„Povinné“ zimní pneumatiky znovu: Skutečně je potřebujete?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

To je zase řečí a strašení o povinnosti zimních pneumatik. A jestli je na autě mít nebudete, tak určitě způsobíte nějakou strašlivou nehodu… Jako na vše ostatní i na gumy na vašem autě existuje speciální zákon.

Poprvé se tohle v českých zákonech objevilo v roce 2008, kdy se začaly používat přenosné značky nařizující použití zimních pneumatik. V zákoně se pak povinnost používat zimní pneumatiky kdekoli objevila poprvé v roce 2011 a v prakticky stejném znění to tam zůstává dodnes.

§ 40a zákona 361/2000 Sb. uvádí, že „v období od 1. listopadu do 31. března lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik, a to u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly.

Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm“, pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza. Dále pak se dočteme, že „ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou v případě nouzového dojetí“. Znovu si tedy připomeňme, co to znamená v praxi.

Zákon vymezuje časové období, takže povinnost platí v jasně vymezenou dobu, tedy od 1. listopadu od první sekundy po půlnoci do 31. března následujícího roku do půlnoci. Pokud vás tedy zastaví policisté na letních gumách ve sněhové vánici 1. dubna pět minut po půlnoci, jste v suchu a zákon jste neporušili.

Velice důležité ustanovení se ale týká toho, za jakých podmínek je nutné zimní pneumatiky ve stanoveném období použít. Zákonodárce použil velice zvláštní formulaci „na pozemní komunikaci se nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza“. Zkrátka musí být takové počasí a takové podmínky na silnici, že bude souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza. Co si zákonodárce představuje pod „souvislou vrstvou sněhu“, ale už neřekl, ale dá se odvodit, co to asi bude. Navíc praxe ze správních řízení ukazuje, že mnohdy postačí svědectví policistů o tom, že prostě byl na silnici sníh a že to viděli.

Pokud je tedy venku sucho a nemrzne, zimní pneumatiky mít nemusíte. Takže nepřistupujte na takovou tu hru o vyrábění přestupků, kdy si policisté vybírají auta a zkoušejí větu: „Pane řidiči, vy nemáte zimní gumy, to máte za dva tisíce…“ Doporučujeme si v takové situaci zaprvé konverzaci s policisty nahrávat a hlavně zdokumentovat situaci na silnici. Vyfoťte okolí auta a vozovku, kde bude jasně patrné, jaké jsou podmínky. A nechte věc postoupit do správního řízení. Jen počítejte s tím, že to bude otrava.

Normální „dopravka“ to ale většinou vůbec neřeší, pokud není situace zcela evidentní. Spíše to zkoušejí takové ty pořádkové služby nebo městská policie, ti k tomu ale ani vůbec nemají pravomoc. Ale to by bylo na jiný článek.

Každopádně lze zákon chápat tak, že pokud nejezdíte pravidelně každý den za všech podmínek, zcela nutně na zimní přezouvat nemusíte. I v období od 1. listopadu do 31. března se totiž poměrně často vyskytují dny, kdy lze zcela bez obav (a v souladu se zákonem) provozovat auto na letních pneumatikách.

Majitelé víkendovek a veteránů tak plašit nemusejí. Stejně jezdí zpravidla jen tehdy, když je hezky. A ti, kteří naopak vyhledávají výhradně sníh a špatné podmínky, aby pilovali řidičské dovednosti, mají pro takové případy zcela jistě auto vybavené.

To neupravuje zákon 361/2000 Sb., ale vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích číslo 341/2002 Sb. V § 21 této vyhlášky se v odstavci 13 uvádí: “ (…) na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M+S, M.S, M/S nebo MS; za zimní dezén se považuje též speciální dezén, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení ET, ML nebo MPT.“ Tím je vlastně vyřešeno to, jaká pneumatika se označuje za zimní. Žádné jiné označení není podle českých zákonů přípustné, respektive nelze jinak označenou pneumatiku podle českého zákona považovat za zimní.

Nelze se tedy řídit tím, jak pneumatika vypadá a co vám řekl prodejce. Není totiž úplně nutné, aby taková pneumatika měla typický design vzorku s klikatými vroubky, protože některé pneumatiky mají označení M+S i s nekonvenčním provedením běhounu. Označení M+S mají také prakticky všechny pneumatiky prodávané jako celoroční či označené obchodně jako „all season“ nebo „4 season“.

Ještě je potřeba doplnit, že podle vyhlášky byste také měli mít v autě v zorném poli řidiče vylepenou etiketu s upozorněním na maximální konstrukční rychlost pneumatiky, pokud je nižší, než jaká je konstrukční rychlost vozidla. Vždy ale půjde argumentovat tím, že u nás je nejvyšší dovolená rychlost 130 km/h a pochybujeme, že máte na osobním autě pneumatiky schválené na nižší rychlosti. Většina zimních pneumatik dnes zvládá aspoň 190 km/h (rychlostní index T). Některé speciální pneumatiky třeba pro dodávky, pick-upy a off-roady ale mohou být homologovány na výrazně nižší rychlosti.

