprovoznění komunikace je vždy na prvním místě,” říká Karel Mulač a dodává, že dojezdová vzdálenost je u každé nehody individuální: „Záleží na tom, jak dlouho se bude dopravní nehoda na místě šetřit a jaká je hustota dopravního provozu. Musíme dodržovat všechny předpisy, nemáme právo přednostní jízdy,” popisuje.

Po příjezdu na místo nehody členové týmu nejdříve kontaktují účastníka nehody, případně jeho rodinného příbuzného, a představí mu jejich výzkum a jeho smysl. „Většina účastníků je svým způsobem ráda, že se může tímto způsobem podílet na vývoji ještě vyšší bezpečnosti,” shrnuje zkušenosti s přístupem účastníků dopravních nehod Karel Mulač. Součástí týmu je také psycholog, který s účastníkem nehody komunikuje a získává také velmi cenné informace například o tom, jak nehodu účastník prožíval, jaké bylo z jeho pohledu chování vozidla a podobně.

Pokud je třeba, pomáhají členové týmu na místě nehody složkám IZS například v usměrnění provozu, pokud ale nemohou být už jinak nápomocni, vrhnou se na svoji práci: „Fotíme a měříme do doby, než jsou daná vozidla odtažena a místo uklizeno. Nejednou musíme za vozidlem do servisu nebo na vrakoviště. A na místo nehody se vracíme třeba v době menšího provozu, například se scannerem,” popisuje práci v terénu Mulač.

Po získání všech dostupných dat se provede simulace pravděpodobného průběhu nehody. „Než se nehoda uzavře, sejde se skupina lidí, kteří na ní pracovali. Navzájem si prezentují mimořádnosti dané nehody, dále zjišťují, zda dané chování vozu či průběh nehody byl ojedinělý, nebo už se vyskytl, a podle toho se rozhodují o dalším postupu,” popisuje Karel Mulač. A upozorňuje, že práce v terénu tvoří jen špičku ledovce – 90 % času stráví členové týmu analyzováním nehod v kanceláři.

A k čemu výsledky výzkumu slouží? Pokud to další okolnosti umožňují, zapracovávají se poznatky do vývoje dalších modelů a nová auta jsou tak ještě bezpečnější a chytřejší. „Těchto příkladů je naštěstí minimum. Spíše zjišťujeme, že vývoj techniky jde rychleji dopředu, než povědomí řidičů o těchto systémech, a řidiči reagují tak, jak se to naučili na starších vozech. Příkladem je rozšíření testů stabilizačního systému. Zkušební řidiči na některé chování vozu vůbec nereagují, neboť vědí, že systém si s tímto stavem poradí, ale z konkrétních nehod jsme se dozvěděli, že řidiči vlivem leknutí reagují nepřiměřeně. A i s touto reakcí si musí systém poradit, samozřejmě v rámci fyzikálních možností,” shrnuje výsledky práce týmu výzkumu dopravní bezpečnosti Karel Mulač.

Kromě možných technologických změn u dalších modelů tuzemské automobilky, případně jejích koncernových sourozenců, mohou výsledky výzkumu sloužit také k tvorbě preventivních materiálů či osvětě v podobě různých bezpečnostních akcí. Prevence je tak dalším výstupem práce týmu.