Trochu problematické to ale může být u hloubky vzorku. Připomínáme znění § 40a zákona 361/2000 Sb.: „Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.“

Pokud má i jediná pneumatika na autě hloubku vzorku menší než 4 mm, nelze ji považovat za takovou, která vyhovuje zákonu. Nahlíží se na ni, jako by to nebyla pneumatika zimní. Neplatí tedy limit 1,6 mm, což je u pneumatik na osobním autě dovolené minimum.

Další nástrahou bývají přenosné značky C15a „povinná zimní výbava“, za kterými musíte mít zimní pneumatiky vždy bez ohledu na počasí a dobu. Protože taková značka platí celý rok, tedy i v letních vedrech v půlce července, většinou tam bývá dodatková tabulka omezující její platnost. Za takovou značkou už na letních jezdit nesmíte, i kdyby bylo sucho a deset stupňů nad nulou. Většinou jsou tyhle značky na některých silnicích na horách a také na hlavních tazích a dálnicích vedoucích ve vyšších polohách, typicky na D1 na Vysočině.

Jinak za porušení povinnosti mít na autě zimní pneumatiky body nejsou, je za to pokuta příkazem na místě do 2 000 Kč, ve správním řízení 1 500 až 2 500 Kč. Navíc vám policisté nemohou zakázat další jízdu. Něco jiného ale je, pokud máte pneumatiky sjeté pod 1,6 mm. To se pak dostáváte do teritoria přestupku „technicky nezpůsobilé vozidlo“, za což je 5 bodů, pokuta ve správním řízení 5 až 10 000 Kč a hlavně automaticky zákaz řízení na 6 měsíců až 1 rok.

Bohužel lidé mají pocit, že když mají na autě zimní gumy, tak se přece nemůže nic stát, ochrání je a můžou na zimních jezdit i na ledu a sněhu „jako by se nechumelilo“. Takže není od věci si tyhle omyly a mýty trochu přiblížit.

Omyl 1. „Pod 7 °C jsou zimní pneumatiky lepší“

Tohle byl jen takový výmysl. I když je pod nulou a sucho, pořád letní pneumatika funguje lépe (zejména třeba při brzdění) než pneumatika zimní. Dokonce i když je mokro a kolem nuly. Je sice pravda, že se zimní pneumatika rychleji ohřeje, ale při běžné jízdě na suché či mokré vozovce v teplotách pod 7 °C automaticky lepší není.

Omyl 2. „Mám zimáky a čtyřkolku, nemůže se mi nic stát“

Znovu tu máme tu mylnou představu o zimních gumách. Jakmile napadne a mrzne, tak mají někteří pocit, že zimáky jsou přece samospásné a můžou jet dál „jako prase“. Ale klouže to přece i na zimních pneumatikách. Takže auto má možná o trochu lepší trakci a lépe se ovládá, ale opatrně byste měli jet tak jako tak. A o čtyřkolkách jsme si už také napsali, jak to s nimi ve skutečnosti je.

Omyl 3. „Celoroční pneumatiky jsou špatné a k ničemu“

Celoroční pneumatiky nejsou k ničemu. Naopak se hodí pro specifickou skupinu řidičů, do které možná patříte i vy. Díky jejich označení M+S vyhovují zákonu o zimních pneumatikách, a i když v limitních situacích nemají špičkové vlastnosti ani na sněhu, ani v létě na suchu, jsou slušným kompromisem na běžná auta o pro někoho, kdo jezdí převážně v mírných podmínkách a do závějí a sněhových bouří se nepouští. Pro nížiny a provoz třeba v Praze a pro někoho, kdo nechce přezouvat, představují vlastně skvělou volbu.

Omyl 4. „Raději budu jezdit celý rok na zimních“

Tohle je strašné zlo a bohužel tak situaci řeší většina lidí, kteří nechtějí přezouvat a skladovat navíc kola. Prostě mají na autě celý rok zimní pneumatiky. Výsledek? V létě ve vysokých teplotách si gumy rychle ojíždějí a jejich auto se chová o poznání hůř (při brzdění ze 100 km/h je brzdná dráha v létě na suchu na zimních gumách o 4 až 6 metrů delší než na srovnatelných letních). A v zimě pak na těchto opotřebovaných pneumatikách jezdí dál. Pro takové by byly mnohem lepší celoroční pneumatiky, protože jejich vlastnosti v létě nebudou tak špatné a v zimě naprosto postačí. A pokud napadne víc, prostě pojedete opatrně. Což stejně budete muset tak jako tak. Někdy si říkáme, že je snad větší zlo jezdit v létě na zimních, které opravdu vůbec nefungují, než s trochou opatrnosti navíc jezdit v zimě na letních. Stejně rozumný člověk na letních do vánice nepojede.